ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(druhý senát)

8. července 2010

Věc F‑139/06

Christian Kurrer

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Úředníci – Jmenování – Dočasní zaměstnanci jmenovaní úředníky – Žadatelé zapsaní na seznam kandidátů vhodných k přijetí před vstupem nového služebního řádu v platnost – Přechodná pravidla pro zařazení do platové třídy při přijetí do zaměstnání – Zařazení do platové třídy na základě nových, méně příznivých pravidel – Článek 5 odst. 4 a čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu“

Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se C. Kurrer domáhá zrušení rozhodnutí Komise ze dne 27. března 2006, kterým byl jmenován radou ve zkušební době, v rozsahu, v němž ho toto rozhodnutí zařazuje do platové třídy A*6, platového stupně 2, a nezachovává jeho body pro povýšení.

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Přijímání – Jmenování do platové třídy – Zavedení nové struktury služebního postupu nařízením č. 723/2004 – Přechodná ustanovení o zařazení do platové třídy

(Služební řád, čl. 31 odst. 1; příloha XIII, čl. 5 odst. 2 a 4, čl. 12 odst. 3, a čl. 13 odst. 1; nařízení Rady č. 723/2004)

2.      Úředníci – Přijímání – Jmenování do platové třídy – Zavedení nové struktury služebního postupu nařízením č. 723/2004 – Přechodná ustanovení o zařazení do platové třídy

(Služební řád, příloha XIII, čl. 5 odst. 4; nařízení Rady č. 723/2004)

1.      Článek 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu se týká dočasných zaměstnanců zapsaných „na seznamu kandidátů vhodných k převedení z jedné kategorie do druhé“, jakož i dočasných zaměstnanců „zapsaných na seznamu úspěšných kandidátů vnitřního výběrového řízení“. Přestože je výběrové řízení „na převedení do jiné kategorie“ svojí povahou rovněž vnitřním výběrovým řízením, je třeba dotčené ustanovení vykládat tak, aby mělo užitečný účinek, a v rámci možností se vyhnout jakémukoliv výkladu, který by vedl k závěru, že toto ustanovení je nadbytečné. Zdá se, že zákonodárce zamýšlel „vnitřním výběrovým řízením“ označit tzv. výběrová řízení na jmenování, která mají při dodržení všech ustanovení služebního řádu, kterými se řídí přístup k evropské veřejné službě, umožnit, aby zaměstnanci, kteří již získali v orgánu určité zkušenosti a kteří prokázali svoji schopnost nastoupit na pracovní místa, která mají být obsazena, byli přijati jako úředníci. Tento výklad je podepřen zněním odstavce 2 článku 5 přílohy XIII služebního řádu, který uvádí pouze úředníky zapsané „na seznam kandidátů vhodných k převedení z jedné kategorie do druhé“, aniž by zmiňoval úředníky „zapsané na seznam úspěšných kandidátů vnitřního výběrového řízení“. Taková zmínka by nebyla odůvodněná, jelikož u zaměstnanců, kteří již úředníky jsou, nemůže dojít ke jmenování.

Aby byl čl. 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu použitelný, je třeba, aby se jednalo o převedení z „dřívější kategorie“ do „nové kategorie“ na základě buď výběrového řízení vedoucího k vypracování „seznamu kandidátů vhodných k převedení z jedné kategorie do druhé“, nebo vnitřního výběrového řízení na jmenování, jehož účinkem bylo takové převedení z jedné kategorie do druhé. Zákonodárce se tak v rámci výkonu své široké posuzovací pravomoci v oblasti přechodných ustanovení a zároveň kritérií pro zařazení odchýlil od obecného pravidla pro zařazení nově přijímaných úředníků, uvedeného v čl. 31 odst. 1 služebního řádu, doplněném čl. 12 odst. 3 nebo čl. 13 odst. 1 přílohy XIII, pokud jde o úspěšné kandidáty zapsané na seznam vhodných kandidátů před 1. květnem 2006 a přijaté mezi 1. květnem 2004 a 30. dubnem 2006, respektive po 1. květnu 2006, tím, že pro zaměstnance, kteří byli přijati jako úředníci ve zkušební době, v orgánu již získali zkušenosti a ve výše uvedeném výběrovém řízení prokázali svoji schopnost nastoupit na pracovní místa vyšší kategorie, vyhrazuje možnost zařazení do jiné platové třídy, než která byla uvedena v oznámení o výběrovém řízení.

