ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE (druhého senátu)

4. června 2009(*)

„Veřejná služba – Zaměstnanci Europolu – Přijímání zaměstnanců – Výběrové řízení – Podmínky přijímání zaměstnanců – Dočasně přidělený národní odborník – Článek 6 služebního řádu pro zaměstnance Europolu – Článek 2 odst. 4 rozhodnutí ředitele Europolu ze dne 8. prosince 2006“

Ve věci F‑11/08,

jejímž předmětem je žaloba podaná na základě čl. 40 odst. 3 Úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu), založené na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, a na základě čl. 93 odst. 1 služebního řádu pro zaměstnance Europolu,

Jörg Mölling, dočasně přidělený národní odborník u Evropského policejního úřadu, s bydlištěm v Haagu (Nizozemsko), zastoupený původně P. de Casparis, advokátkou, poté P. de Casparis, N. D. Danem a W. J. Damminghem, advokáty,

žalobce,

proti

Evropskému policejnímu úřadu (Europolu), zastoupenému D. Neumannem a D. El Khourym, jako zmocněnci, ve spolupráci s B. Wägenbaurem a R. Van der Houtem, advokáty,

žalovanému,

TRIBUNÁL (druhý senát),

ve složení S. Van Raepenbusch, předseda, I. Boruta a H. Kanninen (zpravodaj), soudci,

vedoucí soudní kanceláře: R. Schiano, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 9. září 2008,

vydává tento

Rozsudek

1        Žalobou došlou kanceláři Tribunálu dne 22. ledna 2008 elektronickou poštou (originál podán dne 25. ledna 2008) se J. Mölling domáhá zrušení rozhodnutí Europolu ze dne 10. října 2007, jímž mu byla odepřena účast ve výběrovém řízení na obsazení místa hlavního administrátora („first officer“) v protidrogové jednotce Europolu.

 Právní rámec

2        Článek 1 odst. 1 služebního řádu pro zaměstnance Europolu ve znění použitelném na projednávanou věc (dále jen „služební řád“) stanoví:

„[…] služební řád se vztahuje na všechny osoby zaměstnané u Europolu na základě smlouvy. Tito zaměstnanci jsou tvořeni:

–        zaměstnanci Europolu přijatými výlučně z příslušných orgánů uvedených v čl. 2 odst. 4 Úmluvy [o zřízení Evropského policejního úřadu založené na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii] a zaměstnanci, kteří mohou být přijati buď z těchto orgánů, nebo mimo ně,

–        místními zaměstnanci, jsou-li výslovně uvedeni v[e] […] služebním řádu.“ (neoficiální překlad)

3        Článek 2 odst. 1 služebního řádu stanoví:

„Za zaměstnance Europolu se ve smyslu […] služebního řádu považuje zaměstnanec přijatý na pracovní místo ze seznamu obsaženého v příloze 1, s výjimkou pracovních míst určených pro místní zaměstnance.

Z těchto pracovních míst se určí ta, která mohou být obsazena pouze zaměstnanci přijatými z příslušných orgánů uvedených v čl. 2 odst. 4 Úmluvy [o zřízení Evropského policejního úřadu založené na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii], a ta, která mohou být obsazena i jinými zaměstnanci.

Zaměstnanci přijatému na pracovní místo, které může být obsazeno pouze zaměstnanci přijatými z příslušných orgánů, lze na toto pracovní místo nabídnout v souladu s článkem 6 pouze dočasnou smlouvu.“ (neoficiální překlad)

4        Příloha 1 služebního řádu vyjmenovává pracovní místa Europolu ve svém odstavci 1, který stanoví, že „[s] výhradou odstavce 3 jsou pracovní místa Europolu zejména následující: [...]“. V posledním pododstavci odstavce 1 přílohy 1 se stanoví, že „tento výčet [pracovních míst Europolu] může být změněn jednomyslným rozhodnutím správní rady“. (neoficiální překlad)

5        Článek 6 služebního řádu zní:

„Všichni zaměstnanci Europolu, ať už jsou přijímáni na pracovní místo, které je vyhrazeno zaměstnancům z příslušných orgánů uvedených v čl. 2 odst. 4 Úmluvy [o zřízení Evropského policejního úřadu založené na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii], nebo na pracovní místo, které tomuto omezení nepodléhá, se zpočátku přijímají na dobu určitou v délce jednoho roku až pěti let.

První pracovní smlouvy lze obnovit. Celková délka trvání těchto smluv na dobu určitou, včetně všech období obnovení, činí nejvýše devět let .

Pouze zaměstnanci přijatí na pracovní místo, které není vyhrazeno zaměstnancům z příslušných orgánů uvedených v čl. 2 odst. 4 Úmluvy [o zřízení Evropského policejního úřadu založené na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii], mohou být zaměstnáni na dobu neurčitou poté, co po dobu nejméně šesti let služebního poměru splní vysoce uspokojivým způsobem dvě pracovní smlouvy na dobu určitou.

