Language of document : ECLI:EU:T:2005:461

Věc T-33/01

Infront WM AG

v.

Komise Evropských společenství

„Televizní vysílání – Směrnice 89/552/EHS – Směrnice 97/36/ES – Článek 3a – Události zásadního společenského významu – Přípustnost – Porušení podstatných formálních náležitostí“

Shrnutí rozsudku

1.      Žaloba na neplatnost – Akty, které mohou být předmětem žaloby – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Dopis Komise informující členský stát o slučitelnosti s právem Společenství a o následném zveřejnění státních opatření přijatých na základě článku 3a směrnice 89/552 – Zahrnutí

(Článek 230 ES; směrnice Rady 89/552, článek 3a)

2.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně dotýkají – Bezprostřední dotčení – Kritéria – Rozhodnutí Komise konstatující slučitelnost s právem Společenství a stanovící zveřejnění opatření přijatých členským státem na základě článku 3a směrnice 89/552 – Bezprostřední dotčení držitele vysílacích práv pro uvedené události

(Článek 230 čtvrtý pododstavec ES; směrnice Rady 89/552, článek 3a)

3.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně dotýkají – Rozhodnutí Komise konstatující slučitelnost s právem Společenství a stanovící zveřejnění opatření přijatých členským státem na základě článku 3a směrnice 89/552 – Žaloba držitele vysílacích práv pro uvedené události – Přípustnost

(Článek 230 čtvrtý pododstavec ES; směrnice Rady 89/552, článek 3a)

1.      Akty nebo rozhodnutími, které mohou být předmětem žaloby na neplatnost ve smyslu článku 230 ES, mohou být pouze opatření s právně závaznými účinky, jimiž mohou být dotčeny zájmy žalobce tím, že podstatným způsobem mění jeho právní postavení. Forma, v níž jsou akty nebo rozhodnutí přijaty, je v zásadě nerozhodná, pokud jde o možnost napadnout je žalobou na neplatnost. Za účelem určení, zda napadený akt vyvolává takové účinky, je totiž namístě vycházet z jeho podstaty.

V tomto ohledu je napadnutelným aktem dopis Komise informující členský stát o jejím stanovisku ohledně slučitelnosti opatření, jež směřují k úpravě výkonu výhradních vysílacích práv pro události zásadního společenského významu a jež byla tímto členským státem oznámena Komisi v souladu s článkem 3a směrnice 89/552 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání, ve znění směrnice 97/36, s právem Společenství a o jejich následném zveřejnění v Úředním věstníku.

Takový dopis má totiž právní účinky pro členské státy, jelikož stanoví zveřejnění dotčených státních opatření v Úředním věstníku, neboť toto zveřejnění, k němuž může dojít teprve poté, co Komise konstatuje slučitelnost těchto opatření s právem Společenství, má za následek spuštění mechanismu vzájemného uznávání ostatními členskými státy upraveného uvedeným ustanovením.

(viz body 87, 89, 92, 95, 103, 111)

2.      Aby se akt Společenství dotýkal jednotlivce bezprostředně ve smyslu čl. 230 čtvrtého pododstavce ES, musí mít bezprostřední účinky na právní postavení dotyčné osoby a jeho provedení musí mít čistě automatický charakter a vyplývat pouze z právní úpravy Společenství bez použití prováděcích předpisů.

Ve vztahu k držiteli vysílacích práv pro uvedené události to platí v případě rozhodnutí Komise konstatujícího slučitelnost opatření, jež směřují k úpravě výkonu výhradních vysílacích práv pro události zásadního společenského významu a jež byla oznámena členským státem Komisi v souladu s článkem 3a směrnice o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání, ve znění směrnice 97/36, s právem Společenství a stanovícího jejich následné zveřejnění v Úředním věstníku. Toto rozhodnutí totiž umožňuje učinit účinným mechanismus vzájemného uznávání, když z něj plyne povinnost ostatních členských států splnit povinnosti, které pro ně v tomto ohledu vyplývají z uvedeného ustanovení, zejména zajistit, aby se subjekt televizního vysílání, na nějž se vztahuje jejich pravomoc a který koupil dotčená práva, nevyhnul uvedeným opatřením.

(viz body 130, 138–139, 142, 150)

3.      Jiné subjekty než adresáti rozhodnutí mohou tvrdit, že jsou osobně dotčeny ve smyslu čl. 230 čtvrtého pododstavce ES, pouze tehdy, pokud jsou tímto rozhodnutím zasaženy z důvodu určitých vlastností, které jsou pro ně zvláštní, nebo faktické situace, která je vymezuje vzhledem ke všem ostatním osobám, a tím je individualizuje způsobem obdobným tomu, jakým by byl individualizován adresát tohoto rozhodnutí.

Za osobně dotčeného rozhodnutím Komise konstatujícím slučitelnost opatření směřujících k úpravě výkonu výhradních vysílacích práv pro události zásadního společenského významu a oznámených členským státem Komisi v souladu s článkem 3a směrnice 89/552 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání, ve znění směrnice 97/36, s právem Společenství a stanovícím jejich následné zveřejnění v Úředním věstníku musí být v tomto ohledu považován držitel vysílacích práv pro událost uvedenou na seznamu událostí, na něž se vztahují uvedená opatření, který tato práva získal před jejich přijetím a a fortiori jejich schválením Komisí, pokud tato opatření omezují jeho možnost volně nakládat s jeho právy, jelikož podmiňují jejich výhradní převod na subjekt televizního vysílání usazený v jiném členském státě, který chce tuto událost vysílat v prvně uvedeném členském státě.

(viz body 142, 159, 165, 168)