Věc C‑169/14

Juan Carlos Sánchez Morcillo
a
María del Carmen Abril García

v.

Banco Bilbao Vizcaya Argentaria SA

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Audiencia Provincial de Castellón)

„Řízení o předběžné otázce – Směrnice 93/13/EHS – Článek 7 – Listina základních práv Evropské unie – Článek 47 – Spotřebitelské smlouvy – Smlouva o hypotečním úvěru – Zneužívající klauzule – Řízení o výkonu rozhodnutí týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou – Právo na opravný prostředek“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. července 2014

1.        Ochrana spotřebitele – Zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Cíl

(Směrnice Rady 93/13)

2.        Ochrana spotřebitele – Zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Povinnost vnitrostátního soudu přezkoumat z úřední povinnosti zneužívající povahu klauzule obsažené ve smlouvě, kterou posuzuje – Rozsah

(Směrnice Rady 93/13)

3.        Právo Evropské unie – Přímý účinek – Vnitrostátní procesní podmínky – Podmínky použití – Dodržení zásad rovnocennosti a efektivity

(Listina základních práv Evropské unie, článek 47; směrnice Rady 93/13)

4.        Právo Evropské unie – Zásady – Právo na účinnou právní ochranu – Rozsah – Právo na přístup k několikastupňovému soudnímu řízení – Neexistence

5.        Ochrana spotřebitele – Zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Řízení o výkonu rozhodnutí týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou – Právo na účinnou právní ochranu – Rozsah – Právo na přístup k několikastupňovému soudnímu řízení – Neexistence

(Směrnice Rady 93/13)

6.        Ochrana spotřebitele – Zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Řízení o výkonu rozhodnutí týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou – Neexistence práva, výlučně na straně dlužníka, podat odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí jeho námitky proti nucenému výkonu rozhodnutí na jeho nemovitost – Nepřípustnost – Nesoulad se zásadou efektivity a zásadou rovnosti zbraní

(Listina základních práv Evropské unie, článek 47; směrnice Rady 93/13, čl. 7 odst. 1)

7.        Právo Evropské unie – Zásady – Právo na účinnou právní ochranu – Rozsah – Zásada rovnosti zbraní a zásada kontradiktornosti – Zahrnutí

1.        Viz znění rozhodnutí.

(viz body 22, 23)

2.        Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 24)

3.        Při neexistenci harmonizace vnitrostátních mechanismů nuceného výkonu je na základě zásady procesní autonomie členských států úkolem jejich vnitrostátního práva, aby určilo podmínky, za nichž je v řízení o výkonu rozhodnutí týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou přípustné podávat odvolání proti rozhodnutí o legitimitě smluvní klauzule, za předpokladu, že jsou dodrženy zásady rovnocennosti a efektivity.

(viz bod 31)

4.        Podle unijního práva dává zásada účinné právní ochrany právo na přístup k soudu, nikoliv k dvoustupňovému soudnímu řízení.

(viz bod 36)

5.        Podle unijního práva dává zásada účinné právní ochrany právo na přístup k soudu, nikoliv k dvoustupňovému soudnímu řízení. V důsledku toho skutečnost, že spotřebitel v postavení dlužníka, proti němuž směřuje řízení o výkonu rozhodnutí týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou, může uplatnit svá práva plynoucí ze směrnice 93/13 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách prostřednictvím opravného prostředku pouze před jedním soudem, nemůže být jako taková v rozporu s unijním právem.

(viz bod 36)

6.        Článek 7 odst. 1 směrnice 93/13 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu systému výkonu rozhodnutí, který stanoví, že řízení o výkonu rozhodnutí týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou nemůže být přerušeno soudem rozhodujícím v nalézacím řízení a ten může v konečném rozhodnutí spotřebiteli nanejvýš přiznat náhradu za vzniklou újmu, jelikož spotřebitel jakožto dlužník, proti němuž výkon směřuje, se nemůže odvolat proti rozhodnutí zamítajícímu jeho námitku proti tomuto výkonu, zatímco prodávající nebo poskytovatel, který je věřitelem navrhujícím výkon rozhodnutí, tohoto opravného prostředku proti rozhodnutí, jímž je nařízeno ukončení řízení nebo jímž je zneužívající klauzule prohlášena za nepoužitelnou, využít může.

Zaprvé v případě zamítnutí námitky vznesené spotřebitelem proti výkonu rozhodnutí týkajícího se jeho nemovitosti zatížené hypotékou totiž takový systém vystavuje tohoto spotřebitele, případně i jeho rodinu, riziku, že přijde nuceným prodejem o své bydliště, zatímco soud rozhodující o výkonu provede nanejvýš rychlý přezkum platnosti smluvních klauzulí, na nichž prodávající nebo poskytovatel zakládá svůj návrh. Ochrana, kterou by mohl spotřebiteli jakožto dlužníkovi, proti němuž výkon směřuje, případně poskytovat odlišný soudní přezkum uskutečněný v rámci nalézacího řízení zahájeného současně s řízením o výkonu rozhodnutí, nemůže toto riziko zmírnit, jelikož i za předpokladu, že by tento přezkum odhalil existenci zneužívající klauzule, nedostalo by se tomuto spotřebiteli naturální náhrady jeho újmy spočívající v obnovení stavu před výkonem rozhodnutí týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou, ale nanejvýš náhrady škody. Samotný odškodňující charakter případné náhrady poskytnuté spotřebiteli mu přitom dává pouze neúplnou a nedostatečnou ochranu. Nepředstavuje přiměřený ani účinný prostředek, ve smyslu čl. 7 odst. 1 směrnice 93/13, zabraňující dalšímu používání klauzule považované za zneužívající.

Zadruhé průběh takového řízení o námitce proti výkonu staví spotřebitele jakožto dlužníka, proti němuž výkon směřuje, do stavu podřízenosti vůči prodávajícímu nebo poskytovateli jakožto věřiteli podávajícímu návrh na výkon, pokud jde o soudní ochranu práv, kterých je na základě směrnice 93/13 oprávněn se dovolávat proti používání zneužívajících klauzulí, což ohrožuje dosažení cíle sledovaného touto směrnicí, přičemž nerovnost procesních prostředků poskytovaných účastníkům řízení pouze prohlubuje stávající nerovnost smluvních stran.

(viz body 43, 45, 46, 50, 51 a výrok)

7.        Zásada rovnosti zbraní, která je stejně jako zejména zásada kontradiktornosti pouze logickým důsledkem samotného pojmu „spravedlivý proces“, znamená povinnost nabídnout každému účastníku řízení přiměřenou možnost prezentovat svoji věc za podmínek, které ho nestaví do jasně nevýhodnější situace oproti svému protivníkovi.

(viz bod 49)