[…]“

6        Článek 2 odst. 4 Úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu ze dne 26. července 1995 založené na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 316, s. 2, dále jen „Úmluva o Europolu“) definuje příslušné orgány, o nichž se zmiňuje zejména článek 6 služebního řádu, takto:

„,Příslušnými orgány‘ ve smyslu této úmluvy se rozumějí všechny orgány veřejné moci existující v členských státech, které jsou podle vnitrostátního práva příslušné pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní.“

7        Třetí kapitola hlavy druhé služebního řádu, nadepsaná „Podmínky přijímání do pracovního poměru“, obsahuje článek 24, který zní:

„1. Cílem přijímání zaměstnanců Europolu je zajistit, aby ve službách [Europolu] byly činné osoby s nejvyšší úrovní schopností, výkonnosti a bezúhonnosti. Při výběru zaměstnanců Europolu se bere zřetel nejen na osobní schopnosti a odbornou způsobilost, ale též na potřebu zajistit, aby byly odpovídajícím způsobem zastoupeny všechny členské státy a všechny úřední jazyky Evropské unie. Europol se řídí politikou rovných příležitostí.

2. Za zaměstnance Europolu může být přijat jen ten, kdo splňuje podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1, a pouze tehdy,

a)      je-li státním příslušníkem některého členského státu Evropské unie a svých občanských práv požívá v neomezeném rozsahu;

b)      splnil-li veškeré povinnosti stanovené právními předpisy o vojenské službě;

c)      poskytuje-li mravní záruky požadované pro výkon funkce;

d)      je-li pro výkon funkce fyzicky způsobilý;

e)      doloží-li důkladnou znalost některého z úředních jazyků Evropské unie a uspokojivou znalost dalšího z těchto jazyků v rozsahu nezbytném pro výkon funkce.

[…]

4. Výběrová řízení, která se vztahují na přijímání zaměstnanců Europolu, jsou upravena v příloze 2 […] služebního řádu.“ (neoficiální překlad)

8        Článek 5 první pododstavec přílohy 2 služebního řádu stanoví, že „[p]odle kvalifikace, zkušeností a požadovaného profilu a na základě předběžného výběru podle článku 24 služebního řádu provede výběrová komise první výběr z podaných žádostí o pracovní místo“. (neoficiální překlad)

9        Bod 6 odůvodnění rozhodnutí ředitele Europolu ze dne 8. prosince 2006 o všeobecné politice provádění článku 6 služebního řádu (dále jen „rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006“) zní:

„Důvodem, proč je pro každého zaměstnance Europolu přijímaného na pracovní místo [, které je vyhrazeno zaměstnancům z příslušných vnitrostátních orgánů uvedených v čl. 2 odst. 4 Úmluvy o Europolu,] stanovena maximální doba služebního poměru v rámci dvou pracovních smluv sjednaných na dobu určitou, je, že členské státy mají zájem na střídání těchto zaměstnanců Europolu, kteří pak mají být zařazeni zpět do služby u svých příslušných vnitrostátních orgánů (zásada střídání) […]“ („The reason for prescribing a maximum period of service for all Europol staff on bold posts under two fixed-term contracts is that the Member States want a rotation of such staff members who should subsequently be re-integrated into the service of their competent national authority (the rotation principle) […]“) (neoficiální překlad)

10      V bodě 15 odůvodnění rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 se uvádí, že „[n]a základě racionálního výkladu článku 6 a přílohy 2 služebního řádu smí Europol považovat bývalého zaměstnance Europolu za oprávněného ucházet se opětovně o pracovní místo po skončení doby jeho absence, což zaručuje, že se všemi interními i externími žadateli o určité pracovní místo bude zacházeno stejně a že žádný žadatel o pracovní místo nebude případně moci přijímání zaměstnanců ovlivnit“ („Based on a reasonable interpretation of Article 6 and Appendix 2 of the Staff Regulations, Europol is not prevented from considering a previous staff member as eligible to apply for a new post following a period of absence which ensures that all candidates for a particular post, internal or external, are in an equal position and that no candidate may have influenced a forthcoming recruitment campaign“). (neoficiální překlad)

11      Článek 1 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 definuje některé výrazy obsažené v tomto rozhodnutí takto:

„[bod 1] Pracovní místo Europolu: každé pracovní místo, které je nebo má být zařazeno na seznam pracovních míst Europolu obsažený v příloze 1 služebního řádu, s výjimkou ředitele, náměstků ředitele a místních zaměstnanců v souladu s články 98 až 100 služebního řádu [‘Europol Post’ : Any post that is included or is intended to be included in the list of Europol posts set out in Appendix 1 of the Staff Regulations, with the exception of the Director, the Deputy Directors and local staff as provided for by Articles 98-100 of the Staff Regulations];

