ROZSUDEK TRIBUNÁLU (kasačního senátu)
24. listopadu 2010
Věc T‑9/09 P
Luigi Marcuccio
v.
Evropská komise
„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Odmítnutí žaloby v prvním stupni jako zjevně nepřípustné – Žádost o vrácení osobních věcí – Oznámení rozhodnutí o zamítnutí stížnosti v jiném jazyce než v jazyce stížnosti – Opožděná žaloba – Nezodpovězení bodu návrhových žádání předloženého v prvním stupni“
Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 4. listopadu 2008, Marcuccio v. Komise (F‑133/06, Sb. VS s. I‑A‑1‑343 a II‑A‑1‑1883) a směřující ke zrušení tohoto usnesení.
Rozhodnutí: Usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 4. listopadu 2008, Marcuccio v. Komise (F‑133/06, Sb. VS s. I‑A‑1‑343 a II‑A‑1‑1883) se zrušuje v rozsahu, v němž nebylo rozhodnuto o návrhu na určení právní nicotnosti napadeného rozhodnutí v prvním stupni. Kasační opravný prostředek se ve zbývající části zamítá. Žaloba se zamítá v rozsahu, v němž směřovala k určení právní nicotnosti sporného rozhodnutí. Luigi Marcuccio ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí v rámci tohoto řízení. Náklady řízení související s řízením v prvním stupni, jež vedlo k přijetí výše citovaného usnesení Marcuccio v. Komise, budou nahrazeny podle podmínek stanovených v bodě 2 výroku tohoto usnesení.
Shrnutí
1. Řízení – Odůvodnění rozsudků – Dosah – Povinnost rozhodnout o každém tvrzeném porušení práva
(Statut Soudního dvora, článek 36 a příloha I, čl. 7 odst. 1)
2. Akty orgánů – Presumpce platnosti – Neexistující akt – Pojem
(Článek 288 SFEU)
3. Úředníci – Žaloba – Žaloba na náhradu škody – Původ – Zaměstnanecký vztah – Právní základ
(Článek 270 SFEU; Služební řád úředníků, články 90 a 91)
4. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Dosah
(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, článek 76)
5. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Přezkum posouzení důkazů učiněného Soudem pro veřejnou službu ze strany Tribunálu – Vyloučení s výjimkou případu zkreslení
(Statut Soudního dvora, příloha I, článek 11)
6. Řízení – Lhůta pro podání žaloby
(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 39 odst. 1 a čl. 100 odst. 1 a 3)
7. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Důvod směřující proti rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu o nákladech řízení – Nepřípustnost v případě zamítnutí všech ostatních důvodů
(Statut Soudního dvora, příloha I, čl. 11 odst. 2)
1. I když povinnost Soudu pro veřejnou službu uvést odůvodnění svých rozhodnutí neznamená, že podrobně odpoví na každý argument, kterého se účastník řízení dovolává, zvláště není-li tento argument dostatečně jasný a přesný a nespočívá na podrobných důkazních materiálech, ukládá mu přinejmenším přezkoumat všechna před ním tvrzená porušení práv.
(viz bod 30)
Odkazy:
Tribunál, 19 listopadu 2009, Michail v. Komise, T‑50/08 P, Sb. VS s. I‑B‑1‑127 a II‑B‑1‑775, bod 42 a citovaná judikatura
2. Aktům orgánů Unie v zásadě svědčí presumpce legality, a tudíž zakládají právní účinky, přestože jsou stiženy vadami, tak dlouho, dokud nejsou zrušeny nebo vzaty zpět. Avšak výjimkou z této zásady je případ, kdy jsou akty stiženy natolik zjevně závažnou vadou, že tato nemůže být strpěna v právním řádu Unie, a tyto akty musí být pokládány za akty bez právního účinku. Závažnost následků, které jsou spojeny se zjištěním nicotnosti aktu orgánů Unie, předpokládá, že z důvodů právní jistoty je toto zjištění vyhrazeno jen pro skutečně zcela krajní případy.
Každopádně nelze za takový krajní případ považovat porušení vlastnického práva, jehož se dovolává úředník, mající povinnost vyklidit služební byt, vůči implicitnímu zamítajícímu rozhodnutí, ve kterém mu Komise odmítá vrátit jeho majetek do místa jeho současného bydliště po vystěhování jeho osobních věcí, pokud na jedné straně Komise nikdy nepopřela, že tento úředník je jediným vlastníkem přestěhovaných věcí, a pokud na druhé straně okolnost, že tento úředník těmito věcmi stále nedisponuje je přinejmenším částečně způsobena nedostatkem spolupráce z jeho strany. Krom toho přestěhování provedené Komisí musí být považováno za praktické opatření, kterým Komise chtěla vlastními prostředky překonat potíže, které dotčená osoba měla při plnění své povinnosti vyklidit služební byt.
(viz body 37 a 40)
Odkazy:
Tribunál, 17. května 2006, Marcuccio v. Komise, T‑241/03, Sb. VS s. I‑A‑2‑111 a II‑A‑2‑517, bod 39; Tribunál, 5. října 2009, de Brito Sequeira Carvalho a Komise v. Komise a de Brito Sequeira Carvalho, T‑40/07 P a T‑62/07 P, Sb. VS s. I‑B‑1‑89 a II‑B‑1‑551, body 150 až 152 a citovaná judikatura
3. Na spor mezi úředníkem a orgánem, u kterého je nebo byl ve služebním poměru, ve kterém jde o náhradu škody, se vztahuje článek 270 SFEU a články 90 a 91 služebního řádu a nachází se, co se zejména týče přípustnosti, mimo působnost článků 268 SFEU a 340 SFEU.
