Soudní statistiky Tribunálu

Viz podrobné statistiky Tribunál PDF  

Komentované statistiky činnosti Tribunálu v roce 2022

Emmanuel Coulon, vedoucí soudní kanceláře Tribunálu

 

Statistiky týkající se soudní činnosti Tribunálu jsou základním nástrojem pro řízení soudní činnosti, a zároveň nástrojem pro hodnocení účinků soudních rozhodnutí a odrazem soudních sporů v oblasti legislativní, regulační a rozhodovací činnosti orgánů a institucí Evropské unie. Analýza těchto číselných údajů, které předložila kancelář soudu, souvisí s povinností veřejně informovat o práci vykonané Tribunálem a o tendencích zaznamenaných v rámci vývoje soudní agendy. Tato analýza je proto zásadní.

Tribunál v roce 2022 pokračoval v politice dynamického řízení věcí a přijal opatření k tomu, aby bylo pokračováno v řízeních ve velkých skupinách věcí, která byla přerušena do vyřešení věcí, které byly identifikovány jako pilotní. Tyto změny vedly k intenzifikaci soudní činnosti, jak jasně vyplývá z číselných údajů týkajících se činnosti soudní kanceláře. Soud zároveň zůstal plně propojen s aktuálním vývojem v hospodářské, společenské, environmentální a geopolitické oblasti Evropské unie a jejích členských států. Po věcech souvisejících se sanitární krizí (věci týkající se státních podpor, veřejných zakázek, obchodní politiky, veřejného zdraví, přístupu k dokumentům a veřejné služby), které poznamenaly rok 2021, byl jednou ze skutečností, které poznamenaly rok 2022, vznik soudních sporů týkajících se omezujících opatření přijatých Evropskou unií v rámci konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.

Velmi obecně lze konstatovat, že jelikož bylo zahájeno 904 věcíukončeno 858 věcí, počet projednávaných věcí se mechanicky zvýšil na 1 474.

Pojem „projednávané věci“ zahrnuje zahájené věci, které předseda Tribunálu dosud nepřidělil soudnímu kolegiu, probíhající věci a věci, které byly přerušeny na základě jednacího řádu.

 

Zahájené věci: přehled hlavních dotčených oblastí

Počet zahájených věcí převyšuje počet zahájených věcí v předchozích dvou letech (882 v roce 2021 a 847 v roce 2020), zůstává však nižší než v předcházejících letech (939 v roce 2019, 917 v roce 2017, 974 v roce 2016 a 912 v roce 2014). Vzhledem k tomu, že Tribunál má pravomoc projednávat v prvním stupni přímé žaloby podané členskými státy a fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou těch, které zůstávají vyhrazeny Soudnímu dvoru, je jeho činnost do značné míry závislá na aktech přijatých orgány a institucemi Evropské unie a na zpochybnění legality těchto aktů.

Ze zhruba čtyřiceti věcí, v nichž byly podány žaloby, si zvláštní vysvětlení zaslouží oblasti vnější činnosti Evropské unie (omezující opatření) a pravidla hospodářské soutěže použitelná pro státy (státní podpory).

Soudní spory týkající se omezujících opatření, v souvislosti s nimiž je třeba poznamenat, že úzce souvisejí s geopolitickým vývojem, představovaly se 103 novými věcmi 11,4 % celkového počtu věcí zahájených v roce 2022 (oproti 4,8 % v roce 2021 a 3 % v roce 2020). Evropská unie přijala od února 2022 v rámci konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou řadu omezujících opatření vůči fyzickým osobám a subjektům. Legalita četných aktů ukládajících tato opatření, které se týkaly několika stovek státních příslušníků a subjektů, byla napadena v 75 žalobách podaných v období od 30. března do 31. prosince. V rámci těchto žalob je třeba zmínit žalobu, kterou dne 8. března 2022 podala proti Radě Evropské unie společnost RT France, jež má sídlo ve Francii a zabývá se vydáváním tematických programů, přičemž cílem této žaloby bylo domoci se zrušení dočasného zákazu vysílání určitého obsahu. V této věci (T‑125/22), v níž měl Tribunál rozhodnout zejména o dodržování práva na obhajobu a o údajném porušení svobody projevu a informací, rozhodl velký senát Tribunálu (složený z 15 soudců) ve zrychleném řízení trvajícím čtyři měsíce a 19 dní.

