ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (třetího senátu)

30. dubna 2008

Věc F-16/07

Adriana Dragoman

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Výběrové řízení – Výběrová komise – Zásada nestrannosti výběrové komise – Článek 11a statutu – Rovné zacházení s interními a externími uchazeči – Vyloučení uchazeče – Povinnost uvést odůvodnění – Dosah – Dodržení tajnosti jednání výběrové komise“

Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se A. Dragoman domáhá zejména zrušení rozhodnutí komise výběrového řízení EPSO/AD/34/05, jehož cílem bylo vytvoření seznamu úspěšných uchazečů vhodných na přijetí na místa jazykových administrátorů (konferenční tlumočníci – AD5) rumunského jazyka, ze dne 12. prosince 2006 o jeho nezapsání na seznam úspěšných uchazečů vhodných na přijetí.

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každá účastnice řízení ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Výběrové řízení – Zásada nestrannosti výběrové komise

(Služební řád, článek 11a)

2.      Úředníci – Výběrové řízení – Průběh výběrového řízení

(Služební řád, příloha III)

3.      Úředníci – Výběrové řízení – Výběrová komise – Zamítnutí přihlášky – Povinnost uvést odůvodnění – Dosah – Dodržení tajnosti jednání

(Služební řád, článek 25; příloha III, článek 6)

1.      Zásada nestrannosti komise výběrového řízení je vyjádřením zásady rovného zacházení a patří k zárukám přiznaným právním řádem Společenství.

Nicméně vztah známosti mezi členem výběrové komise a uchazečem není sám o sobě dostačující pro prokázání skutečnosti, že uvedený člen komise má „osobní, zvláště rodinný nebo finanční zájem“ ve smyslu článku 11a služebního řádu, který by byl jako takový způsobilý zpochybnit jeho nestrannost. Skutečnost, že jeden ze členů výběrové komise zná osobně jednoho z uchazečů, nutně totiž neznamená, že uvedený člen komise bude mít příznivý postoj k výkonu uvedeného uchazeče. Krom toho vzhledem k tomu, že ústní zkouška nemůže být ze své povahy anonymní, skutečnost, že uchazeč nosil služební průkaz, a nikoli průkaz pro návštěvníky, nemůže výběrové komisi poskytnout žádnou informaci, která jí nesmí být známa.

(viz body 41, 44 a 46)

2.      Výběrová komise má široký prostor pro uvážení, pokud jde o stanovení způsobů a detailního obsahu ústních zkoušek, za předpokladu, že pečlivě dodržuje pravidla upravující organizaci těchto zkoušek. Výběrová komise tím, že uchazeče vyzvala, aby se na začátku první tlumočnické zkoušky, která předchází obecné ústní zkoušce představil, a sice proto, aby se uvolnil, tak nepřekročila meze této pravomoci.

(viz body 51 a 57)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 24. září 2002, Girardot v. Komise, T-92/01, Recueil FP, s. I‑A-163 a II-859, bod 24; 5. dubna 2005, Christensen v. Komise, T-336/02, Sb. VS s. I-A-75 a II-341, bod 38

3.      Povinnost odůvodnění rozhodnutí týkajícího se stížnosti má za cíl jednak poskytnout dotčené osobě nezbytné údaje pro posouzení, zda je rozhodnutí opodstatněné, či nikoli, a jednak umožnit soudní přezkum. Pokud jde o rozhodnutí přijatá komisí výběrového řízení, musí být tato povinnost nicméně v souladu se zachováním tajnosti, která se vztahuje na jednání výběrové komise podle článku 6 přílohy III služebního řádu. Tato tajnost byla zavedena za účelem zajištění nezávislosti komisí výběrových řízení a objektivity jejich práce za účelem zaručení nezávislosti komisí výběrových řízení a objektivity jejich práce tím, že je chrání před všemi vnějšími zásahy a vlivy, ať již pocházejících od samotné správy Společenství, dotčených uchazečů nebo třetích osob. Zachování této tajnosti brání tedy prozrazení jak postojů zastávaných jednotlivými členy výběrových komisí, tak i všech skutečností souvisejících s posouzeními osobního nebo srovnávacího charakteru týkajícími se uchazečů.

Požadavek odůvodnění rozhodnutí komise výběrového řízení musí za těchto podmínek zohledňovat povahu dotčených jednání, která zahrnují obecně alespoň dvě odlišné fáze, a sice zaprvé přezkum přihlášek za účelem roztřídění uchazečů připuštěných do výběrového řízení, a za druhé přezkum schopností uchazečů pro místo, které je třeba obsadit, za účelem vytvoření seznamu vhodných uchazečů. Druhá fáze jednání komise výběrového řízení je především srovnávací povahy, a z tohoto důvodu se na ně vztahuje tajnost, která je těmto jednáním vlastní. Kritéria pro opravy přijatá výběrovou komisí před konáním zkoušek jsou nedílnou součástí srovnávacího posouzení schopností uchazečů prováděného výběrovou komisí. Na tato kritéria se tedy vztahuje tajnost jednání stejně jako na posouzení výběrové komise. Posouzení srovnávací povahy, která provádí výběrová komise, se odrážejí ve známkách, které tato výběrová komise uchazečům uděluje. S přihlédnutím k tajnosti, která se vztahuje na jednání výběrové komise, představuje sdělení známek získaných u různých zkoušek dostatečné odůvodnění rozhodnutí výběrové komise, přičemž výběrová komise není povinna uvádět odpovědi uchazečů, které byly považované za nedostatečné nebo vysvětlovat důvody, proč tyto odpovědi byly považované za nedostatečné.

(viz bod 63)

Odkazy:

Soudní dvůr: 4. července 1996, Parlament v. Innamorati, C‑254/95 P, Recueil, s. I-3423, body 23 až 31

Soud prvního stupně: 27. března 2003, Martínez Páramo a další v. Komise, T‑33/00, Recueil FP, s. I-A-105 a II-541, body 43 až 52