(viz bod 45)
Odkazy:
Tribunál, 12. června 2002, Mellone v. Komise, T‑187/01, Recueil FP, s. I‑A‑81 a II‑389, bod 74 a citovaná judikatura; Tribunál, 10. května 2006, Galileo International Technology a další v. Komise, T‑279/03, Sb. rozh. s. II‑1291
4. Otázka dodržení povinnosti uvést odůvodnění, která podle článku 76 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu existuje u usnesení odmítajících žalobu jako zjevně nepřípustnou, musí být odlišována od otázky opodstatněnosti odůvodnění, která spadá do oblasti legality dotčeného usnesení po meritorní stránce.
Na jedné straně totiž odůvodnění rozhodnutí spočívá ve formálním vyjádření důvodů, na kterých toto rozhodnutí spočívá. Jestliže jsou tyto důvody stiženy vadami, je jimi stižena legalita rozhodnutí po meritorní stránce, avšak nikoli jeho odůvodnění, které může být dostačující, i když obsahuje vadné důvody. Na druhé straně skutečnost, že soud v prvním stupni došel ve věci samé k jinému závěru než navrhovatel, nemůže sama o sobě postihnout napadené usnesení nedostatkem odůvodnění.
(viz body 52 a 53)
Odkazy:
Soudní dvůr, 22. března 2001, Francie v. Komise, C‑17/99, Recueil, s. I‑2481, bod 35; Soudní dvůr, 7. března 2002, Itálie v. Komise, C‑310/99, Recueil, s. I‑2289, bod 48; Soudní dvůr, 10. července 2008, Bertelsmann a Sony Corporation of America v. Impala, C‑413/06 P, Sb. rozh. s. I‑4951, bod 181 a citovaná judikatura; Soudní dvůr 20. května 2010, Gogos v. Komise, C‑583/08 P, Sb. rozh. s. I‑4469, bod 35 a citovaná judikatura
5. Posouzení důkazní hodnoty dokumentu soudem v prvním stupni v zásadě nepodléhá v rámci kasačního opravného prostředku přezkumu Tribunálu. Soud pro veřejnou službu je tak jediný příslušný k posouzení váhy, kterou je třeba přiložit důkazům, které mu byly předloženy. Toto posouzení tedy nepředstavuje s výhradou případu zkreslení důkazů před Soudem pro veřejnou službu právní otázku podléhající soudu rozhodujícímu o kasačním opravném prostředku.
Takové zkreslení musí zjevně vyplývat z písemností ve spise, aniž je nutné provést nové posouzení skutkového stavu a důkazů. Přezkumná pravomoc Tribunálu ohledně skutkových zjištění učiněných Soudem prvního stupně se tedy vztahuje zejména na věcnou nesprávnost těchto zjištění, která vyplývá z písemností ve spise, zkreslování důkazů, právní kvalifikaci těchto důkazů, a na otázku, zda byla dodržena pravidla použitelná v oblasti důkazního břemene a provádění důkazů.
(viz body 57 až 59)
Odkazy:
Soudní dvůr, 25. ledna 2007, Sumitomo Metal Industries a Nippon Steel v. Komise, C‑403/04 P a C‑405/04 P, Sb. rozh. s. I‑729, bod 39 a citovaná judikatura
Tribunál, 12. března 2008, Rossi Ferreras v. Komise, T‑107/07 P, Sb. VS s. I‑B‑1‑5 a II‑B‑1‑31, bod 30; Tribunál, 26. listopadu 2008, OHIM v. López Teruel, T‑284/07 P, Sb. VS s. I‑B‑1‑69 a II‑B‑1‑447, bod 47; Tribunál, 8. září 2009, ETF v. Landgren, T‑404/06 P, Sb. rozh. s. II‑2841, bod 198 a citovaná judikatura
6. V případě doručení žaloby žalovanému kanceláří Soudu pro veřejnou službu doporučenou poštovní zásilkou, je okamžikem doručení představujícím počátek běhu lhůty okamžik, ke kterému uvedený účastník řízení doručenkou potvrdil přijetí jemu zaslané doporučené zásilky
(viz body 74 a 75)
Odkaz:
Tribunál, 23. března 2010, Marcuccio v. Komise, T-16/09 P, bod 64 a citovaná judikatura
7. Z článku 11 odst. 2 přílohy I statutu Soudního dvora vyplývá, že kasační opravný prostředek nemůže směřovat pouze proti rozhodnutí o nákladech řízení nebo stanovení výše nákladů řízení. Z toho vyplývá, že v případě, kdy jsou veškeré jiné důvody kasačního opravného prostředku proti rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu zamítnuty, musejí být návrhová žádání týkající se údajné protiprávnosti rozhodnutí uvedeného soudu týkající se rozhodnutí o nákladech řízení odmítnuta jako nepřípustná.
(viz bod 82)
Odkazy:
Soudní dvůr, 15. dubna 2010, Gualtieri v. Komise, C‑485/08 P, Sb. rozh. s. I‑3009, bod 111 a citovaná judikatura
Tribunál, 28. září 2009, Marcuccio v. Komise, T‑46/08 P, Sb. VS s. I‑B‑1‑77 a II‑B‑1‑479, bod 84