Language of document : ECLI:EU:F:2011:197

USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE (třetího senátu)

7. února 2011 (*)

„Oprava rozsudku“

Ve věci F‑40/09 REC,

jejímž předmětem je žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE,

Radek Časta, úředník Evropské komise, s bydlištěm v Bruselu (Belgie), zastoupený L. Tahotnou, advokátkou,

žalobce,

proti

Evropské komisi, zastoupené B. Eggers a L. Jelínkem, jako zmocněnci,

žalované,

SOUD PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (třetí senát),

ve složení P. Mahoney, předseda, H. Kreppel a M. I. Rofes i Pujol (zpravodajka), soudci,

vedoucí soudní kanceláře: R. Schiano, rada,

vydává toto

Usnesení

1        Dne 1. července 2010 vydal Soud rozsudek v této věci.

2        Podle čl. 84 odst. 1 jednacího řádu může Soud bez návrhu nebo na návrh účastníka řízení opravit chyby v psaní i zjevné nesprávnosti.

3        V tomto případě zjistil Soud zjevnou nesprávnost v bodě 83 rozsudku.

4        Účastníci řízení, kterým byla dána možnost předložit v tomto ohledu písemná vyjádření, nevznesli námitky.

5        V souladu s čl. 84 odst. 1 jednacího řádu je třeba opravit nesprávnost v bodě 83 rozsudku.

Z těchto důvodů

SOUD PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (třetí senát)

rozhodl takto:

1)      Bod 83 rozsudku nyní zní: „Pokud jde o nepřípustnost tohoto žalobního důvodu, kterou Komise namítá pro porušení pravidla shody mezi stížností a žalobou, je třeba připomenout, že toto pravidlo vyžaduje v podstatě shodu mezi předmětem a důvodem žaloby a předmětem a důvodem stížnosti. V tomto ohledu Soud prohlásil, že tento požadavek musí být předmětem pružného výkladu. Pravidlo shody se tak může uplatnit pouze v případech, kdy žaloba v soudním řízení mění předmět stížnosti nebo její důvod, přičemž posledně uvedený pojem ,důvod‘ musí být vykládán v širokém smyslu. Podle takového výkladu a pokud jde o návrhová žádání směřující ke zrušení (jako je tomu v případě návrhového žádání, které je Soudu předloženo v projednávané věci vůči rozhodnutí ze dne 31. července 2008), je důvodem sporu nutno rozumět zpochybnění vnitřní legality napadeného aktu ze strany žalobce, nebo – alternativně – zpochybnění jeho vnější legality, přičemž zde jde o rozlišení uznané opakovaně judikaturou (rozsudek ze dne 1. července 2010, Mandt v. Parlament, F‑45/07, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, body 109, 115 a 119 a citovaná judikatura).“; místo: „Je třeba připomenout, že nepřípustnost žalobního důvodu založená na porušení pravidla shody mezi stížností a žalobou vyžaduje v podstatě shodu mezi předmětem a důvodem žaloby a předmětem a důvodem stížnosti. V tomto ohledu se Soud vyslovil ve prospěch pružného výkladu tohoto požadavku. Pravidlo shody se tak může uplatnit pouze v případě, kdy žaloba v soudním řízení mění předmět stížnosti nebo její důvod, přičemž pojem ‚důvod‘ musí být vykládán v širokém smyslu. Podle takového výkladu a v případě návrhových žádání směřujících ke zrušení, jaká jsou Soudu předložena v projednávané věci vůči rozhodnutí ze dne 31. července 2008, je třeba ‚důvodem sporu‘ rozumět zpochybnění vnitřní legality napadeného aktu ze strany žalobce, nebo – alternativně – zpochybnění jeho vnější legality, přičemž zde jde o rozlišení uznané opakovaně judikaturou (rozsudek Soudu ze dne 1. července 2010, Mandt v. Parlament, F‑45/07, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, body 109, 115 a 119 a citovaná judikatura).“

2)      Písemné vyhotovení tohoto usnesení se připojuje k písemnému vyhotovení opraveného rozsudku. Na toto usnesení se odkáže na okraji písemného vyhotovení uvedeného rozsudku.

V Lucemburku dne 7. února 2011.

Vedoucí soudní kanceláře

 

       Předseda

W. Hakenberg

 

       P. Mahoney



Text tohoto rozhodnutí, jakož i text rozhodnutí soudů Evropské unie v něm uvedených a dosud nezveřejněných ve Sbírce rozhodnutí jsou k dispozici na internetové stránce Soudního dvora www.curia.europa.eu.


* Jednací jazyk: čeština.