[…]

[bod 6] ,Příslušné [vnitrostátní] orgány’: v souladu s čl. 2 odst. 4 Úmluvy o Europolu všechny orgány veřejné moci existující v členských státech, které jsou podle vnitrostátního práva příslušné pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní [‘Competent Authority’ : In accordance with Article 2(4) of the Europol Convention, all public bodies existing in the Member States which are responsible under national law for preventing and combating criminal offences];

[bod 7] ,Pracovní místo uvedené tučným písmem’: všechna pracovní místa, která mohou zastávat jen zaměstnanci přijímaní z příslušných orgánů [‘Bold Post’ : Any Europol post which can be filled only by staff engaged from a Competent Authority];

[bod 8] ,Pracovní místo neuvedené tučným písmem’: všechna pracovní místa, která mohou být obsazena zaměstnanci, kteří nemusejí být přijímáni z příslušných orgánů [‘Non-bold Post’ : Any Europol post which can be filled by staff that do not need to be engaged from a Competent Authority].“ (neoficiální překlad)

12      Článek 2 bod 3 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 stanoví, že „[a]niž jsou dotčena ustanovení čl. 2 bodu 4, zaměstnanci Europolu mohou uzavřít s Europolem jen jednu první pracovní smlouvu“ („Without prejudice to Article 2.4 below, only one First Contract shall be entered into with any individual“). (neoficiální překlad)

13      Podle čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 „[p]o skončení období 18 měsíců, kdy bývalý zaměstnanec nezastával u Europolu žádné pracovní místo, a po novém výběrovém řízení bude každá další pracovní smlouva považována za první pracovní smlouvu“ („After a period of 18 months during which a former member of staff has been detached from any Europol post, and following a new selection procedure, any new Employment Contract shall be deemed to be a First Contract“). (neoficiální překlad)

14      Článek 40 odst. 3 Úmluvy o Europolu stanoví, že „[u]stanovení o opravných prostředcích obsažená v předpisech týkajících se podmínek zaměstnávání pro dočasné nebo pomocné zaměstnance Evropských společenství se vztahují obdobně na zaměstnance Europolu“. Ustanovení článků 92 a 93 služebního řádu tak odpovídají ustanovením článků 90 a 91 služebního řádu úředníků Evropských společenství, které se podle článku 117 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství použijí obdobně na dočasné a pomocné zaměstnance Evropských společenství.

 Skutkový základ sporu

15      Žalobce, příslušník německé policie, nastoupil do služeb Europolu dne 1. září 1999 jako hlavní administrátor („first officer“) v protidrogové jednotce. Platnost jeho pracovní smlouvy uzavřené na základě článku 6 první odrážky služebního řádu pro zaměstnance Europolu ve znění účinném před vydáním rozhodnutí Rady ze dne 4. prosince 2006, kterým se mění služební řád pro zaměstnance Europolu (Úř. věst. C 311, s. 1), uplynula dne 31. srpna 2005.

16      Tohoto dne žalobce nastoupil zpět do útvaru německé policie, kde již pracoval před 1. zářím 1999, a odtud pak byl od 1. září 2005 vyslán do Europolu jako dočasně přidělený odborník („seconded expert“). Toto dočasné přidělení, které mělo původně skončit 28. února 2007, bylo dodatkem ke smlouvě o dočasném přidělení žalobce prodlouženo až do 28. února 2008. Podle žalobce mu Europol již od počátku doby dočasného přidělení dával na vědomí, že se po skončení dočasného přidělení bude moci „vrátit k Europolu jako zaměstnanec“.

17      Dne 13. července 2007 vydal Europol oznámení o volném pracovním místě hlavního administrátora („first officer“) v protidrogové jednotce (dále jen „sporné pracovní místo“). Podle bodu 3.1 oznámení o volném pracovním místě, nadepsaném „Všeobecné podmínky (článek 24 služebního řádu)“, měl být zaměstnanec na sporném pracovním místě mimo jiné „příslušníkem příslušných vnitrostátních orgánů členského státu Evropské unie a požívat občanských práv v neomezeném rozsahu (pracovní místa uvedená tučným písmem)“.

18      Žalobce podal žádost o sporné pracovní místo.

19      Výběrová komise podle přílohy 2 služebního řádu provedla první výběr žadatelů, přičemž žalobce zařadila na první místo.

20      Vedoucí protidrogové jednotky Europolu oznámil žalobci ústně dne 10. října 2007, že jeho žádost o pracovní místo není přípustná z důvodu, že nesplňuje podmínky čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006. Podle vedoucího protidrogové jednotky nelze říci, že by žalobce po skončení své pracovní smlouvy uzavřené s Europolem na dobu od 1. září 1999 do 31. srpna 2005 nezastával u Europolu žádné pracovní místo po dobu nejméně 18 měsíců, jak to uvedené ustanovení požaduje.

