Věc C621/16 P

Evropská komise

v.

Italská republika

 Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 26. března 2019

„Kasační opravný prostředek – Jazykový režim – Otevřená výběrová řízení na pozici administrátor – Oznámení o výběrovém řízení – Administrátoři (AD 5) – Administrátoři (AD 6) v oblasti ochrany údajů – Jazykové znalosti – Omezení volby druhého jazyka výběrového řízení na angličtinu, francouzštinu a němčinu – Jazyk komunikace s Evropským úřadem pro výběr personálu (EPSO) – Nařízení č. 1 – Služební řád – Diskriminace na základě jazyka – Odůvodnění – Zájem služby – Soudní přezkum“

1.        Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Akty s právně závaznými účinky – Oznámení o otevřeném výběrovém řízení Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) pro sestavení rezervního seznamu administrátorů – Zahrnutí

(článek 263 SFEU; služební řád, čl. 29 odst. 1 a příloha III, čl. 1 odst. 1)

(viz body 44, 45, 49–55)

2.        Úředníci – Výběrové řízení – Průběh otevřeného výběrového řízení – Jazyky pro účast na zkouškách – Omezení volby druhého jazyka – Diskriminace na základě jazyka – Odůvodnění s ohledem na služební zájem – Dodržení zásady proporcionality

[Služební řád úředníků, články 1d a 27 a čl. 28 písm. b)]

(viz body 65–68, 80–83, 88, ‑92, 102)

3.        Úředníci – Výběrové řízení – Průběh otevřeného výběrového řízení – Jazyky pro účast na zkouškách – Omezení volby druhého jazyka – Soudní přezkum – Rozsah

(Služební řád úředníků, článek 1d)

(viz body 91–95, 102–104, 107)

4.        Úředníci – Výběrové řízení – Průběh otevřeného výběrového řízení – Jazyky používané pro komunikaci mezi Evropským úřadem pro výběr personálu (EPSO) a uchazeči – Omezení – Přípustnost – Odůvodnění – Odůvodnění s ohledem na služební zájem – Dodržování zásady rovného zacházení s uchazeči

(služební řád úředníků, čl. 1d odst. 1 a 6 a příloha III, článek 1; nařízení Rady č. 1, články 2 a 5)

(viz body 117–126)


Shrnutí

V rozsudku Komise v. Itálie (C‑621/16 P), vydaném dne 26. března 2019, Soudní dvůr v rámci kasačního opravného prostředku potvrdil rozsudek Tribunálu(1), který na základě článků 1d a 28 služebního řádu úředníků Evropské unie zrušil čl. 1 odst. 2 přílohy III tohoto služebního řádu a článek 1 nařízení Rady (EHS) č. 1/58(2), dvě oznámení o otevřeném výběrovém řízení Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) pro sestavení rezervních seznamů administrátorů (EPSO). Tato oznámení omezovala výběr druhého jazyka výběrového řízení pouze na anglický, francouzský a německý jazyk a užívání těchto jazyků jako jazyků používaných pro komunikaci s EPSO.

Pokud jde na prvním místě o přípustnost žalob v prvním stupni, Soudní dvůr nejprve připomněl, že žalobu na neplatnost lze podat proti jakémukoliv ustanovení přijatému orgány, jejichž účelem je vyvolat závazné právní účinky, a to bez ohledu na jejich formu. Dále měl Soudní dvůr za to, že Tribunál s ohledem na právní povahu sporných oznámení o výběrových řízeních právem dospěl k závěru, že tato oznámení nejsou potvrzujícími akty nebo čistě prováděcími akty obecných pravidel pro otevřená výběrová řízení, ale že představují akty, které mají „právně závazné účinky, pokud jde o jazykový režim dotčených výběrových řízení“, a že tedy představují napadnutelné akty. V tomto ohledu Soudní dvůr uvedl, že se organizace výběrového řízení řídí oznámením o výběrovém řízení, které stanoví jeho podstatné prvky, jako jsou jazykové znalosti vyžadované s ohledem na zvláštní povahu obsazovaného pracovního místa, v souladu s ustanoveními přílohy III služebního řádu. Toto oznámení tedy stanoví „normativní rámec“ dotčeného výběrového řízení v závislosti na cíli vytyčeném orgánem oprávněným ke jmenování, čímž tudíž zakládá závazné právní účinky. Toto posouzení týkající se právní povahy oznámení o výběrovém řízení bylo v projednávané věci potvrzeno zněním obecných pravidel použitelných pro výběrová řízení, které přijal úřad EPSO, jakož i zněním samotných sporných oznámení o výběrových řízeních.