V oblasti státních podpor bylo zahájeno 68 věcí (oproti 46 v roce 2021 a 42 v roce 2020), z nichž 50 bylo zahájeno fyzickými a právnickými osobami, které napadly rozhodnutí Komise o režimu podpor, který zavedlo Portugalsko ve prospěch svobodného pásma Madeiry.

Na rozdíl od nárůstu konstatovaného v obou těchto oblastech je zaznamenán pokles počtu nových žalob v oblasti duševního vlastnictví (270 oproti 308 v roce 2021 a 282 v roce 2020) a veřejné služby (66 oproti 81 v roce 2021 a 120 v roce 2020).

Nárůst počtu žalob podaných v bankovní a finanční oblasti sice není významný, avšak je třeba poznamenat, že tento počet žalob se každoročně zvyšuje o několik jednotek. V roce 2022 bylo zapsáno do rejstříku 49 nových žalob, z nichž 37 podaly banky a finanční instituce proti Jednotnému výboru pro řešení krizí, agentuře Evropské unie pověřené správou Jednotného fondu pro řešení krizí, jakož i přípravou a prováděním řešení krize bank usazených v členských státech, které se účastní jednotného mechanismu pro řešení krizí.

Za účelem zdůraznění, že právní úprava o ochraně osobních údajů je velmi aktuální, je třeba upozornit na žalobu na neplatnost, kterou v roce 2022 podala společnost Meta Platforms Ireland proti rozhodnutí Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (věc T‑682/22). Jedná se o druhou žalobu podanou proti rozhodnutím tohoto sboru, přičemž první žalobu podala společnost WhatsApp Ireland v roce 2021 (věc T‑709/21), kterou Tribunál v roce 2022 odmítl jako nepřípustnou.

2022: rok odchodů a nástupů soudců do funkcí

Tribunál s 858 ukončenými věcmi vyřídil méně věcí, než v roce 2021 (951). Tento pokles o 9,8 % je do značné míry konjunkturální. Složení Tribunálu se totiž výrazně změnilo v důsledku jednak nástupu nových soudců do funkcí v průběhu roku a jednak odchodů a příchodů soudců v rámci částečné obměny Tribunálu každé tři roky. Tyto pohyby měly samozřejmě dopad na organizaci a fungování soudu a jeho soudní kanceláře, což je vhodné vysvětlit.

Několik soudců nastoupilo do funkcí v průběhu roku 2022 mimo rámec obměny každé tři roky, a vystřídali tak soudce, jejichž místa byla po jejich jmenování na Soudním dvoře v říjnu 2021 prohlášena za volná [D. Gratsias (Řecko) byl jmenován soudcem a A. M. Collins (Irsko) byl jmenován generálním advokátem], a soudce, který v roce 2021 zemřel [soudce B. Berke (Maďarsko)]. Soudkyně S. Kingston (Irsko) a soudce I. Dimitrakopoulos (Řecko) složili přísahu dne 13. ledna 2022 a soudce T. Tóth (Maďarsko) dne 6. července 2022.

Dva noví soudci jmenovaní podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/2422 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění Protokol č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie (Úř. věst. 2015, L 341, s. 14), rovněž nastoupili do funkce, v lednu 2022 [soudce D. Kukovec (Slovinsko)] a v červenci 2022 [soudkyně B. Ricziová (Slovensko)], takže poprvé od ukončení reformy, jejímž cílem bylo zajistit, aby Tribunál měl dva soudce z každého členského státu, sestává Tribunál z 54 soudců.

V rámci částečné obměny Tribunálu v září 2022 nastoupili do funkce tři noví soudci [soudkyně E. Tichy-Fisslberger (Rakousko), soudce W. Valasidis (Řecko) a soudce S. Verschuur (Nizozemsko)].

Tribunál tedy v roce 2022 přijal osm nových soudců.

Soudci kromě toho zvolili, stejně jako každé tři roky, bezprostředně po částečné obměně předsedu, místopředsedu a předsedy senátů Tribunálu.