21      Dne 11. října 2007 podal žalobce proti rozhodnutí Europolu ze dne 10. října 2007 stížnost, jíž napadl výklad čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 provedený Europolem.

22      Rozhodnutím ze dne 23. října 2007 Europol jeho stížnost zamítl.

 Řízení a návrhová žádání účastníků řízení

23      V rámci organizačních procesních opatření Tribunál vyzval účastníky řízení v souladu s čl. 55 odst. 2 písm. d) jednacího řádu, aby předložili jisté dokumenty.

24      V odpověď na žádost o předložení dokumentů žalobce předložil zejména kopii pracovní smlouvy uzavřené s Europolem na dobu od 1. září 1999 do 31. srpna 2005. Europol dodal kopii oznámení o volném pracovním místě, které se týkalo sporného pracovního místa, dokumenty týkající se dalších dvou žadatelů o účast ve výběrovém řízení na uvedené pracovní místo, o kterých se žalobce zmínil v rámci žalobního důvodu vycházejícího z porušení „zásady rovnosti“, jakož i popis pracovní náplně na pracovním místě dočasně přiděleného odborníka v protidrogové jednotce („Job description for the Seconded Expert to the Drugs Unit“), sepsaný žalobcem a odsouhlasený vedoucím protidrogové jednotky Europolu.

25      Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

–        zrušil rozhodnutí Europolu ze dne 10. října 2007, jímž mu byla odepřena účast ve výběrovém řízení na obsazení sporného pracovního místa;

–        zrušil rozhodnutí ze dne 23. října 2007 o zamítnutí jeho stížnosti;

–        uložil Europolu náhradu nákladů řízení včetně odměny advokáta.

26      Europol navrhuje, aby Tribunál:

–        zamítl žalobu;

–        uložil žalobci náhradu nákladů řízení.

 K předmětu žaloby

27      Kromě zrušení rozhodnutí Europolu ze dne 10. října 2007, kterým byla žalobci odepřena účast ve výběrovém řízení na obsazení sporného pracovního místa, se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 23. října 2007 o zamítnutí své stížnosti. V tomto ohledu je třeba připomenout, že návrhová žádání, která formálně směřují ke zrušení rozhodnutí o zamítnutí stížnosti, mají v případě, kdy toto rozhodnutí nemá samostatný obsah, ten účinek, že se Tribunálu předkládá akt, proti němuž byla stížnost podána (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 17. ledna 1989, Vainker v. Parlament, 293/87, Recueil, s. 23, bod 8; rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 6. dubna 2006, Camós Grau v. Komise, T‑309/03, Sb. rozh. s. II‑1173, bod 43; rozsudek Tribunálu ze dne 4. září 2008, Duta v. Soudní dvůr, F‑103/07, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 23, který je předmětem kasačního opravného prostředku projednávaného před Soudem prvního stupně, věc T‑475/08 P).

28      Žalobce svou stížnost namířil proti rozhodnutí Europolu ze dne 10. října 2007, kterým nebyl připuštěn k účasti ve výběrovém řízení na obsazení sporného pracovního místa. Je tedy třeba vycházet z toho, že žaloba směřuje proti tomuto rozhodnutí.

 Právní otázky

29      Na podporu své žaloby uvádí žalobce dva žalobní důvody, z nichž jeden vychází z nesprávného uplatnění čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 a z porušení zásady právní jistoty a druhý z porušení zásady rovného zacházení.

30      Jako první je třeba zkoumat žalobní důvod vycházející z nesprávného uplatnění čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 a z porušení zásady právní jistoty.

 Argumenty účastníků řízení

31      Žalobce nejprve připomíná obsah čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006, podle kterého po skončení období 18 měsíců, kdy bývalý zaměstnanec nezastával u Europolu žádné pracovní místo („any Europol post“), a po novém výběrovém řízení bude každá pracovní smlouva považována za první pracovní smlouvu.

32      Žalobce dále tvrdí, že po uplynutí platnosti své pracovní smlouvy s Europolem, která skončila dne 31. srpna 2005, pracoval ve službách Europolu jako „dočasně přidělený odborník“. Tato funkce přitom v příloze 1 služebního řádu uvedena není, takže nemělo dojít k jeho vyloučení z výběrového řízení na sporné pracovní místo z důvodu, že nesplňoval podmínky stanovené v čl. 2 bodě 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006.

33      Žalobce dodává, že rozdíl, jaký Europol činí mezi výrazy „Europol post“ a „Europol Post“, kde slovo „post“ je psáno jednou s malým a jednou s velkým písmenem, nemá v rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 žádnou oporu. I kdyby pojmový rozdíl existoval, musel by být v uvedeném rozhodnutí vyjasněn. Ve služebním řádu stejně jako v rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 jsou podle něj oba výrazy použity bez jakéhokoli rozdílu.

