Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) dne 16. ledna 2020 – XY

(Věc C-18/20)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Navrhovatel v řízení o opravném prostředku „Revision“: XY

Žalovaný orgán: Bundesamt für Fremdenwesen und Asyl

Předběžné otázky

Zahrnují slovní obraty „nové skutečnosti nebo zjištění“, které „se objevily nebo byly žadatelem předloženy“, jež obsahuje čl. 40 odst. 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany1 , i takové okolnosti, které existovaly již před pravomocným ukončením předchozího azylového řízení?

V případě kladné odpovědi na první otázku:

Je v případě, kdy se objeví nové skutečnosti nebo důkazní prostředky, které nebylo možno bez zavinění třetí osoby uplatnit v předchozím řízení, postačující, že je žadateli o azyl umožněno požadovat obnovu řízení, které bylo předtím pravomocně ukončeno?

Může orgán, pokud žadatel o azyl nese vinu na tom, že nově uplatněné důvody nebyly použity již v předchozím azylovém řízení, zamítnout obsahové posouzení následné žádosti v důsledku vnitrostátního ustanovení, které stanoví zásadu obecně platnou ve správním řízení, ačkoliv členský stát z důvodu nepřijetí zvláštních právních norem řádně neprovedl ustanovení čl. 40 odst. 2 a 3 směrnice 2013/32 a v důsledku toho ani nepoužil možnost výslovně stanovenou v čl. 40 odst. 4 směrnice 2013/32, a sice stanovit výjimku z obsahového posuzování následné žádosti?

____________

1 Úř. věst. 2013, L 180, s. 60.