Tyto změny ve složení Tribunálu si vyžádaly přijetí celé řady vnitřních organizačních opatření. V rámci těchto opatření je třeba poznamenat, že se Tribunál rozhodl zřídit vedle osmi senátů o pěti soudcích i dva senáty o šesti soudcích a potvrdit částečnou specializaci senátů tím, že zachoval pravidlo, podle něhož se čtyři senáty zabývají věcmi v oblasti veřejné služby, šest senátů se zabývá věcmi v oblasti duševního vlastnictví a ostatní soudní agenda je rozdělena mezi všechny senáty. Kromě toho byl navýšen počet soudních kolegií, v nichž zasedají tři soudci, na 68, k nimž je třeba připočíst deset soudních kolegií o pěti soudcích, jakož i velký senát složený z patnácti soudců, a na druhé straně kolegium ve formě samosoudce. Správa této organizace Tribunálu složeného z 54 soudců vyžaduje přísnost a přesnost.

Provedení doprovodných opatření k postupným nástupům do funkcí, k nimž došlo v lednu, červenci a září, si pokaždé vyžádalo přijetí nových rozhodnutí Tribunálem (o složení velkého senátu, kritériích pro přidělování věcí senátům, způsobu určování soudce, který nahradí soudce, na jehož straně nastala překážka, složení senátů a přidělování soudců do senátů), která byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou přístupná na internetových stránkách Curia v rubrice „Řízení“ týkající se Tribunálu.

Soudní kancelář se velmi angažovala při přijímání nových soudců, při koncepční činnosti a v rámci realizace způsobů organizace práce soudu. V tomto ohledu je nutno zdůraznit, že nástup nových soudců do funkcí a nové přidělování soudců do senátů odůvodňují přidělování a nové přidělování velkého počtu věcí. Výkon a oznamování přidělování a nového přidělování, které příslušejí soudní kanceláři, se týkalo 938 věcí.

Několik klíčových číselných údajů

Je třeba uvést, že:

  • 82 % věcí bylo vyřízeno kolegii o třech soudcích (84 % v roce 2021 a 75 % v roce 2020) a téměř 12 % rozšířenými kolegii o pěti soudcích (oproti 9 % v roce 2021 a 15 % v roce 2020);
  • jednu věc ukončil Tribunál rozhodující ve velkém senátu (věc RT France v. Rada);
  • ve dvou věcech rozhodoval Tribunál zasedající jako samosoudce (ve třech v roce 2021 a v jedné v roce 2020);
  • 57 % věcí bylo ukončeno rozsudkem (60 % v roce 2021 a 55 % v roce 2020) a 43 % usnesením (40 % v roce 2021 a 45 % v roce 2020), a to pokud jde o veškerou soudní agendu a všechny oblasti dohromady;
  • v 55 % věcí ukončených rozsudkem proběhlo jednání (63 % v roce 2021 a 62 % v roce 2020).

Počet jednání je takřka totožný jako v roce 2021 (241 jednání oproti 240 jednáním v roce 2021 a 227 jednáním v roce 2020) pro 303 věcí s přednesem řečí (290 věcí v roce 2021 a 335 věcí v roce 2020) (tento rozdíl mezi počtem jednání a počtem věcí s přednesem řečí lze vysvětlit skutečností, že se ve spojených věcech koná pouze jedno jednání). Je třeba poznamenat, že jednání ve věci Google a Alphabet v. Komise (Google AdSense for Search) (věc T‑334/19), které se konalo ve dnech 2. až 4. května 2022, stejně jako několik dalších odůvodnilo přijetí koordinovaných opatření ze strany soudní kanceláře, aby byl zajištěn jejich bezproblémový průběh.

Podíl jednání s videokonferencí, který se v absolutních hodnotách od roku 2020 do roku 2021 téměř zdvojnásobil (z 38 na 72), výrazně poklesl: 4,6 % jednání (tedy 11 jednání ze 241) bylo zajištěno tímto způsobem oproti 30 % v roce 2020 (72 jednání ze 240). Tento vývoj je logický. Je třeba připomenout, že použití videokonference, které bylo možné od roku 2020, bylo podmíněno nemožností účastníka řízení, ať už hlavního nebo vedlejšího, přemístit se do Lucemburska z důvodu sanitární krize spojené s pandemií covidu-19 a souhlasem tohoto účastníka řízení s použitím této metody. Po technické stránce bylo dále podmíněno splněním určitých požadavků, jejichž cílem bylo zajistit, aby jednání proběhlo v souladu se zásadou spravedlivého procesu, a spočívaly v tom, že se před jednáním prověřila kvalita zabezpečeného přenosu a absence problémů souvisejících se simultánním tlumočením.

Po skončení pandemie již však situace v roce 2022 nebyla stejná jako v roce 2021.

