ROZSUDEK TRIBUNÁLU (osmého senátu)
27. února 2014(*)
„Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Přihláška slovní ochranné známky Společenství TEEN VOGUE – Starší národní slovní ochranná známka VOGUE – Přípustnost – Kvalifikace návrhových žádání – Relativní důvod pro zamítnutí – Nebezpečí záměny – Totožnost nebo podobnost výrobků – Podobnost označení – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 – Částečné zamítnutí zápisu“
Ve věci T‑509/12,
Advance Magazine Publishers, Inc., se sídlem v New Yorku, New York (Spojené státy), zastoupená C. Aikensem, barrister,
žalobkyně,
proti
Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému V. Melgar, jako zmocněnkyní,
žalovanému,
přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem, je
Nanso Group Oy, se sídlem v Nokia (Finsko), zastoupená M. Tuominen, advokátem,
jejímž předmětem je žaloba proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 17. září 2012 (věc R 147/2011-4), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Nanso Group Oy a Advance Magazine Publishers, Inc.,
TRIBUNÁL (osmý senát),
ve složení D. Gratsias, předseda, M. Kančeva a C. Wetter (zpravodaj), soudci,
vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 16. listopadu 2012,
s přihlédnutím k vyjádření OHIM k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 28. února 2013,
s přihlédnutím k vyjádření vedlejší účastnice k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 15. února 2013,
s přihlédnutím k replice došlé kanceláři Tribunálu dne 14. května 2013,
s přihlédnutím ke změně složení senátů Tribunálu,
s ohledem na to, že účastníci řízení ve lhůtě jednoho měsíce od doručení oznámení o ukončení písemné části řízení nepředložili žádost o nařízení jednání, a poté, co za těchto okolností na základě zprávy soudce zpravodaje a podle článku 135a jednacího řádu Tribunálu rozhodl, že žalobu projedná bez ústní části řízení,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 31. října 2003 žalobkyně, společnost Advance Magazine Publishers, Inc, podala u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů [nahrazeného nařízením Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1)].
2 Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je slovní označení TEEN VOGUE.
3 Výrobky, pro které byl zápis požadován, spadají zejména do třídy 25 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a odpovídají následujícímu popisu: „Oděvy; obuv; pokrývky hlavy; díly a součásti pro všechny výše uvedené výrobky“.
4 Přihláška ochranné známky Společenství byla zveřejněna ve Věstníku ochranných známek Společenství č. 52/2006 ze dne 25. prosince 2006.
5 Dne 23. března 2007 podala vedlejší účastnice, společnost Nanso Group Oy, proti zápisu ochranné známky přihlášené pro výrobky uvedené v bodě 3 výše námitky na základě článku 42 nařízení č. 40/94 (nyní článek 41 nařízení č. 207/2009).
6 Námitky byly založeny na následujících starších ochranných známkách:
– švédské slovní ochranné známce VOGUE, která byla dne 24. ledna 1969 zapsána pod číslem 126124, vztahující se na výrobky spadající do třídy 25 a odpovídající následujícímu popisu: „Oděvy, včetně vysokých holínek, obuvi a pantoflí“;
– švédské obrazové ochranné známce, která byla dne 27. srpna 1934 zapsána pod číslem 43934 pro výrobky spadající do třídy 25 a je vyobrazena níže:
– přihlášce finské slovní ochranné známky VOGUE podané dne 5. října 1998 pod číslem T 199803628, která se vztahuje na výrobky třídy 25;
– chráněném vedlejším obchodním názvu VO Gue.
7 Důvodem uplatněným na podporu námitek byl důvod uvedený v čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009].
8 Dne 7. dubna 2008 žalobkyně v průběhu námitkového řízení podala žádost, aby vedlejší účastnice předložila důkaz o skutečném užívání starších ochranných známek uplatněných na podporu námitek ve smyslu čl. 43 odst. 2 a 3 nařízení č. 40/94 (nyní čl. 42 odst. 2 a 3 nařízení č. 207/2009), v návaznosti na což ji námitkové oddělení vyzvalo, aby předložila uvedený důkaz.
9 Dne 9. října 2008 vedlejší účastnice předložila různé dokumenty, aby prokázala, že starší ochranné známky byly skutečně užívány.
10 Dne 16. listopadu 2010 námitkové oddělení námitkám vyhovělo a zápis ochranné známky přihlášené pro všechny dotčené výrobky zamítlo.
11 Dne 14. ledna 2011 podala žalobkyně na základě článků 58 až 64 nařízení č. 207/2009 proti rozhodnutí námitkového oddělení u OHIM odvolání.
