ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhého senátu)
4. října 2007
Věc F‑32/06
María del Carmen de la Cruz a další
v.
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA)
„Veřejná služba – Smluvní zaměstnanci – Reforma služebního řádu – Bývalí místní zaměstnanci – Stanovení zařazení a odměny při přijímání zaměstnanců – Rovnocennost pracovních míst – Konzultace Výboru zaměstnanců“
Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 EA, kterou se pí Cruz, pí Estrataetxe a pí Grados, jakož i p. Moral a p. Sánchez, všichni smluvní zaměstnanci OSHA, domáhají zrušení rozhodnutí OSHA, kterými byli zařazeni do funkční skupiny II, a nikoliv do funkční skupiny III, na základě svých smluv smluvních zaměstnanců ze dne 28. a 29. dubna 2005, a v důsledku toho obnovy všech svých práv počínaje dnem 1. května 2005, jakož i zejména náhrady škody a zaplacení úroků z prodlení.
Rozhodnutí: Rozhodnutí OSHA, zařazující žalobce do funkční skupiny II na základě jejich smluv smluvních zaměstnanců podepsaných ve dnech 28. a 29. dubna 2005, se zrušuje. Ve zbývající části se žaloba zamítá. OSHA se ukládá náhrada nákladů řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Žaloba – Aktivní legitimace
(Služební řád úředníků, články 90 a 91)
2. Úředníci – Žaloba – Předcházející správní stížnost – Totožnost předmětu a důvodu
(Služební řád úředníků, články 90 a 91)
3. Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Přijímání – Posouzení typů pracovních činností zařazených do různých funkčních skupin
(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 80 odst. 2)
4. Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Zařazení
(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, článek 4 a čl. 80 odst. 2)
1. Souhlas s opatřením, které nepříznivě zasahuje do právního postavení určité osoby, není způsobilý zbavit toto opatření povahy nepříznivého zasahování do právního postavení. Opačné řešení by vedlo ke zbavení dotyčné osoby jakékoli možnosti napadnout opatření, přestože bylo protiprávní, což by bylo v rozporu se systémem opravných prostředků zavedeným smlouvou a služebním řádem.
(viz bod 36)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 11. července 1996, Ortega Urretavizcaya v. Komise, T‑587/93, Recueil FP, s. I‑A‑349 a II‑1027, bod 28
2. Pravidlo o souladu mezi stížností před zahájením soudního řízení a následnou žalobou vyžaduje pod sankcí nepřípustnosti, aby žalobní důvod vznesený před soudem Společenství byl vznesen již v rámci postupu před zahájením soudního řízení, aby orgánu oprávněnému ke jmenování bylo umožněno za účelem smírného vyřešení sporu dostatečně přesným způsobem zjistit, co je předmětem kritiky sporného rozhodnutí. Toto pravidlo je odůvodněno samotným účelem postupu před zahájením soudního řízení, jehož cílem je umožnit smírné urovnání sporů, které vyvstaly mezi úředníky a správním orgánem. Uvedený orgán musí tedy být jasně informován o žalobních důvodech vznášených stěžovatelem, aby měl možnost navrhnout stěžovateli případné smírné urovnání.
Z toho vyplývá, že návrhová žádání předložená soudu Společenství v žalobách úředníků mohou obsahovat pouze námitky založené na témže důvodu, na kterém jsou založeny námitky uvedené ve stížnosti, přičemž tyto námitky mohou být v řízení před soudem Společenství rozvinuty předložením žalobních důvodů a argumentů, které nejsou nutně obsaženy ve stížnosti, ale se stížností úzce souvisejí. Tento poslední požadavek nesmí mít za následek omezení případného soudního řízení striktním a konečným způsobem, za předpokladu, že návrhy předložené v tomto posledním stádiu nezmění ani důvod, ani předmět stížnosti.
(viz body 38 až 42)
Odkazy:
Soudní dvůr: 1. července 1976, Sergy v. Komise, 58/75, Recueil, s. 1139, bod 33; 20. května 1987, Geist v. Komise, 242/85, Recueil, s. 2181, bod 9; 26. ledna 1989, Koutchoumoff v. Komise, 224/87, Recueil, s. 99, bod 10; 14. května 1989, Del Amo Martinez v. Parlament, 133/88, Recueil, s. 689, body 9 a 10; 19. listopadu 1998, Parlament v. Gaspari, C‑316/97 P, Recueil, s. I‑7597, bod 17
Soud prvního stupně: 29. března 1990, Alexandrakis v. Komise, T‑57/89, Recueil, s. II‑143, bod 8; 7. července 2004, Schmitt v. AER, T‑175/03, Sb. VS s. I‑A‑211 a II‑939, bod 42, a citovaná judikatura
3. Vzhledem k široké posuzovací pravomoci, jíž disponují orgány či realizační agentury při posuzování typů pracovních činností zařazených do různých funkčních skupin uvedených v čl. 80 odst. 2 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, musí se přezkum Soudu, týkající se dodržování rozdělení těchto pracovních činností do uvedených funkčních skupin, omezit na zjišťování, zda se orgán oprávněný k uzavírání pracovních smluv držel v rozumných mezích a neužil svou posuzovací pravomoc zjevně nesprávným způsobem.
(viz bod 65)
4. Správní orgán se dopouští zjevně nesprávného posouzení, jestliže zařadí smluvní zaměstnance, kterým byly svěřeny funkce, jejichž výkon vyžaduje dobrou úroveň specifických znalostí, zejména v oblastech jako účetní a finanční předpisy, nabídková řízení, správa dokumentů a informací nebo výpočetní technika, do funkční skupiny II. Tyto funkce zcela jistě zahrnují činnosti koordinační, redakční, správní, dozorové, příležitostně dokonce i koncepční, což vyžaduje jistý stupeň samostatnosti. Tím tyto funkce překračují rámec „kancelářských a sekretářských prací“, stejně jako „řízení kancelářského úseku“ zařazených ve funkční skupině II. Ačkoli některé z nich mohou odpovídat vlastním pravomocem ve funkční skupině II, spadají společně pod „výkonné úkoly, redakční činnost“ nebo „účetnictví“ a „jiné obdobné technické úkoly“ ve smyslu čl. 80 odst. 2 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, které charakterizují pravomoci zařazené do funkční skupiny III.
Je nepodstatné, že zprávy o posouzení pracovních činností prováděných těmito zaměstnanci se týkají období, během kterého byli zaměstnáni jakožto místní zaměstnanci, neboť jim svěřené pracovní činnosti nebyly po jejich přijetí za smluvní zaměstnance podrobeny znatelným změnám. Navíc skutečnost, že tyto pracovní činnosti byly v minulosti vykonávány zaměstnanci v postavení místních zaměstnanců podle článku 4 pracovního řádu ostatních zaměstnanců v jeho znění použitelném před 1. květnem 2004, nemůže předjímat výklad a správné použití čl. 80 odst. 2 uvedeného pracovního řádu.
Obdobně není relevantní skutečnost, že tito zaměstnanci vykonávali své pracovní činnosti pod dohledem úředníka nebo dočasného zaměstnance, jelikož takové je pravidlo uvedené v čl. 80 odst. 2 pracovního řádu ostatních zaměstnanců pro všechny smluvní zaměstnance, bez ohledu na funkční skupinu, do níž patří.
(viz body 72 až 76)