Do budoucna bude zajímavé sledovat vývoj situace, až vstoupí v platnost nové ustanovení jednacího řádu navržené Tribunálem a přijaté Radou Evropské unie. Režim pro použití videokonferencí, stanovený v novém článku 107a jednacího řádu, uvádí zejména právní podmínky, za nichž je možné jej použít, a pravomoc k rozhodování o případných žádostech, přičemž stanoví, že technické podmínky jsou obsaženy v Prováděcích předpisech k jednacímu řádu Tribunálu.

V zájmu konkretizace politiky orgánu v oblasti přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením je třeba zdůraznit, že poprvé v historii orgánu byly splněny podmínky pro to, aby se jednání u Tribunálu mohla zúčastnit osoba se sluchovým postižením.

Průměrná délka řízení je velmi uspokojivá. Činí 16,2 měsíce, pokud jde o věci, které byly ukončeny rozsudkem nebo usnesením (oproti 17,3 měsíce v roce 2021 a 15,4 měsíce v roce 2020) a činí 20,4 měsíce, jsou-li zohledněny pouze věci ukončené rozsudkem, přičemž se pohybuje mezi průměrnou délkou řízení 13,4 měsíce, pokud jde o věci v oblasti duševního vlastnictví, a 43,7 měsíce, pokud jde o obsáhlé a složité věci týkající se práva hospodářské soutěže [mezi tyto věci patří věci Intel Corportation v. Komise (T‑286/09 RENV), Qualcomm v. Komise (Qualcomm – Platby za výlučný odběr) (T‑235/18), Google a Alphabet v. Komise (Google Android) (T‑604/18), jakož i třináct věcí týkajících se dohod a jednání ve vzájemné shodě ve vztahu k několika složkám cen za služby letecké nákladní dopravy].

Pokud jde o věci vyřízené usnesením, průměrná délka řízení 8,9 měsíce je nejkratší, jaká byla kdy zaznamenána.

Jak již bylo uvedeno výše, ke dni 31. prosince 2022 bylo u Tribunálu projednáváno 1 474 věcí (tedy o 46 více než ke dni 31. prosince 2021, ale o 23 méně než na konci roku 2020). V rámci těchto věcí 6,5 % představovalo věci v oblasti veřejné služby a 20,3 % věci v oblasti duševního vlastnictví. Téměř 27 % projednávaných věcí se tedy týkalo oblastí, v nichž Tribunál rozhodl specializovat senáty.

Výše uvedené statistické údaje nezohledňují návrhy na předběžná opatření, které spadají do pravomoci předsedy Tribunálu (nebo místopředsedy, který jej nahradí, pokud na jeho straně nastala překážka), ani návrhy na zrychlené řízení, které spadají do pravomoci soudního kolegia, jemuž je věc přidělena. Tato prezentace by proto nebyla úplná, kdyby neobsahovala speciální bod týkající se těchto naléhavých řízení, v jejichž rámci musí soudní kancelář prokázat okamžitou reaktivitu jak při zpracování podaných aktů, tak při výkonu rozhodnutí přijatých předsedou nebo Tribunálem.

V řízení o předběžných opatřeních je možné požádat předsedu Tribunálu (nebo v případě, že na jeho straně nastala překážka, místopředsedu) o odklad vykonatelnosti nebo provádění aktu nebo o jakékoli jiné předběžné opatření určené k ochraně zájmů navrhovatele, dokud Tribunál nerozhodne o meritu sporu. V rámci některých návrhů na předběžná opatření jsou podávány žádosti o mimořádně naléhavá rozhodnutí.

Zrychlené řízení může být povoleno na žádost hlavní strany sporu nebo z vlastního podnětu Tribunálem. Pokud je rozhodnuto o projednání věci ve zrychleném řízení, uplatní se zvláštní procesní pravidla, aby bylo Tribunálu umožněno rozhodnout o návrhu rychle.

 

Počet návrhů na předběžná opatření se v roce 2022 snížil o 22 % oproti roku 2021 [37 (z toho 9 v oblasti omezujících opatření) oproti 45], stejně jako počet ukončených řízení o předběžných opatřeních (37 oproti 45).