(viz body 49, 50, 53 a 55)

Odkazy:

Tribunál: 6. března 1997, de Kerros a Kohn-Bergé v. Komise, T‑40/96 a T‑55/96, Recueil FP, s. I‑A‑47 a II‑135, body 45 a 46; 12. listopadu 1998, Carrasco Benítez v. Komise, T‑294/97, Recueil FP, s. I‑A‑601 a II‑1819, bod 51

2.      Není důvod domnívat se, při neexistenci konkrétního ustanovení v tomto smyslu, že zákonodárce měl v úmyslu rozšířit režim podle čl. 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu na úspěšné kandidáty otevřených výběrových řízení, která jsou určena kandidátům mimo orgány Unie, jakož i úředníkům a dalším zaměstnancům, kteří se mohou takového výběrového řízení rovněž zúčastnit. Kromě toho široký výklad čl. 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu, jehož cílem by bylo zahrnout rovněž úspěšné kandidáty otevřených výběrových řízení, není nutný ani k zaručení rovného zacházení s dočasnými zaměstnanci, kteří jsou úspěšnými kandidáty otevřených nebo vnitřních výběrových řízení. Je totiž nutné konstatovat, že dočasní zaměstnanci, kteří uspěli ve výběrovém řízení organizovaném za účelem obsazení pracovních míst kategorie, do které již spadají, nejsou ve stejné situaci jako úspěšní kandidáti výběrového řízení, jehož účelem nebo výsledkem je umožnit přechod do vyšší kategorie, a tedy rozhodný posun v jejich služebním postupu. Okolnost, že zákonodárce přijetím čl. 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu umožnil, aby tito dočasní zaměstnanci mohli být výjimečně jmenováni, jako úředníci ve zkušební době, do platové třídy, kterou měli v dřívější kategorii, nevede ke svévolnému nebo vzhledem k cíli sledovanému zákonodárcem zjevně nepřiměřenému rozlišování ve srovnání s dočasnými zaměstnanci přijatými na základě otevřeného výběrového řízení jako úředníci do kategorie, do které spadali.

Široký výklad čl. 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu by krom toho mohl narušit rovné zacházení s úspěšnými kandidáty téhož výběrového řízení, kteří se podle judikatury nacházejí ve srovnatelné skutkové a právní situaci a s nimiž musí být při neexistenci objektivních důvodů ospravedlňujících rozlišování zacházeno stejně, zejména pokud jde o zařazení. Nicméně rozdíl v zacházení podle toho, zda k přijetí došlo před vstupem reformy služebního řádu, či po něm, může být objektivně odůvodněn nutností zachovat svobodu zákonodárce Unie provést kdykoliv změny ustanovení služebního řádu, o nichž má za to, že jsou v zájmu služby, i když jsou tato ustanovení pro úředníky méně příznivá než dřívější ustanovení.

(viz body 58 až 60)

Odkazy:

Soudní dvůr: 5. prosince 1974, Van Belle v. Rada, 176/73, Recueil, s. 1361, bod 8; 22. prosince 2008, Centeno Mediavilla a další v. Komise, C‑443/07 P, Sb. rozh. s. I‑10945, bod 79

Tribunál: 9. července 1997, Monaco v. Parlament, T‑92/96, Recueil FP, s. I‑A‑195 a II‑573, bod 55; 16. března 2004, Afari v. CEB, T‑11/03, Recueil FP, s. I‑A‑65 a II‑267, bod 65; 11. července 2007, Centeno Mediavilla a další v. Komise, T‑58/05, Sb. rozh. s. II‑2523, bod 86