USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(třetí senát)

15. dubna 2011

Spojené věci F‑72/09 a F‑17/10

Simone Daake

v.

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

„Veřejná služba – Smluvní zaměstnanec – Přijímání – Bývalý dočasný zaměstnanec přijatý jako smluvní zaměstnanec – Přípis připomínající datum ukončení smlouvy – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Zjevně nepřípustná návrhová žádání – Rozhodnutí, kterým se odmítá obnovení smlouvy – Zjevně nesprávné posouzení – Náhrada škody – Návrhová žádání, která zjevně postrádají jakýkoli právní základ“

Předmět: Žaloby podané na základě článků 236 ES a 152 AE a článku 270 SFEU, který se na Smlouvu o ESAE použije podle jejího článku 106a, kterými se S. Daake v podstatě domáhá zrušení přípisu OHIM ze dne 12. září 2008, kterým byla informována, že její smlouva smluvního zaměstnance končí ke dni 31. října 2008 a nebude obnovena, jakož i uložení OHIM, aby jí zaplatil náhradu škody s příslušenstvím.

Rozhodnutí: Žaloby se zčásti odmítají jako zjevně nepřípustné a zčásti zamítají jako zjevně postrádající jakýkoliv právní základ. Žalobkyně ponese veškeré náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Dopis zaslaný smluvnímu zaměstnanci a připomínající mu datum, kdy končí jeho pracovní smlouva – Vyloučení

(Služební řád úředníků, čl. 90 odst. 2)

2.      Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Rozhodnutí neobnovit smlouvu – Zahrnutí

(Služební řád úředníků, čl. 90 odst. 2)

3.      Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Přijímání – Obnovení smlouvy na dobu určitou

(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, článek 88)

4.      Úředníci – Žaloba – Stížnost směřující proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o náhradu škody – Lhůta – Promlčení – Nový běh – Podmínka – Nové právní a skutkové okolnosti

(Služební řád úředníků, čl. 90 odst. 1)

1.      Akty nebo rozhodnutími, které mohou být předmětem žaloby na neplatnost, mohou být pouze opatření s právně závaznými účinky, jimiž mohou být přímo a bezprostředně dotčeny zájmy žalobce tím, že podstatným způsobem mění jeho právní postavení.

V důsledku toho dopis orgánu, který se omezuje na to, že smluvnímu zaměstnanci připomíná ujednání jeho smlouvy týkající se data jejího ukončení a neobsahuje žádný nový prvek oproti uvedeným ujednáním, nepředstavuje akt nepříznivě zasahující do právního postavení.

(viz body 34 a 35)

Odkazy:

Soudní dvůr: 9. července 1987, Castagnoli v. Komise, 329/85, bod 11; 14. září 2006, Komise v. Fernández Gómez, C‑417/05 P, body 45 až 47

Tribunál: 19. října 1995, Obst v. Komise, T‑562/93, bod 23

2.      V případě, že smlouva může být obnovena, představuje rozhodnutí správy o neobnovení smlouvy akt nepříznivě zasahující do právního postavení ve smyslu čl. 90 odst. 2 služebního řádu, který se liší od dotčené smlouvy a může být předmětem stížnosti nebo žaloby podané ve lhůtách stanovených služebním řádem. Takové rozhodnutí, které je přijato po novém přezkumu zájmu služby a situace dotčené osoby, obsahuje nový prvek oproti původní smlouvě a nemůže být považováno za akt, který tuto smlouvu jen potvrzuje.

(viz bod 36)

Odkazy:

Tribunál: 15. října 2008, Potamianos v. Komise, T‑160/04, bod 21

3.      Přezkum rozhodnutí o neobnovení pracovní smlouvy smluvního zaměstnance, které představuje akt nepříznivě zasahující do právního postavení, soudem Unie se musí omezit na ověření, že nedošlo ke zjevně nesprávnému posouzení zájmu služby, který mohl odůvodnit uvedené rozhodnutí, ke zneužití pravomoci, ani k porušení povinnosti péče vůči zaměstnancům, které podléhá správní orgán, pokud má rozhodnout o prodloužení smlouvy, kterou uzavřel s některým ze svých zaměstnanců.

(viz bod 41)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 27. listopadu 2008, Klug v. EMEA, F‑35/07, bod 68

4.      Jestliže výslovné rozhodnutí o zamítnutí žádosti o náhradu škody neobsahuje oproti dříve přijatému implicitnímu zamítavému rozhodnutí nový přezkum situace dotčené osoby na základě nových právních a skutkových okolností, představuje toto rozhodnutí akt, který pouze potvrzuje implicitní zamítavé rozhodnutí, a nikterak tedy pro dotčenou osobu nezakládá nový běh lhůty pro podání stížnosti.

(viz bod 52)

Odkazy:

Soudní dvůr: 20. března 1984, Razzouk a Beydoun v. Komise, 75/82 a 117/82, bod 12