34      Žalobce nakonec uvádí, že ve službách Europolu pracoval po dobu šesti let, zatímco lhůta, po jejímž uplynutí dochází ke „střídání“ zaměstnanců Europolu, byla mezitím stanovena na devět let.

35      Europol zaprvé připomíná samotný důvod existence čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006. Podle Europolu článek 6 služebního řádu upravuje pracovní smlouvy zaměstnanců zastávajících pracovní místa uvedená tučným písmem („bold posts“), to znamená pracovní místa vyhrazená pro zaměstnance, kteří jsou přijímáni z vnitrostátních policejních a celních orgánů a kteří se po skončení své pracovní smlouvy s Europolem vrací zpět do svých příslušných orgánů. Podle článku 6 služebního řádu jsou tedy tyto pracovní smlouvy časově omezené, což podle Europolu vysvětluje, proč čl. 2 bod 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 stanoví, že osoba, která byla zaměstnancem Europolu, smí s Europolem opětovně uzavřít pracovní smlouvu až po uplynutí „doby absence“ v trvání 18 měsíců.

36      Zadruhé Europol tvrdí, že žalobní důvod není opodstatněný, a to jak s ohledem na znění čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006, tak s ohledem na jeho účel.

37      Předně čl. 2 bod 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 podle Europolu stanoví dvě podmínky, které mají být splněny kumulativně. Podle Europolu žalobce splňuje první podmínku, tedy že byl zaměstnancem Europolu. Nelze naopak říci, že by žalobce po dobu 18 měsíců „nezastával u Europolu žádné pracovní místo“. Europol v tomto ohledu tvrdí, že „nezastávat u Europolu žádné pracovní místo“ ve smyslu čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 znamená, že mezi Europolem a jeho bývalým zaměstnancem nesměl existovat žádný právní ani faktický vztah.

38      Europol dále tvrdí, že podle bodu 6 odůvodnění rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 je záměrem členských států Úmluvy o Europolu, aby zaměstnanci Europolu zastávající pracovní místa uvedená tučným písmem pracovali ve službách Europolu jen po omezenou dobu, což umožní jejich „střídání“, a tedy jejich návrat zpět do vnitrostátních orgánů, odkud přišli. Podle Europolu by spojení „nezastávat u Europolu žádné pracovní místo“, použité v čl. 2 bodě 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006, mělo být vykládáno odpovídajícím způsobem.

39      Krom toho podle bodu 15 odůvodnění rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 se bývalý zaměstnanec Europolu smí o nové pracovní místo ucházet až po skončení „doby absence“, čímž se má zaručit rovnost všech žadatelů o pracovní místo.

40      V projednávané věci byl žalobce hned druhý den po skončení své šestileté pracovní smlouvy s Europolem svým státem vyslán do Europolu jako „dočasně přidělený odborník“. V tomto postavení pak pracoval pro Europol a pod jeho dohledem.

41      Europol nakonec tvrdí, že je na žalobci, aby prokázal, že splňuje všechny podmínky čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006. Podle Europolu přitom žalobce v podstatě jen popíral existenci rozdílu mezi výrazy „Europol post“ a „Europol Post“, kde je slovo „post“ psáno jednou s malým a jednou s velkým „p“.

 Závěry Tribunálu

42      Článek 2 odst. 1 první pododstavec služebního řádu nejprve stanoví, že „[z]a zaměstnance Europolu se ve smyslu […] služebního řádu považuje zaměstnanec přijatý na pracovní místo ze seznamu obsaženého v příloze 1, s výjimkou pracovních míst určených pro místní zaměstnance“.

43      Článek 2 odst. 1 druhý pododstavec služebního řádu dále rozlišuje mezi „[pracovními místy], která mohou být obsazena pouze zaměstnanci přijatými z příslušných orgánů uvedených v čl. 2 odst. 4 Úmluvy o Europolu, a [těmi], která mohou být obsazena i jinými zaměstnanci“.

44      Konečně z čl. 2 odst. 1 třetího pododstavce služebního řádu vyplývá, že zaměstnanci přijatému na pracovní místo, které může být obsazeno pouze zaměstnanci přijatými z příslušných orgánů uvedených v čl. 2 odst. 4 Úmluvy o Europolu, lze na toto pracovní místo nabídnout pouze dočasnou smlouvu. Toto ustanovení odkazuje na článek 6 služebního řádu, který stanoví maximální dobu zaměstnání na základě pracovní smlouvy sjednané na dobu určitou. Tato doba, která činí devět let, činila šest let před změnou článku 6 služebního řádu provedenou rozhodnutím Rady ze dne 4. prosince 2006, kterým se mění služební řád pro zaměstnance Europolu.

45      V projednávané věci podléhalo pracovní místo zastávané žalobcem v době od 1. září 1999 do 31. srpna 2005 časovému omezení stanovenému v čl. 2 odst. 1 služebního řádu, kvůli čemuž žalobce své pracovní místo dne 31. srpna 2005 opustil.