12 Rozhodnutím ze dne 17. září 2012 (dále jen „napadené rozhodnutí“) čtvrtý odvolací senát OHIM odvolání zamítl a žalobkyni uložil, aby vedlejší účastnici zaplatila částku 1 200 eur jako náhradu nákladů řízení vynaložených v rámci námitkového a odvolacího řízení. Odvolací senát měl za to, že námitkové oddělení námitkám správně vyhovělo, jelikož nebezpečí záměny nelze vyloučit z důvodu totožnosti či podobnosti výrobků, na něž se vztahuje přihlášená ochranná známka, a sice oděvů, obuvi a pokrývek hlavy a výrobků chráněných starší švédskou slovní ochrannou známkou VOGUE, o níž měl odvolací senát kromě toho za to, že její užívání bylo dostatečně prokázáno, ale pouze pro pletené zboží, jakož i z důvodu průměrné podobnosti kolidujících označení.
Návrhová žádání účastníků řízení
13 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zamítl námitky v rozsahu, v němž se týkají pokrývek hlavy, jakož i střevíců, vysokých holínek, sandálů, košil, halenek, dámských šatů, sukní, sak, pulovrů, obleků, tílek a vest, kalhot, šortek, plavek, plášťů, kravat, šál, šátků, šlí a opasků;
– uložil vedlejší účastnici náhradu nákladů řízení.
14 OHIM a vedlejší účastnice navrhují, aby Tribunál:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
K přípustnosti žaloby
15 Je třeba uvést, že žaloba žalobkyně domáhající se zamítnutí námitek pro určité výrobky ve skutečnosti směřuje k tomu, aby Tribunál přijal rozhodnutí, které podle žalobkyně měl přijmout odvolací senát, když mu bylo odvolání předloženo. Z článku 64 odst. 1 druhé věty nařízení č. 207/2009 totiž vyplývá, že odvolací senát může poté, co zruší rozhodnutí před ním napadené, vykonávat pravomoci oddělení OHIM, které toto rozhodnutí přijalo, v daném případě o námitkách rozhodnout a zamítnout je. Z tohoto důvodu patří toto opatření k opatřením, která Tribunál může přijmout na základě své pravomoci změnit rozhodnutí, která je zakotvena v čl. 65 odst. 3 nařízení č. 207/2009 [v tomto smyslu viz rozsudky Tribunálu ze dne 8. července 2004, MFE Marienfelde v. OHIM − Vétoquinol (HIPOVITON), T‑334/01, Sb. rozh. s. II‑2787, bod 19; ze dne 12. září 2007, Koipe v. OHIM – Aceites del Sur (La Española), T‑363/04, Sb. rozh. s. II‑3355, body 29 a 30, a ze dne 6. září 2013, Eurocool Logistik v. OHIM – Lenger (EUROCOOL), T‑599/10, bod 25 a citovaná judikatura].
16 Vzhledem k tomu, že uvedená žaloba kromě návrhu, aby byla vedlejší účastnici uložena náhrada nákladů řízení, obsahuje pouze jeden bod návrhových žádání, je třeba mít za to, že na základě posledně uvedeného bodu návrhových žádání se žalobkyně domáhá nezbytně nejen změny napadeného rozhodnutí, ale rovněž jeho zrušení [v tomto smyslu viz rozsudek Tribunálu ze dne 7. listopadu 2013, Budziewska v. OHIM – Puma (kočkovitá šelma ve skoku), T‑666/11, bod 18 a citovaná judikatura], což ostatně vyplývá z uvedení jediného žalobního důvodu žalobkyně, vycházejícího z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.
17 Takto vymezená žaloba je tedy přípustná.
Úvodní úvahy
18 Je třeba uvést, že jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, odvolací senát podobně jako námitkové oddělení zamítnutí přihlášky ochranné známky přihlášené pro oděvy, obuv a pokrývky hlavy, spadající do třídy 25, založil na existenci nebezpečí záměny mezi přihlášenou ochrannou známkou a starší švédskou slovní ochrannou známkou VOGUE, přičemž ostatní starší ochranné známky na podporu uvedeného zamítnutí použity nebyly.
19 Z toho vyplývá, že projednávanou žalobu je třeba posoudit pouze s ohledem na starší švédskou slovní ochrannou známku VOGUE.
K porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009
20 V rámci svého jediného žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že nebezpečí záměny mezi přihlášenou ochrannou známkou a starší švédskou slovní ochrannou známkou VOGUE se nevztahuje na jiné výrobky než na pletené zboží. Žalobkyně má za to, že odvolací senát pochybil při srovnání celkového dojmu vyvolaného přihlášenou ochrannou známkou a starší švédskou slovní ochrannou známkou VOGUE, když dostatečnou pozornost nevěnoval prvku „teen“, třebaže jde o slovní prvek, který je v přihlášené ochranné známce uveden na prvním místě, a třebaže úvodní část ochranné známky má zvláštní význam v celkovém dojmu vyvolaném touto ochrannou známkou. Podle žalobkyně tento prvek přináší významnou vzhledovou odlišnost v porovnání se starší švédskou slovní ochrannou známkou VOGUE a z fonetického hlediska se od ní odlišuje dodatečnou slabikou. Nelze tvrdit, že prvek „vogue“ sám o sobě dominuje přihlášené ochranné známce, a to tím spíše, že nemohou být považovány za podobné z pojmového hlediska, jelikož žádná z kolidujících ochranných známek nemá ve švédštině význam. Vzhledem k tomu, že starší švédská slovní ochranná známka VOGUE má podle samotných tvrzení odvolacího senátu normální rozlišovací způsobilost, žádné dodatečné nebezpečí záměny nevyplývá z vyšší rozlišovací způsobilosti, než je normální rozlišovací způsobilost prvku „vogue“. Pokud jde o srovnání dotčených výrobků, odvolací senát nezohlednil všechny relevantní faktory charakterizující jejich vzájemné vztahy. Tvrdí, že pletené zboží se liší od pokrývek hlavy z důvodu jejich odlišných funkcí, jakož i odlišného textilu a odlišných materiálů, které jsou použity v jejich složení. Prodejní místa či oddělení obchodních domů, v nichž jsou prodávány, jsou rovněž odlišná. Tyto výrobky nejsou ani komplementární, jelikož jedna skupina výrobků není významná nebo nezbytná pro použití druhé skupiny výrobků, ani konkurenční, jelikož jedna skupina výrobků nemůže nahradit ostatní výrobky. Pokud jde o srovnání mezi pleteným zbožím a obuví, žalobkyně připouští, že toto zboží je zčásti totožné, jelikož pletené zboží zahrnuje ponožky a jiné spodní prádlo, které se nosí na spodních částech nohou, ale poznamenává, že tomu tak není v případě střevíců, vysokých holínek a sandálů. Navíc použité materiály, a sice tkaniny tvořené oky v prvním případě a kůží nebo imitací kůže ve druhém případě, jsou odlišné a i v tomto případě uvedené výrobky nejsou konkurenční. I když jsou prodávány v témže obchodě, jsou uváděny na trh v odlišných odděleních. Tyto výrobky nejsou konkurenční, stejně jako pletené zboží nekonkuruje všem jiným druhům oděvů obsaženým ve třídě 25.
21 OHIM a vedlejší účastnice argumenty žalobkyně zpochybňují.
22 Podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 se přihlášená ochranná známka na základě námitek majitele starší ochranné známky nezapíše, pokud z důvodu totožnosti nebo podobnosti se starší ochrannou známkou a totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje, existuje nebezpečí záměny u veřejnosti na území, na kterém je starší ochranná známka chráněna. Nebezpečí záměny zahrnuje i nebezpečí asociace se starší ochrannou známkou.
23 Podle ustálené judikatury představuje nebezpečí záměny nebezpečí, že se veřejnost může domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí od stejného podniku, případně od podniků hospodářsky propojených. Podle téže judikatury musí být nebezpečí záměny posuzováno globálně podle toho, jak relevantní veřejnost vnímá dotčená označení a výrobky nebo služby, přičemž musí být zohledněny všechny relevantní faktory projednávaného případu, zejména vzájemná závislost mezi podobností označení a podobností výrobků nebo služeb, na které se vztahuje ochranná známka [viz rozsudek Tribunálu ze dne 9. července 2003, Laboratorios RTB v. OHIM – Giorgio Beverly Hills (GIORGIO BEVERLY HILLS), T‑162/01, Recueil, s. II‑2821, body 30 až 33 a citovaná judikatura].
24 Za účelem použití čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 předpokládá nebezpečí záměny totožnost nebo podobnost kolidujících ochranných známek a zároveň totožnost nebo podobnost výrobků nebo služeb, na které se kolidující ochranné známky vztahují. Jedná se o podmínky kumulativní [viz rozsudek Tribunálu ze dne 22. ledna 2009, Commercy v. OHIM – easyGroup IP Licensing (easyHotel), T‑316/07, Sb. rozh. s. II‑43, bod 42 a citovaná judikatura].
