Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 3. prosince 2019 Evropským parlamentem proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 20. září 2019 ve věci T-47/18, UZ v. Parlament

(Věc C-894/19 P)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropský parlament (zástupci: V. Montebello-Demogeot a I. Lázaro Betancor, zmocněnci)

Další účastnice řízení: UZ

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil napadený rozsudek,

v důsledku toho zamítl žalobu,

rozhodl, že každý účastník ponese vlastní náklady tohoto řízení,

uložil UZ náhradu nákladů řízení v prvním stupni.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Prvním důvodem kasačního opravného prostředku, založeným na nesprávném právním posouzení, zkreslení skutečností a nedostatečném odůvodnění, Parlament tvrdí, že Tribunál došel k nesprávnému závěru, že provedená šetření byla stižena absencí objektivní nestrannosti. Omezená předchozí znalost skutkových okolností ze strany jednoho z vyšetřovatelů nemohla být důvodem pro legitimní pochybnosti o jeho objektivní nezávislosti, jelikož tyto pochybnosti mohly být rozptýleny účastí několika vyšetřovatelů na dotčeném šetření. Soudem rozhodujícím ve věci nebyl tento zásadní prvek vůbec zohledněn. A konečně, Tribunál neposuzoval ani neodůvodnil, jak mohla údajná absence objektivní nestrannosti v této souvislosti vést k odlišnému výsledku, jak vyžaduje judikatura.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení, zkreslení skutečností a nedostatečného odůvodnění v souvislosti se závěrem o porušení zásady rovnosti zbraní při práci disciplinárního výboru. Parlament tvrdí, že soud rozhodující ve věci nepřihlédl ke skutkovým poznatkům, jelikož orgán oprávněný ke jmenování byl zastoupen dvěma osobami a další účastnice řízení měla stejná práva, neboť byla doprovázena svým advokátem. Parlament má za to, že Tribunál se protiprávně odchýlil od své judikatury týkající se uplatňování zásady rovnosti zbraní v oblasti administrativy a opomenul zkoumat, zda by při neexistenci tohoto údajného nedostatku mohlo řízení vést k odlišnému výsledku.

Svým třetím důvodem kasačního opravného prostředku, založeným na nesprávném právním posouzení, zkreslení skutečností a nedostatečném odůvodnění závěru uznávajícího porušení práva vedlejší účastnice být vyslechnuta, Parlament tvrdí, že tato byla řádně vyslechnuta jednak ústně, prostřednictvím pověření orgánu oprávněného pro jmenování, a dále tím, že na slyšení předala své písemné připomínky. Jelikož je pověření stanoveno vnitřními předpisy a dochází k němu jen tehdy, pokud pověřující orgán oprávněný ke jmenování nemůže ze služebních důvodů jednat sám, dopustil se Tribunál nesprávného právního posouzení, když měl za to, že nebyl dodržen článek 22 přílohy IX služebního řádu. Parlament se navíc dovolává pochybení při kvalifikaci přeřazení z platové třídy AD 13 do třídy AD 12 jako závažné sankce z důvodu, že s sebou nese ztrátu vedoucí pozice. A konečně, Parlament tvrdí, že soud rozhodující ve věci nezkoumal, zda v případě, že by další účastnice byla vyslechnuta přímo orgánem oprávněným ke jmenování, mohla předložit jiné poznatky, než které jsou uvedeny ve spisu, a do jaké míry by mohlo být rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ve skutečnosti odlišné.

____________