Language of document :

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 1. prosince 2005

ve věci C-14/04 (žádost Conseil d´État o rozhodnutí o předběžné otázce): Abdelkader Dellas a další proti Premier ministre a dalším1

(Sociální politika - Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků - Směrnice 93/104/ES - Pojem "pracovní doba" - Působnost - Vnitrostátní právní úprava, která stanoví, zejména pro maximální dobu odpočinku v týdnu, maximální délku, která je pro pracovníka příznivější - Stanovení pracovní doby v určitých sociálních zařízeních - Pohotovostní služba zahrnující přítomnost pracovníka na pracovišti - Období nečinnosti pracovníka v rámci takové služby - Vnitrostátní systém rozlišeného výpočtu hodin přítomnosti na pracovišti v závislosti na intenzitě činnosti)

(Jednací jazyk: francouzština)

Ve věci C-14/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Conseil d'État (Francie) ze dne 3. prosince 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 15. ledna 2004, v řízení Abdelkader Dellas, Confédération générale du travail, Fédération nationale des syndicats des services de santé et des services sociaux CFDT, Fédération nationale de l'action sociale Force ouvrière proti Premier ministre, Ministre des Affaires sociales, du Travail et de la Solidarité, za přítomnosti: Union des fédérations et syndicats nationaux d'employeurs sans but lucratif du secteur sanitaire, social et médico-social, Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans předseda senátu, R. Schintgen (zpravodaj), R. Silva de Lapuerta, P. Kūris a G. Arestis, soudci, generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, vrchní rada, vydal dne 1. prosince 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Směrnice Rady 93/104/ES ze dne 23. listopadu 1993, o některých aspektech úpravy pracovní doby, musí být vykládána v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, která, pokud jde o pohotovostní službu vykonávanou pracovníky některých sociálních a zdravotnicko-sociálních zařízení v režimu fyzické přítomnosti na pracovišti, stanoví pro potřeby výpočtu skutečné pracovní doby takový systém rovnocennosti, jaký je předmětem věci v původním řízení, pokud není zajištěno dodržení veškerých minimálních požadavků stanovených uvedenou směrnicí s cílem účinně chránit bezpečnost a zdraví pracovníků.

V případě, že vnitrostátní právní úprava stanoví, zejména pro maximální týdenní pracovní dobu, maximální délku, která je pro pracovníky příznivější, jsou limity nebo maximálními délkami relevantními pro účely zjištění, zda jsou dodržována ochranná pravidla stanovená uvedenou směrnicí, výhradně limity nebo maximální délky, které stanoví uvedená směrnice.

____________

1 - Úř. věst. C 59, 6..3.2004