Žaloba podaná dne 30. července 2010 - Clasado v. Komise
(Věc T-322/10)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Clasado Ltd. (Milton Keynes, Spojené království) (zástupci: G. C. Facenna, Barrister, M. E. Guinness a M. C. Hann, solicitors)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhové žádání žalobce
zrušit ty části nařízení Komise (EU) č. 382/2010
1 a č. 384/2010
2 ze dne 5. května 2010 týkající se zdravotních tvrzení předložených žalobkyní ve vztahu k BimunoBT (BGOS) Prebiotic a
uložit žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Touto žalobou se žalobkyně na základě článku 263 SFEU domáhá zrušení těch částí nařízení Komise (EU) č. 382/2010 a č. 384/2010 ze dne 5. května 2010, ve kterých bylo rozhodnuto, že zdravotní tvrzení předložená žalobkyní ve vztahu k BimunoBT (BGOS) Prebiotic, prebiotickému doplňku stravy, který je určen k podpoře imunitního systému a gastrointestinálního zdraví člověka a ke snížení rizika cestovatelského průjmu, nesplňují požadavky nařízení (ES) č. 1924/2006
3, a neměla by být tudíž schválena.
Na podporu své žaloby uvádí žalobkyně tyto žalobní důvody:
Zaprvé Komise porušila podstatnou formální náležitost, když přijímala předmětná nařízení, zejména pokud jde o postup pro podávání připomínek žalobcem a veřejností podle čl. 16 odst. 6 a článku 17 nařízení (ES) č. 1924/2006.
Zadruhé Komise rovněž nesprávně nezohlednila čl. 38 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002
4, který má zajistit, aby Evropský úřad pro bezpečnost potravin vykonával svou činnost s vysokou mírou průhlednosti.
Krom toho byla předmětná nařízení přijata na základě nesprávného právního posouzení, neboť Komise dospěla k závěru, že dodatečné připomínky Evropského úřadu pro bezpečnost potravin k žádosti žalobkyně ze dne 4. prosince 2009 nejsou stanoviskem, nebo částí stanoviska, na které odkazuje článek 16 nařízení (ES) č. 1924/2006.
Mimoto nařízení Komise, jejichž zrušení je požadováno, byla přijata v rozporu s právem společnosti Clasado být vyslechnut v souladu s článkem 41 Listiny základních práv Evropské unie
5, a v rozporu s jejím legitimním očekáváním.
Konečně Komise porušila rovněž právní zásadu řádné správy, která je jednou ze společných základních zásad ústavních tradic členských států, a obzvláště svou povinnost jakožto zákonodárce podle článku 17 nařízení (ES) č. 1924/2006 pečlivě a nezávisle přezkoumat všechny relevantní materiály, které jsou jí předloženy.
____________1 - Nařízení Komise (EU) č. 382/2010 ze dne 5. května 2010 o zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí (Úř. věst. 2010 L 113, s. 1). 2 - Nařízení Komise (EU) č. 384/2010 ze dne 5. května 2010 o schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí (Úř. věst. 2010 L 113, s. 6). 3 - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. 2006 L 404, s. 9). 4 - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. 2002 L 31, s. 1).5 - Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. 2010 C 83, s. 389).