46      Je však třeba konstatovat, že pravidlo upravující maximální dobu trvání pracovní smlouvy pro osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 služebního řádu nezbavuje Europol možnosti uzavřít s uvedenými osobami novou pracovní smlouvu poté, co po dobu 18 měsíců nezastávaly u Europolu žádné pracovní místo. Článek 2 bod 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 totiž stanoví, že „[p]o skončení období 18 měsíců, kdy bývalý zaměstnanec nezastával u Europolu žádné pracovní místo, a po novém výběrovém řízení bude každá další pracovní smlouva považována za první pracovní smlouvu“.

47      V posuzované věci je spornou otázkou to, zda pracovní místo zastávané žalobcem od 1. září 2005, v jehož rámci byla doba pracovního poměru původně stanovena na 18 měsíců a poté byla prodloužena až do 28. února 2008, bylo takovým pracovním místem, které podle čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 žalobci znemožňovalo ucházet se o sporné pracovní místo.

48      Europol netvrdí, že žalobce jakožto dočasně přidělený odborník u Europolu v době od 1. září 2005 do 28. února 2008 zastával pracovní místo uvedené v příloze 1 služebního řádu. Europol však uvádí, že hovoří-li čl. 2 bod 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 o „žádném pracovním místě u Europolu“ („any Europol post“), neomezuje se tím jen na ta pracovní místa u Europolu, která jsou uvedena v příloze 1 služebního řádu. Na podporu tohoto tvrzení Europol v rozhodnutí o zamítnutí žalobcovy stížnosti poznamenal, že znění čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 neodkazuje na definici výrazu „Europol Post“ obsaženou v čl. 1 bodě 1 uvedeného rozhodnutí. Skutečnost, že slovo „post“ použité v čl. 2 bodě 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 není psáno s velkým „p“, jako tomu je v čl. 1 bodě 1 uvedeného rozhodnutí, totiž podle Europolu znamená, že výraz „Europol post“ se týká každého pracovního místa u Europolu, a nikoli pouze těch, která jsou uvedena v čl. 1 bodě 1 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006.

49      Žalobce ve své žalobě s tímto argumentem Europolu nesouhlasí, přičemž Europol na tuto námitku žalobce v žalobní odpovědi nereagoval. V odpověď na otázku položenou na jednání soudcem zpravodajem však Europol upřesnil, že nakonec trvá na svém argumentu o důsledcích, které je třeba vyvodit z použití slova „post“ s malým „p“ v čl. 2 bodě 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006.

50      Europol mimoto uvádí, že znění čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 potvrzuje jeho výklad ustanovení uvedeného článku, neboť toto ustanovení se vztahuje na všechna pracovní místa u Europolu („detached from any Europol post“), což dokazuje, že uvedený čl. 2 bod 4 požaduje nejen absenci jakéhokoli právního vztahu, ale také absenci faktického vztahu mezi Europolem a jeho zaměstnancem.

51      Europol nakonec tvrdí, že jeho doslovný výklad ustanovení čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 potvrzuje analýza účelu těchto ustanovení.

52      Nejdříve je třeba zkoumat, zda doslovný výklad čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 potvrzuje opodstatněnost postoje Europolu.

53      Pokud jde o otázku, zda má být ve výrazu „Europol post“ přikládán různý význam slovu „post“ podle toho, zda je psáno s velkým, nebo malým „p“, je třeba zaprvé uvést, že v článku 1 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 všechny pojmy, které jsou tam definovány, začínají velkým písmenem.

54      Zadruhé z obsahu rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 vyplývá, že ve všech ustanoveních (čl. 1 bod 7, čl. 1 bod 8, čl. 5 bod 5, čl. 5 bod 5.1, čl. 5 bod 5.2), a nikoli pouze v čl. 2 bodě 4, je výraz „Europol post“ psán s malým „p“ ve slově „post“, přičemž ve všech těchto ustanoveních tento pojem zjevně není obsahově odlišný od pojmu definovaného v čl. 1 bodě 1 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006, neboť jinak by definice výrazu „Europol Post“ obsažená v uvedeném článku byla zbavena svého obsahu. Rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 tak samo o sobě nečiní systematicky rozdíl mezi výrazy „Europol Post“ a „Europol post“ podle toho, zda je slovo „post“ psáno s velkým, nebo malým „p“.

55      Zatřetí je třeba podotknout, že příloha 1 služebního řádu v anglické jazykové verzi používá slovo „post“ s malým „p“ jak ve svém nadpisu, tak v samotném textu.

56      Konečně kdyby měl autor rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 v úmyslu zavést rozlišení mezi výrazy „Europol post“ a „Europol Post“, pak by to měl v souladu s řádnou legislativní praxí v rozhodnutí jasně uvést, což se nestalo.

