Žaloba podaná dne 17. ledna 2020 – Evropská komise v. Švédské království

(Věc C-22/20)

Jednací jazyk: švédština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: E. Manhaeve, C. Hermes, E. Ljung Rasmussen a K. Simonsson, jako zmocněnci)

Žalované: Švédské království

Návrhová žádání žalobkyně

určit, že Švédské království tím, že nepředalo Komisi informace nezbytné pro posouzení správnosti tvrzení, podle nichž aglomerace Habo a Töreboda splňují požadavky směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod1 , nesplnilo povinnosti, které mu příslušejí podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

určit, že Švédské království tím, že nezajistilo, aby městské odpadní vody pocházející z aglomerací Lycksele, Malå, Mockfjärd, Pajala, Robertsfors a Tänndalen byly v souladu s požadavky směrnice 91/271/EHS před vypuštěním podrobeny sekundárnímu čištění nebo jinému rovnocennému čištění, nesplnilo povinnosti, které mu příslušejí podle článku 4 uvedené směrnice ve spojení s jejími články 10 a 15,

určit, že Švédské království tím, že nezajistilo, aby městské odpadní vody pocházející z aglomerací Borås, Skoghall, Habo a Töreboda byly v souladu s požadavky směrnice 91/271/EHS čištěny podle přísnějších požadavků, než jaké jsou popsány v jejím článku 4, nesplnilo povinnosti, které mu příslušejí podle článku 5 uvedené směrnice ve spojení s jejími články 10 a 15,

uložit Švédskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Článek 4 odst. 1 směrnice 91/271/EHS stanoví, že členské státy zajistí, aby městské odpadní vody pocházející z aglomerací určitých velikostí byly před vypuštěním podrobeny sekundárnímu nebo jinému rovnocennému čištění.

Podle článku 5 uvedené směrnice členské státy rovněž zajistí, aby městské odpadní vody pocházející z aglomerací určitých velikostí byly před vypuštěním do citlivých oblastí čištěny podle přísnějších požadavků, než jaké jsou popsány v článku 4.

Článek 4 odst. 3 směrnice ve spojení s přílohou I bodem B.2 a tabulkou 1 – jakož i její čl. 5 odst. 3 ve spojení s přílohou I bodem B.3 a tabulkou 2, pokud jde o městské odpadní vody pocházejí z aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 PE – uvádí požadavky na vypouštění z čistíren městských odpadních vod (dále jen „požadavky na vypouštění“). V projednávaném případě je důležité, že tyto požadavky stanovují mezní hodnoty koncentrace biochemické spotřeby kyslíku (BSK), chemické spotřeby kyslíku (CHSK), jakož i vypouštění dusíku.

Článek 15 směrnice ve spojení s přílohou I bodem D uvádí požadavky na monitorování a ověřování souladu s požadavky na vypouštění. Dané požadavky upřesňují roční počet a frekvenci odběru vzorků (dále jen „požadavky na kontrolu“).

Článek 10 směrnice uvádí požadavky na projektování, budování, provozování a udržování čistíren odpadních vod stavěných způsobem vyhovujícím požadavkům na vypouštění.

Po vyhodnocení Švédskem předaných informací se Komise domnívá, že u šesti aglomerací Švédsko neplní požadavky článku 4 směrnice ve spojení s jejími články 10 et 15, jelikož nejsou plněny požadavky na vypouštění nebo na kontrolu.

Po vyhodnocení Švédskem předaných informací se Komise rovněž domnívá, že u čtyř dalších aglomerací Švédsko neplní požadavky 5 směrnice ve spojení s jejími články 10 a 15, jelikož nejsou plněny požadavky na vypouštění.

Švédsko tvrdí, že u dvou z těchto aglomerací jsou splněny požadavky na vypouštění dusíku přirozeným zadržováním. Ale Švédsko Komisi nepředalo informace nezbytné pro posouzení správnosti tvrzení Švédska o rozsahu přirozeného zadržování a o dodržování požadavků směrnice na odstraňování dusíku tímto způsobem. Komise má tedy za to, že Švédsko porušilo zásadu loajální spolupráce zakotvenou v čl. 4 odst. 3 SEU.

____________

1     Úř. věst. 1991, L 135, s. 40.