USNESENÍ TRIBUNÁLU (pátého senátu)
19. dubna 2010 ?(1)
„Žaloba na náhradu škody – Zjevný nedostatek pravomoci“
Ve věci T‑8/10,
Jindřiška Michelová, s bydlištěm v Duerrenroth (Švýcarsko), zastoupená J. Stančíkem, advokátem,
žalobkyně,
proti
České republice,
žalované,
jejímž předmětem je návrh na náhradu škody údajně způsobené žalobkyni některými rozhodnutími českých soudů v rámci sporu týkajícího se určení vlastnického práva k nemovitosti,
TRIBUNÁL (pátý senát),
ve složení M. Vilaras (zpravodaj), předseda, M. Prek a V. M. Ciucă, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,
vydává toto
Usnesení
Řízení a návrhová žádání žalobkyně
1 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 14. ledna 2010 podala žalobkyně projednávanou žalobu.
2 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– uložil České republice, aby jí zaplatila náhradu škody ve výši 12 430 000 Kč;
– uložil České republice náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
3 Podle článku 111 jednacího řádu může Tribunál, je-li zjevně nepříslušný k projednání určitého návrhu, rozhodnout usnesením obsahujícím odůvodnění, aniž by pokračoval v řízení.
4 Tribunál pokládá projednávanou věc za dostatečně objasněnou na základě písemností ve spisu a podle uvedeného článku konstatuje, že rozhodne, aniž by pokračoval v řízení.
5 Svou žalobou se žalobkyně domáhá náhrady škody údajně jí způsobené některými rozhodnutími českých soudů, které třetím osobám přiznaly vlastnické právo k nemovitosti, která údajně patří žalobkyni, aniž by jí poskytly náhradu. Česká republika tak prostřednictvím svých soudů měla porušit právo Unie a způsobit žalobkyni škodu.
6 Pravomoc Tribunálu v oblasti mimosmluvní odpovědnosti je zakotvena v článku 268 SFEU a čl. 340 druhém a třetím pododstavci SFEU, jakož i v čl. 188 druhém pododstavci SESAE. V souladu s těmito ustanoveními má Tribunál pravomoc rozhodovat pouze o žalobách na náhradu škody způsobené orgány, institucemi a subjekty Unie nebo jejich zaměstnanci při výkonu jejich funkce (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 23. března 2004, Veřejný ochránce práv v. Lamberts, C‑234/02 P, Recueil, s. I‑2803, body 49 a 59).
7 V projednávané věci je zřejmé, že původcem aktu, který údajně způsobil žalobkyni škodu, není ani orgán, ani instituce nebo subjekt Unie.
8 Z předcházejících úvah vyplývá, že je třeba projednávanou žalobu odmítnout z důvodu zjevného nedostatku pravomoci, aniž by bylo nezbytné ji doručit žalované.
K nákladům řízení
9 Vzhledem k tomu, že k přijetí tohoto usnesení došlo před doručením žaloby žalované a před tím, než posledně uvedené mohly vzniknout náklady řízení, postačí v souladu s čl. 87 odst. 1 jednacího řádu rozhodnout, že žalobkyně ponese vlastní náklady řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (pátý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se odmítá.
2) Žalobkyně ponese vlastní náklady řízení.
V Lucemburku dne 19. dubna 2010.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předseda |