Počet žádostí o zrychlené řízení činil 20 (oproti 38 v roce 2021 a 22 v roce 2020), z nichž třináct se týkalo věcí směřujících ke zpochybnění legality omezujících opatření přijatých Evropskou unií v rámci konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Pouze jedné z těchto žádostí bylo vyhověno v rámci návrhu na zrušení rozhodnutí Komise o navrácení neoprávněně vyplacených částek. Tribunál v pěti případech využil možnosti poskytnuté článkem 151 jednacího řádu rozhodnout o projednání věci ve zrychleném řízení z vlastního podnětu (mezi něž patří věc RT France v. Rada).

K činnosti soudní kanceláře Tribunálu

Nakonec je třeba zvláštní pozornost věnovat usilovné činnosti soudní kanceláře Tribunálu v průběhu roku 2022. Kromě zapojení vedoucího soudní kanceláře a jeho kabinetu do správy soudu, změn procesních pravidel a probíhajících jurisdikčních a institucionálních projektů se všechny týmy tohoto útvaru, který tvoří 71 úředníků a zaměstnanců, podílely na podpoře soudu při sledování jeho cílů. Soudní kancelář se tedy ve značné míře podílela na proaktivním řízení věcí, o něž soud usiluje a které provádí.

Řečí čísel bylo poprvé překročeno několik milníků:

  • počet 60 000 aktů zapsaných do rejstříku vedeného soudní kanceláři (60 691 oproti 56 827 v roce 2021 a 51 399 v roce 2020). Z podrobnější analýzy vyplývá, že poslední čtvrtletí bylo mimořádně náročné z hlediska pracovního vytížení, zejména v důsledku přidělování a nového přidělování věcí vyplývajících z nového složení soudních kolegií v září 2022, jakož i podávání a doručování písemností ve věcech spadajících do skupin věcí (14 % z celkového počtu zápisů provedených během posledního čtvrtletí souvisí s řadou věcí týkajících se Jednotného výboru pro řešení krizí);
  • počet 10 000 procesních písemností, které podali soudní kanceláři advokáti a zmocněnci (10 412 oproti 9 728 v roce 2021 a 9 572 v roce 2020);
  • počet 14 600 elektronických komunikačních zpráv, které soudní kancelář vyhotovuje a které si vyměňuje s kabinety soudců v rámci řízení (14 631 zpráv oproti 14 314 zprávám v roce 2021 a 12 636 zpráv v roce 2020).

Soudní kancelář zajišťovala rovněž služby na 352 zasedáních senátů (schůzích, na nichž soudci projednávají věci a přijímají opatření, jejichž účelem je příprava věcí pro rozhodování) (338 v roce 2021 a 325 v roce 2020) a na 241 jednáních.

Konečně mohla soudní kancelář znovu těžit z aplikace e-Curia, jejíž používání je až na několik výjimek od 1. prosince 2018 povinné. V roce 2022 tak bylo soudní kanceláři Tribunálu elektronicky podáno 94 % aktů, které představovaly objem téměř jednoho milionu stran (979 676 stran). Od roku 2018 bylo u soudní kanceláře Tribunálu podáno, a následně tato kancelář zpracovala celkem 4 588 664 stran dokumentů, což poskytuje představu o objemu některých spisů předložených k vyřízení soudu.

Tyto údaje nezohledňují dva významné vývojové trendy v roce 2022. První směřoval k posílení bezpečnostních opatření k zajištění ochrany citlivých údajů v rámci soudu a orgánu. Druhý, který vyjadřuje trvalou snahu Tribunálu o modernizaci, spočívá v používání kvalifikovaných elektronických podpisů rozsudků, usnesení a protokolů z jednání Tribunálu. Soudní kancelář učinila vše pro to, aby přizpůsobila vnitřní postupy a pokusila se o dosažení systému, který by splňoval potřebné právní požadavky a umožňoval trvalou elektronickou archivaci.

Tribunál Evropské unie a jeho soudní kancelář se tedy opět přizpůsobily reálným okolnostem, aby co nejlépe reagovaly na legitimní očekávání jednotlivců. Procesní pravidla soudu byla nadále upravována tak, aby umožňovala efektivní projednávání věcí s ohledem na nově vznikající požadavky a nové skutečnosti. Konečně v návaznosti na opatření přijatá v předchozích letech pokračovalo úsilí o digitalizaci celého řetězce soudního procesu, od podávání aktů prostřednictvím aplikace e-Curia až po doručování elektronicky podepsaných rozhodnutí stejnou metodou, a přispět tak k nezbytné modernizaci veřejné služby soudnictví.

 


Soudní statistiky za několik předcházejících let lze rovněž nalézt na stránce Curia, v části Archiv.