Kasační opravný prostředek podaný dne 14. února 2019 Gregor Schneider proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 4. prosince 2018 ve věci T-560/16, Gregor Schneider v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-116/19 P)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Gregor Schneider (zástupce: H. Tettenborn, Rechtsanwalt)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie (čtvrtého senátu) ze dne 4. prosince 2018 ve věci T-560/16 v plném rozsahu;

rozhodl podle návrhového žádání navrhovatele v těchto řízeních, a to zrušil rozhodnutí EUIPO (dříve OHIM) ze dne 2. října 2014, podle něhož byl žalobce převeden z oddělení mezinárodní spolupráce a právních záležitostí do operačního oddělení;

podpůrně: vrátil věc po zrušení výše uvedeného rozsudku Tribunálu EU;

uložil EUIPO náhradu nákladů všech řízení – tedy řízení před Tribunálem EU, jakož i řízení o kasačním opravném prostředku před Soudním dvorem EU.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uvádí navrhovatel devět důvodů kasačního opravného prostředku.

Zaprvé, Tribunál v napadeném rozsudku provedl nesprávný výklad „zásady souladu“ mezi stížností ve smyslu čl. 91 odst. 2 služebního řádu a následné žaloby, jelikož odmítl žalobní důvod s odkazem na zásadu souladu jako nepřípustný, který žalobce v okamžiku podání stížnosti kvůli doposud neprovedenému přidělení úkolů nemohl uplatnit.

Zadruhé, Tribunál provedl nesprávný výklad kritérií přezkumu existence zneužití pravomoci tím, že stanovil právní pravidlo, že pokud nebylo zjištěno, že prováděcí opatření je v rozporu se zájmem služby, nemůže se jednat rovněž o zneužití pravomoci. Toto právní pravidlo nemůže být správné, jelikož by vyloučilo ze zneužití pravomoci všechny situace, kdy administrative upřednostňuje možný zájem služby, aniž by ve skutečnosti sledovala tento zájem. Jedná se přesně o případy inteligentně vymyšleného zneužití pravomoci, které by neměly na základě takto stanoveného právního pravidla uniknout právnímu přezkumu.

Zatřetí, Tribunál provedl nesprávný výklad požadavků na slyšení, které zaručuje právo žalobce být vyslechnut, které je rovněž zakotveno v čl. 41 odst. 1 ve spojení s čl. 41 odst. 2 písm. a) Listiny základních práv Evropské unie, tím, že považoval slyšení za nezbytné pouze tehdy, pokud by zamýšlené individuální opatření mohlo podle orgánu mít nepříznivý účinek na dotčenou osobu. Slyšení a přiznání práva být vyslechnut by mělo právě sloužit k vysvětlení stanovisek a účinků zamýšlených rozhodnutí, které orgán doposud nezohlednil.

Začtvrté, Tribunál opakovaně porušil právo žalobce být vyslechnut tím, že mimo jiné na jednání podle čl. 85 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu nezohlednil předložený nový důkaz, neprojednal příslušný návrh svědků ani nepřijal rozhodnutí podle čl. 85 odst. 4 jednacího řádu. Tribunál porušil právo žalobce být vyslechnut rovněž tím, že neprovedl výslech svědků navrhnutých v žalobě a současně vytýká žalobci nedostatek důkazů.

Tribunál tím zapáté porušil mimo jiné základní zásady řádného a spravedlivého řízení ve smyslu článku 47 Listiny základních práv a vyvolává pochybnosti o účinnosti právní ochrany.

Zašesté se Tribunál dopustil zkreslení skutkových okolností, které mu byly předloženy.

Zasedmé žalobce uplatňuje nedostatečné vysvětlení skutkového stavu, zaosmé nedostatečné odůvodnění a zadeváté porušení pravidel logiky.

____________