Věc C-140/08
Rakvere Lihakombinaat AS
v.
Põllumajandusministeerium
a
Maksu- ja Tolliameti Ida maksu- ja tollikeskus
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tallinna Halduskohus)
„Společný celní sazebník – Kombinovaná nomenklatura – Sazební zařazení – Zmrazené dělené maso a droby z kohoutů a slepic – Přistoupení Estonska – Přechodná opatření – Zemědělské produkty – Přebytečné zásoby – Nařízení (ES) č. 1972/2003“
Shrnutí rozsudku
1. Přistoupení nových členských států ke Společenstvím – Akt o přistoupení z roku 2003 – Právní úprava Společenství nevyhlášená v Úředním věstníku v jazyce nového členského státu, který je úředním jazykem Evropské unie – Neuplatnitelnost vůči jednotlivcům – Meze
(Akt o přistoupení z roku 2003, článek 58)
2. Společný celní sazebník – Položky sazebníku – Vykostěné a zmrazené drůbeží dělené maso
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 853/2004, příloha I, bod 1.14; nařízení Rady č. 2658/87, příloha I; nařízení Komise č. 1789/2003)
3. Přistoupení nových členských států ke Společenstvím – Estonsko – Zemědělství – Společná organizace trhů – Přechodná opatření týkající se obchodu se zemědělskými produkty
(Nařízení Komise č. 1972/2003, čl. 4 odst. 2, a nařízení Komise č. 230/2004)
4. Přistoupení nových členských států ke Společenstvím – Estonsko – Zemědělství – Společná organizace trhů – Přechodná opatření týkající se obchodu se zemědělskými produkty
(Nařízení Komise č. 1972/2003 a č. 230/2004)
1. Článek 58 Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, brání tomu, aby povinnosti obsažené v právní úpravě Společenství, která nebyla vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie v jazyce nového členského státu, třebaže je tento jazyk úředním jazykem Evropské unie, mohly být uloženy jednotlivcům v tomto členském státě, i když se tyto osoby mohly seznámit s touto právní úpravou jinými způsoby.
Nicméně okolnost, že nařízení Společenství nelze uplatňovat vůči jednotlivcům v členském státě, v jehož jazyce nebylo vyhlášeno, nemá žádný dopad na skutečnost, že jeho ustanovení – vzhledem k tomu, že toto nařízení je součástí acquis communautaire – zavazují ode dne přistoupení dotyčný členský stát. Pokud členský stát přijme před datem přistoupení právní úpravu, která provádí povinnosti vyplývající z nařízení Společenství, zavádí tak pro jednotlivce povinnosti bez ohledu na skutečnost, že nařízení vůči nim nemůže být uplatňováno, dokud nemají možnost seznámit se s ním prostřednictvím řádného vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie v jazyce tohoto členského státu. Za takových okolností lze ustanovení nařízení, která byla provedena v rámci vnitrostátní právní úpravy, vůči jednotlivcům uplatnit. Naopak, pokud některá ustanovení nebyla vnitrostátním předpisem provedena, členský stát se jich nemůže vůči jednotlivcům dovolávat před úředním zveřejněním uvedeného nařízení v jazyce tohoto členského státu. Předkládajícímu soudu přísluší ověřit, zda a v jakém rozsahu vnitrostátní právo převzalo dotčená ustanovení Společenství.
(viz body 31–35)
2. Nařízení č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení č. 1789/2003, musí být vykládáno v tom smyslu, že produkty, které jsou tvořeny zmrazeným mechanicky oddělovaným masem získaným mechanickým vykostěním kohoutů a slepic a které jsou určeny k lidské spotřebě, musí být zařazeny do podpoložky 0207 14 10 kombinované nomenklatury. Takové produkty nemohou být zařazeny pod podpoložku 0207 14 99, jelikož nemají objektivní charakteristické znaky a vlastnosti drobů, které patří do této podpoložky, nýbrž mají před zmrazením formu kaše tvořené zbytky masa a tkání získaných po mechanickém omílání kostí pokrytých masem, což odpovídá definici zmrazeného děleného mechanicky vykostěného drůbežího masa obsažené v bodě 1.14 přílohy I nařízení č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu.
(viz body 49–50, 53, výrok 1)
3. Článek 4 odst. 2 nařízení 1972/2003 o přechodných opatřeních, která mají být přijata, pokud jde o obchod se zemědělskými produkty v důsledku přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska, ve znění nařízení č. 230/2004, nebrání vnitrostátnímu ustanovení, podle kterého jsou přebytečné zásoby hospodářského subjektu určeny tak, že se od zásob skutečně držených ke dni 1. května 2004 odečtou zásoby převáděné do následujícího období, které jsou definovány jako průměr zásob držených ke dni 1. května předchozích čtyř let vynásobený koeficientem 1,2, který odpovídá míře nárůstu zemědělské výroby zjištěné v dotyčném členském státě během tohoto čtyřletého období. Tento koeficient umožňuje aktualizovat průměr zásob zjištěných ke dni 1. května v letech 2000 až 2003 s ohledem na uvedenou míru růstu a dospět k určení zásob převáděných do následujícího období – a následně přebytečných zásob – a přitom úměrně odrážet vývoj růstu pozorovaného v celém zemědělském odvětví dotyčného členského státu od 1. května 2000 do 1. května 2004. Přispívá tak ke stanovení základu pro srovnání zásob ke dni 1. května 2004 a průměru zásob ke dni 1. května za předchozí čtyři roky.
Uplatnění takového koeficientu, zvoleného v rámci prostoru pro uvážení, který mají nové členské státy za účelem definování relevantního období a způsobu výpočtu průměrných disponibilních zásob, není v rozporu s cíli sledovanými nařízením č. 1972/2003, ani se zásadou proporcionality nebo zásadou rovného zacházení.
(viz body 59–62, 64, výrok 2)
4. Nařízení č. 1972/2003 o přechodných opatřeních, která mají být přijata, pokud jde o obchod se zemědělskými produkty v důsledku přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska, ve znění nařízení č. 230/2004, nebrání tomu, aby byl vybrán poplatek z přebytečných zásob od hospodářského subjektu, a to i tehdy, pokud daný subjekt může prokázat, že uvedením daných zásob na trh po dni 1. května 2004 nezískal žádnou výhodu. Tento poplatek určený k ochraně společné organizace zemědělských trhů, který má za cíl zabránit tomu, aby byly ke spekulativním účelům vytvářeny zásoby v nových členských státech a aby určité zemědělské produkty byly s výhledem na rozšíření uměle přemístěny na jejich území, se tedy použije na všechny přebytečné zásoby ve smyslu uvedeného nařízení, nezávisle na tom, zda jejich držitelé skutečně získali jejich uvedením na trh nějakou výhodu.
(viz body 71–74, výrok 3)