ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE
(druhý senát)
19. června 2014
Věc F‑24/12
BN
v.
Evropský parlament
„Veřejná služba – Úředníci – Žaloba na neplatnost – Úředník v platové třídě AD 14 zastávající pracovní místo vedoucího odboru – Údajné psychické obtěžování ze strany generálního ředitele – Mobilita – Odmítnutí souhlasit se jmenováním na pracovní místo poradce v jiném generálním ředitelství s pozbytím nároku na zvýšení platu pro vedoucího oddělení – Rozhodnutí o dočasném přeřazení na jiné místo poradce – Zájem služby – Pravidlo souladu mezi platovou třídou a pracovním místem – Žaloba na náhradu škody – Škoda plynoucí z jednání, které nemělo povahu rozhodnutí“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se BN domáhá toho, aby Tribunál zrušil rozhodnutí předsedy Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2012, kterým byla žalobkyně s účinností od 1. ledna 2012 přeřazena z pracovního místa vedoucí odboru na generálním ředitelství (GŘ) „Personál“ na pracovní místo poradkyně ředitelství pro zdroje v rámci téhož generálního ředitelství, a dále rozhodl o náhradě škody, kterou žalobkyně údajně utrpěla z důvodu obtěžování a nesprávným úředním postupem ze strany generálního ředitele GŘ „Personál“ a kterou vyčíslila ex æquo et bono na částku 50 000 eur.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Evropský parlament ponese vlastní náklady řízení a nahradí všechny náklady řízení vynaložené BN.
Shrnutí
1. Úředníci – Povinnost péče administrativy – Rozsah – Širší povinnost v případě zdravotních problémů zaměstnance – Meze
(Služební řád, článek 24)
2. Úředníci – Přeložení – Přeřazení – Rozlišovací kritérium – Společné podmínky
(Služební řád, článek 4, čl. 7 odst. 1 a článek 29)
3. Úředníci – Organizační struktura – Přidělení zaměstnanců – Opětovné zařazení – Dodržování pravidla přiměřenosti platové třídy a pracovního místa – Působnost
(Služební řád, čl. 7 odst. 1)
4. Úředníci – Plat – Zvýšení platu spojené s funkcemi vedoucího odboru, ředitele a generálního ředitele – Podmínky přiznání
(Služební řád, čl. 44 odst. 2)
5. Soudní řízení – Náklady řízení – Povinnost nést náklady řízení – Zohlednění požadavků ekvity – Uložení náhrady nákladů řízení účastníku řízení, který měl ve věci úspěch – Náklady vynaložené v řízení o předběžných opatřeních – Zahrnutí
(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 87 odst. 2 a článek 88)
1. Povinnosti vyplývající administrativě z povinnosti péče jsou podstatně širší, jedná-li se o situaci úředníka, který má fyzické nebo psychické zdravotní problémy. V takovém případě musí administrativa posuzovat návrhy dotčeného úředníka zvlášť vstřícně. Navíc lékařské službě orgánu obecně přísluší, zejména pokud je upozorněna samotným dotyčným úředníkem nebo administrativou na údajně škodlivé důsledky, které by mohlo mít administrativní rozhodnutí na zdravotní stav osoby, které je určeno, posoudit existenci a rozsah údajných rizik a informovat orgán oprávněný ke jmenování o výsledku svého posouzení.
Povinnost poskytnout pomoc a povinnost péče, kterou má orgán vůči svým zaměstnancům, nicméně nejdou tak daleko, aby administrativě ukládaly povinnost nedodržovat vlastní vnitřní pravidla.
(viz body 34, 35 a 44)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: rozsudek Esders v. Komise, F‑62/10, EU:F:2011:141, body 80 a 82 a citovaná judikatura
2. Z uspořádání služebního řádu vyplývá, že k přeložení ve vlastním slova smyslu dochází pouze v případě převedení úředníka na volné pracovní místo. Z toho vyplývá, že jakékoli přeložení ve vlastním slova smyslu podléhá formalitám stanoveným v článcích 4 a 29 služebního řádu. Naproti tomu tyto formality se nepoužijí v případě přeřazení úředníka, a to z toho důvodu, že takové převedení nezakládá volné pracovní místo.