25 V projednávaném případě je třeba nejprve schválit posouzení odvolacího senátu, které ostatně žalobkyně nezpochybnila, podle něhož relevantní veřejností, ve vztahu k níž musí být nebezpečí záměny analyzováno, je široká veřejnost ve Švédsku.
Ke srovnání výrobků
26 Je třeba uvést, že odvolací senát měl v bodě 27 napadeného rozhodnutí právem za to, že výrobky chráněné starší švédskou slovní ochrannou známkou VOGUE, jejíž skutečné užívání bylo prokázáno pro pletené zboží, představují oděvy, a jsou tedy totožné s „oděvy“, kterých se týká přihlášená ochranná známka.
27 Odvolací senát měl kromě toho za to, že pletené zboží, obuv a pokrývky hlavy jsou podobné, což žalobkyně zpochybňuje.
28 Podle ustálené judikatury je pro posouzení podobnosti mezi dotčenými výrobky třeba zohlednit všechny relevantní faktory, které charakterizují vztah mezi nimi. Tyto faktory zvláště zahrnují jejich povahu, účel, jejich užívání a jejich konkurenční nebo komplementární charakter. Mohou být zohledněny i jiné faktory, jako jsou například distribuční kanály dotyčných výrobků [viz rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 2007, El Corte Inglés v. OHIM – Bolaños Sabri (PiraÑAM diseño original Juan Bolaños), T‑443/05, Sb. rozh. s. II‑2579, bod 37 a citovaná judikatura].
29 Odvolací senát k odůvodnění svého závěru týkajícího se podobnosti mezi pleteným zbožím a mezi obuví a pokrývkami hlavy uvedl, že toto zboží sdílí zpravidla „svou povahu a svůj účel užívání, který spočívá v zakrývání a [v] ochraně částí lidského těla“. Rovněž poukázal na podobnosti distribučních kanálů těchto výrobků, na skutečnost, že podléhají módnímu vlivu a že relevantní veřejnost má sklon k tomu je vzájemně kombinovat, což vyjadřuje jejich komplementární charakter (bod 27 napadeného rozhodnutí).
30 Pokud jde nejprve o podobnost mezi pleteným zbožím a pokrývkami hlavy, je třeba zdůraznit, že ačkoli různé dotčené výrobky nejsou určeny všechny téže veřejnosti, jsou nicméně společně určeny pro módní oblékání osob. Dotčené výrobky tak z hlediska relevantní veřejnosti patří do téže skupiny výrobků, a sice do skupiny módního oblečení. Vzhledem k tomu, že velký počet podniků působících v oblasti módy uvádí na trh pod toutéž ochrannou známkou oděvní zboží různých stylů, není vyloučeno, že relevantní veřejnost různé dotčené výrobky vnímá jako pocházející od stejného podniku [v tomto smyslu, pokud jde o svrchní oblečení a dámské spodní prádlo, a zejména o pokrývky hlavy pro chlapce a dospívající mládež viz rozsudek Tribunálu ze dne 16. listopadu 2011, Chabou v. OHIM – Chalou (CHABOU), T‑323/10, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 34].
31 S ohledem na předcházející podobný účel dotčených výrobků a okolnost, že patří do téže skupiny výrobků, posilují možnost, že jsou distribuovány týmiž kanály a nabízeny k prodeji ve stejných obchodech. Ačkoli je pravda, jak zdůrazňuje žalobkyně, že tyto výrobky nejsou nezbytně uváděny na trh ve stejných obchodech nebo v totožných odděleních obchodních domů, nic to nemění na tom, že jsou distribuovány velkoprodejci textilního odvětví a prodávány v obchodech prodávajících módní zboží, jakož i v obchodních domech, které nabízejí módní oděvní zboží. Ač není dotčena analýza nebezpečí záměny provedená v bodech 48 a 49 níže, je třeba poznamenat, že i tyto okolnosti mohou u relevantní veřejnosti posílit pocit, že dotčené výrobky pocházejí od stejného podniku, případně od podniků hospodářsky propojených (výše uvedený rozsudek CHABOU, bod 37).
