Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 24. září 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof - Německo) – trestní řízení proti XC

(Věc C-195/20 PPU)1

„Řízení o předběžné otázce – Naléhavé řízení o předběžné otázce – Justiční spolupráce v trestních věcech – Evropský zatýkací rozkaz – Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV – Účinky předání – Článek 27 – Případné stíhání za jiné trestné činy – Zásada speciality“

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastník původního trestního řízení

XC

za přítomnosti: Generalbundesanwalt beim Bundesgerichtshof

Výrok

Článek 27 odst. 2 a 3 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2009/299/SVV ze dne 26. února 2009, musí být vykládán v tom smyslu, že zásada speciality zakotvená v odstavci 2 tohoto článku nebrání přijetí opatření omezujícího osobní svobodu uloženého osobě, vůči níž byl vydán první evropský zatýkací rozkaz, pro jiné trestné činy, než kvůli kterým došlo k jejímu předání na základě výkonu tohoto rozkazu a které byly spáchány před těmito trestnými činy, pokud tato osoba dobrovolně opustila území členského státu, který vydal první rozkaz a do kterého byla předána na základě výkonu druhého evropského zatýkacího rozkazu vydaného po tomto odchodu za účelem výkonu trestu odnětí svobody, za předpokladu, že justiční orgán vykonávající druhý evropský zatýkací rozkaz v souvislosti s tímto druhým rozkazem udělil souhlas s rozšířením trestního stíhání na trestné činy, jež vedly k přijetí tohoto opatření omezujícího osobní svobodu.

____________

1 Úř. věst. C 230, 13.7.2020.