57      Pokud jde dále o argument, že použití slova „any“ ve výrazu „any Europol post“ obsaženém v čl. 2 bodě 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 dokládá, že se uvedený výraz vztahuje na veškeré typy pracovněprávních vztahů, a nikoli pouze na pracovní místa uvedená v příloze 1 služebního řádu, je třeba připustit, že tento argument není přesvědčivý. Tento výraz by totiž mohl být chápán i tak, že se týká jakéhokoli pracovního místa ve smyslu definice výrazu „Europol Post“ obsažené v čl. 1 bodě 1 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006. V tomto ohledu je třeba konstatovat, že výraz „Europol Post“ je definován v čl. 1 bodě 1 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 jako „any post“ ze seznamu obsaženého v příloze 1 služebního řádu. Navíc v ustanoveních čl. 1 bodů 7 a 8 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 je použit výraz „Any Europol post“, ačkoli je nepochybné, že se tato ustanovení týkají pouze pracovních míst definovaných v čl. 1 bodě 1 uvedeného rozhodnutí.

58      Ze všech těchto úvah vyplývá, že doslovný výklad čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 nedovoluje, aby byl výrazu „Europol post“ přisuzován odlišný obsah oproti výrazu „Europol Post“ definovanému v čl. 1 bodě 1 uvedeného rozhodnutí, a tímto výkladem tedy nelze potvrdit tvrzení Europolu, že se výraz „any Europol post“ týká i jiných pracovních míst, než která jsou uvedena v příloze 1 služebního řádu.

59      V projednávané věci je třeba mít za to, že zastával-li žalobce v době od 1. září 2005 do 28. února 2008 u Europolu pracovní místo dočasně přiděleného odborníka, které není uvedeno na seznamu v příloze 1 služebního řádu, pak lze říci, že „nezastával u Europolu žádné pracovní místo“ ve smyslu čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006.

60      Je totiž nesporné, že na dobu od 1. září 2005 do 28. února 2008 nebyla mezi žalobcem a Europolem uzavřena žádná smlouva. Dočasné přidělení žalobce jakožto odborníka k Europolu vyplývá z dohody uzavřené mezi Europolem a „Polizeipräsident in Berlin“, která určuje postavení, funkci a práva a povinnosti žalobce. Mimoto je nutné uvést, že ani služební řád, ani rozhodnutí vydaná Europolem, která Europol poskytl Tribunálu, neobsahují žádná ustanovení o dočasně přidělených odbornících. Z těchto zjištění vyplývá, že žalobce byl jakožto dočasně přidělený odborník příslušníkem německé policie, která jej poskytla Europolu v rámci dohody a za podmínek v ní stanovených.

61      Zbývá ještě posoudit, zda skutkové okolnosti, na něž poukazuje Europol, mohou tento závěr zpochybnit.

62      V tomto ohledu je třeba uvést, že cílem stanovení maximální doby trvání služebního poměru upravené v čl. 6 služebního řádu je v souladu s bodem 6 odůvodnění rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 mimo jiné zajistit „střídání“ zaměstnanců tak, že osoby, které odsloužily maximální dobu trvání zaměstnání u Europolu, jsou povinny vrátit se zpět do útvarů svého vnitrostátního orgánu.

63      V projednávané věci přitom Europol předložil Tribunáu dokument nazvaný „Job Description for the Seconded Expert to the Drugs Unit“ ze dne 19. července 2006 sepsaný žalobcem a schválený vedoucím protidrogové jednotky Europolu, ze kterého vyplývá, že se žalobce měl aktivně účastnit pravidelné práce této jednotky, že měl také při jistých příležitostech zastupovat Europol a že byl povinen zastupovat vedoucího protidrogové jednotky v jeho nepřítomnosti. Dále je třeba říci, že se v uvedeném dokumentu uvádí, že „[j]akožto dočasně přidělený odborník v rámci svých úkolů dohlíží nad operační činností různých útvarů protidrogové jednotky a zajišťuje její koordinaci, schvaluje a povoluje vydávání operačních podkladů, zpráv a dalších dokumentů externím partnerům, poskytuje rozhovory médiím a vedoucímu protidrogové jednotky poskytuje poradenství o politických otázkách. Vedoucí protidrogové jednotky a dočasně přidělený odborník konají každodenní schůzky“ („[i]n his capacity as Seconded Expert and his special tasking, he supervises and co-ordinates the operational activities in the various Sections of the Drugs Unit, approves and authorises the distribution, to external partners, of operational documents, reports and other products, gives interviews to the media and advises the Head of the Drugs Unit on policy matters[ ; d]aily meetings between the Head of the Drugs Unit and the Seconded Expert take place“).

