Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 23. února 2009 Komisí Evropských společenství proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 9. prosince 2008 ve věci F-52/05, Q v. Komise

(věc T-80/09 P)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Komise Evropských společenství (zástupci: V. Joris a B. Eggers, zmocněnci)

Další účastník řízení: Q (Brusel, Belgie)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 9. prosince 2008 ve věci F-52/09 v rozsahu, v němž vyhověl druhému žalobnímu důvodu vycházejícímu z protiprávnosti konkludentního zamítnutí opatření o přeložení, jakož i návrhovému žádání na náhradu škody souvisejícímu s tímto opatřením, a v němž konstatoval porušení povinnosti péče;

zamítnout žalobu podanou Q k Soudu pro veřejnou službu ve věci F-52/05 v rozsahu, v němž jí bylo zmíněným Soudem pro veřejnou službu vyhověno;

rozhodnout podle práva o náhradě nákladů řízení před Soudem pro veřejnou službu i řízení o kasačním opravném prostředku;

a podpůrně

    zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 9. prosince 2008 ve věci F-52/05;

    vrátit věc Soudu pro veřejnou službu;

    o náhradě nákladů řízení rozhodnout později.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svým kasačním opravným prostředkem se Komise domáhá zrušení rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 9. prosince 2008 vydaného ve věci Q v. Komise, F-52/05, kterým Soud pro veřejnou službu zrušil rozhodnutí Komise zamítající žádost o pomoc podanou Q v souvislosti s tvrzeným psychickým obtěžováním v rozsahu, v němž nebylo přijato předběžné opatření o přeložení, a uložil Komisi zaplatit Q částku 18 000 EUR jakožto náhradu škody.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje Komise dva důvody vycházející:

z nesprávného právního posouzení, jelikož bylo rozhodnuto. že "určité porušení povinnosti péče" představovalo protiprávní jednání, jež zakládalo mimosmluvní odpovědnost Komise v rozsahu, v němž i) porušení povinnosti péče nebylo dostatečně závažné pro vznik mimosmluvní odpovědnosti Společenství, a ii) Soud pro veřejnou službu rozhodl, že porušení této povinnosti péče je dáno, třebaže nedošlo k psychickému obtěžování ve smyslu článku 12 služebního řádu zaměstnanců Evropských společenství;

z nesprávného právního posouzení, jelikož bylo rozhodnuto, že konkludentní zamítnutí opatření o přeložení zakládá deliktní odpovědnost Komise v rozsahu, v němž Soud pro veřejnou službu opomněl zkoumat, zda došlo k dostatečně závažnému porušení právní normy přiznávající práva jednotlivcům.

____________