Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 22. listopadu 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Ireland - Irsko) - M. v. Minister for Justice, Equality and Law Reform, Irsko, Attorney General
(Věc C-277/11)
"Řízení o předběžné otázce - Společný evropský azylový systém - Směrnice 2004/83/ ES - Minimální normy týkající se podmínek přiznávání postavení uprchlíka nebo statusu podpůrné ochrany - Článek 4 odst. 1 druhá věta - Spolupráce členského státu s žadatelem k posouzení významných náležitostí žádosti - Rozsah - Bezvadnost vnitrostátního postupu uplatňovaného při vyřizování žádosti o podpůrnou ochranu po odmítnutí žádosti o přiznání postavení uprchlíka - Dodržování základních práv - Právo být slyšen"
Jednací jazyk: angličtina
Předkládající soud
High Court of Ireland
Účastníci původního řízení
Žalobce: M.
Žalovaní: Minister for Justice, Equality and Law Reform, Irsko, Attorney General
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - High Court of Ireland - Výklad čl. 4 odst. 1 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (Úř. věst. L 304, s. 12; Zvl. vyd. 19/07, s. 96) - Žádost o podpůrnou ochranu po odmítnutí přiznání postavení uprchlíka - Návrh na zamítnutí žádosti o podpůrnou ochranu - Povinnost poskytnout žadateli výsledky posouzení jeho žádosti před přijetím konečného rozhodnutí
Výrok
Požadavek spolupráce dotyčného členského státu s žadatelem o azyl, tak jak je upraven v čl. 4 odst. 1 druhé větě Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany nemůže být vykládán v tom smyslu, že za předpokladu, že cizinec žádá o přiznání statusu podpůrné ochrany poté, co mu nebylo přiznáno postavení uprchlíka, a že příslušný vnitrostátní orgán hodlá rovněž tuto druhou žádost zamítnout, by byl tento orgán povinen před přijetím svého rozhodnutí dotyčného informovat o chystaném zamítnutí jeho žádosti, a sdělit mu argumenty, na jejichž základě hodlá jeho žádost zamítnout, aby tak uvedený žadatel mohl v tomto ohledu uplatnit své stanovisko.
Avšak jedná-li se o režim, jako je režim zavedený předmětnou vnitrostátní právní úpravou v původním řízení, charakterizovaný existencí dvou odlišných na sebe navazujících řízení k přezkumu žádosti o přiznání postavení uprchlíka a následné žádosti o podpůrnou ochranu, náleží předkládajícímu soudu zajistit v rámci každého z těchto řízení dodržování základních práv žadatele, a konkrétně práva být slyšen v tom smyslu, že mu musí být umožněno užitečně vyjádřit své stanovisko před přijetím každého rozhodnutí o nepřiznání požadované ochrany. Okolnost, že již dotčená osoba byla platně vyslechnuta při šetření její žádosti o přiznání postavení uprchlíka, v takovémto režimu neznamená, že by bylo možné tuto náležitost opomíjet v rámci řízení o žádosti o podpůrnou ochranu.
____________1 - Úř. věst. C 226, 30.7.2011.