Žaloba podaná dne 15. prosince 2010 - Quimitécnica.com a Mello v. Komise
(Věc T-564/10)
Jednací jazyk: portugalština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Quimitécnica.com - Comércio e Indústria Química, SA (Lordelo, Portugalsko) a José Mello - Sociedade Gestora de Participações Sociais, SA (Lisabon, Portugalsko) (zástupce: J. Calheiros, advogado)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání žalobkyň
v souladu s článkem 264 SFEU částečně zrušit rozhodnutí Komise přijaté jejím účetním dne 8. října 2010, které má referenční číslo BUDG/C5/MG s737983, v rozsahu, v němž vyžaduje, aby finanční záruka byla poskytnuta bankou, která má ratingovou známku "AA" z dlouhodobého hlediska;
uložit Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu své žaloby uplatňují žalobkyně následující žalobní důvody:
První žalobní důvod založený na porušení podstatných formálních náležitostí : neuvedení odůvodnění rozhodnutí přijatého dne 8. října 2010.
V rámci tohoto žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že:
V souladu s článkem 296 SFEU všechny akty, včetně rozhodnutí, musí být nutně odůvodněny. Rozhodnutí ze dne 8. října 2010 neobsahuje řádné odůvodnění vztahující se k požadavku ratingové známky banky, která poskytuje záruku.
Vzhledem k vyžadované úrovni ratingové známky, mělo být uvedeno takové odůvodnění, a to o to spíše, že v případě diskreční pravomoci je požadavek na uvedení odůvodnění vyšší než v případech upravené pravomoci.
Rozhodnutí neuvádí ani žádné pravidlo Společenství (ani vnitřní), na němž by mohl být založen tento požadavek. Vzhledem k chybějícímu odůvodnění, mělo by být rozhodnutí zrušeno v tomto ohledu.
Druhý žalobní důvod založený na porušení Smlouvy: zásady proporcionality
V rámci tohoto žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že:
Podle článku 85 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2003 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357, s. 1) pro poskytnutí dodatečné lhůty k platbě "aby byla chráněna práva Společenství, složí dlužník finanční jistotu přijatou účetním orgánu, která kryje jistinu i úroky nezaplaceného dluhu". Úroky, které má uvedená záruka zajišťovat nicméně představují nároky Společenství, konkrétně nárok na obdržení dlužné částky.
Záruka poskytnutá na první požádání, která je přijata úvěrovou institucí v souladu s charakteristikami vyžadovanými Komisí, představuje vhodnou a přiměřenou formu zajištění zaplacení dlužných částek. Celý portugalský soudní systém a také obecně většina zemí Evropské unie totiž přijímá pro různé účely poskytnutí bankovní záruky, včetně za účelem odkladu výkonu soudních rozhodnutí.
V tomto případě záruka navržená žalobkyněmi, která nebyla přijata Komisí, byla poskytnuta Banco Comercial Português, S.A., úvěrovou institucí, která má sídlo v Evropské unii a podléhá pravidlům dohledu a konsolidace stanoveným orgány Společenství. Proto se zdá, že nic neodůvodňuje skutečnost, že z důvodu ochrany nároků Společenství je odmítnuta možnost, aby uvedená banka poskytla záruku ani skutečnost, že se vyžaduje bankovní záruka poskytnutá bankou s ratingovou známkou "AA" z dlouhodobého hlediska.
Krom toho veřejnosti je známá současná situace, v níž byla v nedávné době portugalským bankám změněna ratingová známka samotnou Portugalskou republikou. Proto v současnosti žádná banka se sídlem v Portugalsku nesplňuje kritéria ratingové známky ("AA" z dlouhodobého hlediska) vyžadovaná v rozhodnutí Komise.
Rozhodnutí Komise tak nesplňuje kritérium nutnosti (které představuje podstatný aspekt zásady přiměřenosti), vzhledem k tomu, že ze všech možných opatření zvolila Komise opatření, které za současné situace nejvíce poškozuje zájmy žalobkyň.
Z toho vyplývá jasná nepřiměřenost mezi požadavkem uloženým Komisí (záruka přijatá evropskou bankou s ratingovou známkou "AA" z dlouhodobého hlediska) a cílem, o němž tvrdí, že se jej snaží dosáhnout (ochrana nároku Komise na obdržení částek), a proto by rozhodnutí Komise mělo být zrušeno v tomto ohledu.
____________