Pokud jde na druhém místě o výkon a rozsah soudního přezkumu prováděného Tribunálem, Soudní dvůr připomněl, že unijní orgány musí disponovat širokou posuzovací pravomocí při organizaci jejich vnitřní struktury, a zejména při určování kritérií způsobilosti vyžadovaných pro místa, která mají být obsazena, a v závislosti na těchto kritériích a v zájmu služby pro stanovení podmínek a způsobů organizace výběrového řízení. Tato pravomoc je však imperativně omezena článkem 1d služebního řádu, který zakazuje jakoukoli diskriminaci na základě jazyka a stanoví, že rozdílené zacházení na základě jazyka, které vede k omezení jazykového režimu výběrového řízení na omezený počet úředních jazyků, je přípustné pouze tehdy, je-li takové omezení objektivně odůvodněno a je-li přiměřené skutečným potřebám služby. Kromě toho jakákoliv podmínka týkající se specifických jazykových znalostí musí být založena na jasných, objektivních a předvídatelných kritériích, která uchazečům umožní pochopit důvod, proč musí tuto podmínku splnit, a unijním soudům umožní přezkoumat její legalitu.

Vzhledem k tomu, že legalita omezení závisí na tom, zda je toto omezení odůvodněné a přiměřené, Tribunál v projednávané věci právem konkrétně přezkoumal zejména to, zda sporná oznámení o výběrových řízeních, obecná pravidla platná pro otevřená výběrová řízení a důkazy poskytnuté Komisí obsahovaly „konkrétní důvody“ umožňující objektivně prokázat zájem služby, který by mohl odůvodnit omezení možnosti volby druhého jazyka výběrového řízení. Tribunálu totiž přísluší, aby ověřil nejen věcnou správnost dovolávaných důkazních materiálů, jejich věrohodnost a soudržnost, ale rovněž aby přezkoumal, zda tyto skutečnosti představují veškeré relevantní údaje, jež musí být při posuzování komplexní situace vzaty v úvahu, a zda lze o ně opřít závěry, které z nich byly vyvozeny.

V poslední řadě, pokud jde na třetím místě o omezení volby jazyka pro komunikaci mezi uchazeči a úřadem EPSO, Soudní dvůr rozhodl, že úvahy Tribunálu, podle kterých nařízení č. 1/58 upravovalo všechna omezení úředních jazyků stanovená pro komunikaci mezi úřadem EPSO a uchazeči výběrového řízení, byly nesprávné. Je pravda, že Soudní dvůr v rozsudku Itálie v. Komise (C‑566/10 P)(3) rozhodl, že v situaci, kdy neexistují zvláštní právní ustanovení vztahující se na úředníky a ostatní zaměstnance ve vnitřních předpisech orgánů, kterých se týkají dotčená oznámení o výběrových řízeních v projednávané věci, vztahy mezi těmito orgány a jejich úředníky a ostatními zaměstnanci nejsou zcela vyloučeny z rozsahu působnosti nařízení č. 1/58. Soudní dvůr však zdůraznil, že toto upřesnění se nevztahuje na jazyky pro komunikaci mezi úřadem EPSO a uchazeči, ale na jazyky zveřejnění uvedených oznámení o výběrovém řízení. Při řízeních pro výběr personálu Unie je rozdílné zacházení týkající se jazykového režimu výběrových řízení tudíž přípustné za použití čl. 1d odst. 6 služebního řádu úředníků. V projednávané věci však Soudní dvůr rozhodl, že Tribunál správně dospěl k závěru, že důvody uvedené za účelem odůvodnění volby jazyků pro komunikaci nemohou ve smyslu čl. 1d odst. 1 a 6 služebního řádu odůvodnit omezení možnosti volby jazyků pro komunikaci s EPSO, jelikož sporná oznámení o výběrových řízeních neuvedla, na jakých objektivně ověřených skutečnostech bylo uvedené omezení založeno, přičemž toto omezení musí být přiměřené skutečným potřebám služby.


1-      Rozsudek Tribunálu ze dne 15. září 2016, Itálie v. Komise (T‑353/14 a T‑17/15, EU:T:2016:495).


2-      Článek 1 nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 1958, 17, s. 385; Zvl. vyd. 01/01, s. 3) ve znění nařízení Rady (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013 (Úř. věst. 2013, L 158, s. 1).


3-      Rozsudek Soudního dvora ze dne 27. listopadu 2012, Itálie v. Komise (C‑566/10 P, EU:C:2012:752).