64      Europol krom toho na jednání tvrdil, že žalobce plnil coby hlavní administrátor („first officer“) v protidrogové jednotce přesně tytéž úkoly jako ve funkci dočasně přiděleného odborníka. Podle Europolu nedošlo k žádné změně úkolů a žalobce zůstal zástupcem vedoucího („deputy head“) této jednotky. Europol též uvedl, že po uplynutí doby platnosti pracovní smlouvy dne 31. srpna 2005 žalobce nepracoval v Berlíně.

65      Europol dále na jednání vysvětlil, že po uplynutí platnosti žalobcovy pracovní smlouvy dne 31. srpna 2005 mu Europol z praktických důvodů umožnil, aby u něj nadále pracoval v jiném postavení.

66      Žalobce nezpochybňuje, že dokument „Job Description for the Seconded Expert to the Drugs Unit“ správně odráží úkoly, které mu byly svěřeny. Zástupce žalobce nicméně na jednání uvedl, že neměl „pocit, že by se jednalo o tytéž činnosti nebo o totožnou práci[, jaké žalobce vykonával jako hlavní administrátor (,first officer’)]; pokud by tomu tak bylo, [žalobce by] nepovažoval za nutné vypracovávat nový popis úkolů“ Žalobce krom toho uvedl, že jako dočasně přidělený odborník neměl oprávnění vykonávat funkci zástupce vedoucího („deputy head“) protidrogové jednotky, protože tuto funkci může zastávat jen zaměstnanec Europolu.

67      Z posouzení právního a faktického postavení žalobce v jeho funkci dočasně přiděleného odborníka vyplývá, že ačkoli se dne 1. září 2005 formálně vrátil zpět k německé policii, ve skutečnosti nadále vykonával v podstatné míře stejnou funkci jako dříve, ovšem v jiném právním postavení. Žalobce ostatně neprokázal, v čem se měla jeho práce od 1. září 2005 zásadně změnit.

68      Je však třeba uvést, že Europol sám požadoval, aby žalobce své pracovní místo dne 31. srpna 2005 opustil, aby dodržel maximální délku trvání pracovní smlouvy včetně doby, na niž byla obnovena, podle článku 6 služebního řádu. Europol dále souhlasil s tím, že žalobce bude nadále pracovat v jeho službách jako dočasně přidělený odborník, což ve skutečnosti umožnilo zajistit v Europolu kontinuitu funkce žalobce, který se nemusel reálně vrátit zpět do útvarů svého vnitrostátního orgánu.

69      Za těchto podmínek se Europol nemůže platně opírat o skutkové okolnosti uvedené v bodech 63 až 65 tohoto rozsudku a hájit tak výklad ustanovení čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006, který by byl v rozporu s jejich jasným a jednoznačným zněním. Podle ustálené judikatury totiž platí, že nejsou-li k dispozici přípravné práce jasně vyjadřující záměr autorů určitého předpisu, je třeba vycházet pouze z obsahu předpisu tak, jak byl přijat, a přikládat mu takový význam, jaký vyplývá z jeho doslovného a logického výkladu (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 1. června 1961, Simon v. Soudní dvůr, 15/60, Recueil, s. 223, 244; rozsudek Tribunálu ze dne 14. prosince 2006, André v. Komise, F‑10/06, Sb. rozh. VS, s. I‑A‑1‑183 a II‑A‑1‑755, bod 44). Výklad vyplývající ze samotného znění předpisu tak nelze nahradit výkladem vycházejícím ze skutkových úvah vyvozených z určitého konkrétního případu.

70      Z výše uvedeného vyplývá, že žalobnímu důvodu vycházejícímu z nesprávného uplatnění čl. 2 bodu 4 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 je třeba vyhovět. V důsledku toho musí být rozhodnutí Europolu ze dne 10. října 2007 zrušeno, aniž by bylo třeba zkoumat ostatní žalobcem uplatněné žalobní důvody.

 K nákladům řízení

71      Podle čl. 87 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.

72      Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval náhradu nákladů řízení a Europol neměl ve věci úspěch, je důvodné uložit Europolu náhradu veškerých nákladů řízení.

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (druhý senát)

rozhodl takto:

1)      Rozhodnutí Evropského policejního úřadu (Europolu) ze dne 10. října 2007, kterým byla J. Möllingovi odepřena účast ve výběrovém řízení na obsazení místa hlavního administrátora („first officer“) v protidrogové jednotce Europolu, se zrušuje.

2)      Europolu se ukládá náhrada veškerých nákladů řízení.

Van Raepenbusch

Boruta

Kanninen

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 4. června 2009.

Vedoucí soudní kanceláře

 

       Předseda

W. Hakenberg

 

       H. Kanninen

Text tohoto rozhodnutí, jakož i text rozhodnutí soudů Společenství v něm uvedených a dosud nezveřejněných ve Sbírce rozhodnutí jsou k dispozici na internetové stránce Soudního dvora http://curia.europa.eu.


* Jednací jazyk: nizozemština.