Language of document : ECLI:EU:T:2007:196

Věc T-475/04

Bouygues SA a Bouygues Télécom SA

v.

Komise Evropských společenství

„Státní podpory – Mobilní telefonní služby – Úprava výše poplatků, které mají zaplatit Orange France a SFR na základě licencí UMTS – Rozhodnutí konstatující neexistenci státní podpory“

Shrnutí rozsudku

1.      Podpory poskytované státy – Přezkum stížností

(Článek 87 odst. 1 ES)

2.      Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Předběžná fáze a sporná fáze

(Článek 88 odst. 2 a 3 ES; směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/13)

3.      Sbližování právních předpisů – Oblast telekomunikací

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/13)

1.      Odůvodnění aktu nemusí upřesňovat všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, protože se posuzuje s ohledem na jeho celkovou souvislost, jakož i s ohledem na všechna právní pravidla upravující dotčenou oblast. Komise tudíž sice musí dostatečně objasnit dotyčné osobě důvody, proč skutkové a právní okolnosti uplatňované ve stížnosti, kterou tato osoba podala za účelem napadení státní podpory, nepostačují k prokázání existence takové podpory, ale není povinna vyjádřit se ke skutečnostem, které jsou zjevně irelevantní, nemají žádný nebo mají jednoznačně druhořadý význam. V důsledku toho je dostatečně odůvodněné rozhodnutí Komise zamítající stížnost podanou ohledně vnitrostátního opatření, které vyrovnává poplatky, jež mají subjekty platit za udělení licence Universal Mobile Telecommunications Systems (UMTS), z důvodu neexistence jednoho z kumulativně stanovených znaků charakterizujících pojem „státní podpora“ ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, a to poskytnutí výhody nabyvateli, aniž by bylo toto zamítnutí odůvodněno z hlediska ostatních znaků charakterizujících tento pojem, a z toho důvodu, že dotčené opatření provádí směrnici Společenství, a zejména zásadu zákazu diskriminace stanovenou v této směrnici.

(viz body 53–55)

2.      Rozhodnutí, ve kterém není uvedena žádná námitka ohledně státní podpory, může Komise ve fázi předběžného přezkoumání podle čl. 88 odst. 3 ES, aniž by zahájila formální vyšetřovací řízení podle čl. 88 odst. 2 ES, přijmout pouze tehdy, pokud může, aniž by narazila na vážné potíže, nabýt přesvědčení, že tento záměr je slučitelný se společným trhem. Komise tak po skončení předběžné fáze přezkoumání může legálně přijmout rozhodnutí konstatující neexistenci státní podpory z důvodu neexistence selektivní výhody poskytnuté některých subjektům na základě vnitrostátního opatření snižujícího poplatky, jež mají tyto subjekty zaplatit za licence Universal Mobile Telecommunications Systém (UMTS), za účelem sjednocení podmínek poskytování veškerých udělovaných licencí, pokud dřívější udělení jejich licencí nemělo z důvodu zpoždění, k němuž došlo při rozmísťování sítě UMTS, nepříznivý dopad na subjekt, který je držitelem licence poskytnuté později na základě dodatečné výzvy k účasti, a pokud se ztráta státních prostředků, která z toho vyplývá s ohledem na hospodářskou hodnotu licencí, vztahuje k neurčité pohledávce, jíž se stát musí nutně vzdát z důvodu specifik telekomunikačního práva Společenství, které ve směrnici 97/13 o společném rámci pro obecná povolení a individuální licence v oblasti telekomunikačních služeb stanoví zásadu rovného zacházení se subjekty, která v hospodářském smyslu slova vyžaduje rovnost uložených poplatků.

(viz body 89–91, 111, 116, 122, 124, 152–153, 156)

3.      Licence Universal Mobile Telecommunications Systems (UMTS), jimiž se povoluje výkon hospodářské činnosti spočívající v poskytování mobilních telefonních služeb v kmitočtovém spektru a které se považují za tituly k obsažení nebo užívání odpovídajícího veřejného pásma, mají hospodářskou hodnotu, kterou musí správce uvedeného pásma vzít v úvahu při stanovení výše poplatků, jež mají dotyčné subjekty platit, a jež tedy představují státní prostředky.

Výkon svrchovaných pravomocí totiž nevylučuje, aby byly vzaty v úvahu skutečnosti ekonomického rázu při majetkové správě omezeného veřejného zdroje, jakým jsou radiové frekvence, které tvoří veřejné kmitočtové spektrum, k němuž lze udělit přístupové nebo užívací právo. Členské státy tak zastávají zároveň úlohu regulátora telekomunikací a úlohu správce veřejného majetku tvořeného kmitočtovým spektrem.

(viz body 100–101, 104–105)