Rozhodnutí o přeřazení však podléhají, stejně jako přeložení, pokud jde o ochranu práv a legitimních zájmů dotčených úředníků, pravidlům čl. 7 odst. 1 služebního řádu, zejména v tom smyslu, že přeřazení úředníků lze provést pouze ve služebním zájmu a v souladu se zásadou rovnocennosti pracovních míst.
(viz body 46 až 48)
Odkazy:
Soud prvního stupně: rozsudek Clotuche v. Komise, T‑339/03, EU:T:2007:36, bod 31
Soud pro veřejnou službu: rozsudek de Albuquerque v. Komise, F‑55/06, EU:F:2007:15, bod 55 a citovaná judikatura
3. Při přeřazení úředníka v případě změny pracovních úkolů, které mu byly přiděleny, předpokládá pravidlo přiměřenosti platové třídy a pracovního místa, stanovené zvláště v článku 7 služebního řádu, nikoliv porovnání mezi jeho stávajícími a předcházejícími pracovními úkoly, ale porovnání mezi jeho platovou třídou a stávajícími pracovními úkoly. Pravidlo přiměřenosti mezi platovou třídou a pracovním místem ale nebrání tomu, aby byly rozhodnutím uloženy pracovní úkoly, které jsou sice odlišné od těch, jež byly vykonávány dříve, a dotyčný je vnímá tak, jako by došlo ke snížení úrovně jeho pravomocí, nicméně odpovídají pracovnímu místu, které odpovídá jeho platové třídě. Skutečné snížení pravomocí úředníka tak porušuje pravidlo přiměřenosti platové třídy a pracovního místa pouze tehdy, pokud jeho pracovní úkoly jako celek jednoznačně přesahují pracovní úkoly odpovídající jeho platové třídě a pracovnímu místu, přičemž se v úvahu vezme jejich povaha, jejich důležitost a jejich rozsah. Přeřazení úředníka z pracovního místa vedoucího odboru na pracovní místo poradce při zachování stejné platové třídy AD 14 tak splňuje pravidlo přiměřenosti platové třídy a pracovního místa, jelikož jak vyplývá z tabulky popisující typy pracovních míst uvedené v bodě A přílohy I služebního řádu, odpovídá platová třída AD 14 administrátorovi vykonávajícímu například funkci ředitele, vedoucího odboru nebo poradce.
(viz body 57 až 59)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: rozsudek Bermejo Garde v. EHSV, F‑41/10, EU:F:2012:135, body 162 a 163 a citovaná judikatura, který je předmětem kasačního opravného prostředku projednávaného před Tribunálem Evropské unie, věc T‑530/12 P
4. Úředník jmenovaný do funkce vedoucího odboru, ředitele nebo generálního ředitele ve stejné platové třídě je na základě čl. 44 odst. 2 služebního řádu se zpětnou platností v době, kdy jmenování nabývá účinku, povýšen o jeden platový stupeň v této platové třídě. Z tohoto ustanovení vyplývá, že plat se úředníkovi zvýší z důvodu výkonu řídících funkcí a že je takové zvýšení spojeno s výkonem těchto funkcí. Pokud úředník přestane vykonávat tyto funkce z důvodu vykonávání jiných funkcí, které nejsou spojeny s odpovědností za řízení, nárok na zvýšení platu zaniká.
(viz bod 72)
5. Podle článku 88 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu lze účastníkovi řízení uložit, a to i když měl ve věci úspěch, částečnou nebo i úplnou náhradu nákladů, odůvodňuje-li to jeho chování, včetně před zahájením řízení.
Vzhledem k tomu, že si žalobkyně chtěla promluvit s generálním tajemníkem svého orgánu a obrátila se přímo na předsedu tohoto orgánu jako na orgán oprávněný ke jmenování, aby ho požádala o přijetí neodkladných opatření souvisejících s její osobou, a ani jedna z těchto osob ji nepřijala, což u ní mohlo vyvolat pocit, že jí orgán, kterému prokázala svou loajalitu, odmítl poskytnout pomoc, je třeba rozhodnout, že orgán, který měl v projednávané věci úspěch, ponese vlastní náklady řízení, včetně nákladů vynaložených v řízení o předběžném opatření, a nahradí náklady řízení vynaložené žalobkyní, včetně nákladů vynaložených v řízení o předběžném opatření.
(viz body 98 a 100)