Žaloba podaná dne 26. dubna 2010 - Pietro Ferracci v. Komise

(Věc T-192/10)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Pietro Ferracci (San Cesareo, Itálie) (zástupce: A. Nucara, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobce

zrušit rozhodnutí Komise obsažené v dopise ze dne 15. února 2010, ve kterém žalovaná odmítla výtky vznesené žalobcem;

uložit žalované náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba je namířena proti rozhodnutí obsaženému v dopise ze dne 15. února 2010, kterým byla odmítnuta výtka vznesená žalobcem.

Tato výtka se týká osvobození od obecní daně z nemovitosti podle čl. 7 odst.1 písm. i) nařízení s mocí zákona č. 504/1992, které podle čl. 7 odst. 2a nařízení č. 203/2005, ve znění přeměněném na zákon, musí být chápáno jako vztahující se na činnosti uvedené ve výše uvedeném ustanovení nezávisle na jejich případné obchodní povaze. Podle názoru žalobce představuje toto pravidlo státní podporu ve prospěch církevních subjektů a veřejně prospěšných neziskových organizací (tzv. ONLUS) v rozsahu, v němž tyto subjekty vykonávají obchodní činnosti nebo alespoň hospodářskou činnost ve smyslu judikatury Společenství.

Na podporu svých tvrzení uvádí žalobce dva žalobní důvody:

Žalobce především tvrdí, že napadené rozhodnutí je stiženo vadami spočívajícími v porušení, nesprávném uplatnění a nesprávném výkladu čl. 108 třetího pododstavce SFEU. Žalovaná totiž na základě výtky žalobce obdržené dne 14. června 2006 zahájila velmi dlouhé předběžné šetření vyznačující se intenzívní výměnou korespondence se žalobcem a žádostmi o informace adresovanými vnitrostátním orgánům, aby tak prostřednictvím napadeného rozhodnutí shledala, že není pochyb o tom, že dotčená opatření nepředstavují státní podporu ve smyslu článku 107 SFEU.

Podle žalobce existují jasné důkazy, mezi nimiž mimořádně dlouhá doba trvání předběžného šetření, že žalovaná nebyla schopna odpovědět na pochybnosti nadnesené ve výtkách, a měla každopádně provést důkladné šetření prostřednictvím formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU.

Krom toho z pečlivého výkladu rozhodnutí, které je předmětem této žaloby, je nutno vyvodit, že žalovaná měla pochybnosti o tom, zda sporná opatření představují státní podporu, ale nakonec se rozhodla odmítnout výtku, aniž by zahájila formální vyšetřovací řízení, čímž porušila právo žalobce na vyjádření se k odůvodnění, které italské orgány mohly předložit Komisi v rámci formálního vyšetřovacího řízení podle článku 108 SFEU a nezbytného přezkumu slučitelnosti, který Komise musí provést za účelem posouzení rozsahu narušení hospodářské soutěže jakožto důsledku preferenčního daňového režimu, který byl předmětem výtky.

Žalobce zadruhé tvrdí, že napadené rozhodnutí je třeba zrušit pro nedostatek odůvodnění, v rozporu s článkem 296 SFEU (dříve článek 253 ES).

.

____________