32 Pokud jde následně o podobnost mezi pleteným zbožím a obuví, je třeba bez dalšího uvést, že mezi pleteným zbožím určeným k pokrytí nohou a chodidel, zvláště punčochami, ponožkami a punčochovýma kalhotami a obuví existuje výrazná komplementarita, jelikož průměrný spotřebitel uvedeného pleteného zboží výběr tohoto zboží často spojí s výběrem obuvi, kterou může zkombinovat s dotčenými oděvy. Odvolací senát tedy právem v bodě 27 napadeného rozhodnutí zdůraznil přání relevantní veřejnosti tyto výrobky vzájemně kombinovat. Z judikatury týkající se podobnosti mezi oděvy obecně a obuví rovněž vyplývá, že dostatečně úzké vztahy, které vykazují příslušné účely těchto výrobků, jež vyplývají zejména ze skutečnosti, že patří do téže třídy, a konkrétní možnost, že mohou být vyráběny týmiž subjekty nebo prodávány společně, umožňují dospět k závěru, že tyto výrobky mohou být v mysli relevantní veřejnosti spojovány [rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2004, AVEX v. OHIM – Ahlers (a), T‑115/02, Sb. rozh. s. II‑2907, bod 26]. Z důvodů uvedených na začátku tohoto bodu tyto úvahy platí tím spíše pro pletené zboží.
33 Pokud jde konečně v širším smyslu o podobnost mezi pleteným zbožím a mezi pokrývkami hlavy a obuví posuzovanými jako celek je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury oděvy, obuv a pokrývky hlavy obsažené ve třídě 25 mají společný účel, neboť jsou vyráběny k pokrytí lidského těla, k jeho zakrytí, ochraně a ozdobení [v tomto smyslu viz rozsudky Tribunálu ze dne 10. září 2008, Tsakiris-Mallas v. OHIM – Late Editions (exé), T‑96/06, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 30 a ze dne 24. března 2010, 2nine v. OHIM – Pacific Sunwear of California (nollie), T‑364/08, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 33].
34 Odvolací senát tedy právem – i přes skutečnost, že se ve složení těchto výrobků nacházejí různé tkaniny a materiály a že jsou někdy uváděny na trh v různých prodejních místech – tyto výrobky považoval za podobné ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.
35 Dotčené výrobky jsou tedy zčásti totožné a zčásti podobné.
Ke srovnání označení
36 Kolidující označení jsou slovními ochrannými známkami, přičemž starší švédskou slovní ochrannou známku tvoří jediné slovo „vogue“, zatímco přihlášenou ochrannou známku tvoří slova „teen“ a „vogue“.
37 Je třeba připomenout, že globální posouzení nebezpečí záměny, co se týče vzhledové, fonetické nebo pojmové podobnosti kolidujících označení, musí být založeno na celkovém dojmu, kterým tato označení působí, s přihlédnutím zejména k jejich rozlišujícím a dominantním prvkům. Vnímání ochranných známek průměrným spotřebitelem dotčených výrobků nebo služeb hraje rozhodující úlohu v globálním posouzení uvedeného nebezpečí. V tomto ohledu průměrný spotřebitel vnímá obvykle ochrannou známku jako celek a nezabývá se jejími jednotlivými detaily (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 12. června 2007, OHIM v. Shaker, C‑334/05 P, Sb. rozh. s. I‑4529, bod 35 a citovaná judikatura).
38 V projednávané věci odvolací senát dospěl k závěru, že kolidující označení jsou ze vzhledového a fonetického hlediska průměrně podobná, přičemž podobnost z pojmového hlediska vyloučil z důvodu, že žádný z dotčených výrazů nemá význam ve švédštině.
– Ke vzhledovému srovnání
39 Zaprvé je třeba konstatovat, jak učinil odvolací senát v bodě 29 napadeného rozhodnutí, že ačkoli je pravda, že přihlášená ochranná známka obsahuje dvě slova na rozdíl od starší švédské slovní ochranné známky, která obsahuje pouze jedno slovo, nic to nemění na tom, že starší švédská slovní ochranná známka je v plném rozsahu zahrnuta v přihlášené ochranné známce. Slovo „vogue“ vyskytující se v kolidujících označeních je v případě starší švédské slovní ochranné známky jediným slovem, které bude moci relevantní veřejnost přečíst, a v případě přihlášené ochranné známky posledním slovem, které přečte. Navíc zatímco má slovo „teen“ čtyři písmena, slovo „vogue“ tvoří pět písmen. Z předcházejícího vyplývá, že pokud jde o přihlášenou ochrannou známku, z hlediska vzhledového srovnání prvek „teen“ nemá větší význam než prvek „vogue“.
40 Zadruhé, pokud jde o to, že žalobkyně uplatňuje judikaturu, podle níž má začátek označení zvláštní význam v celkovém dojmu, kterým toto označení působí [rozsudky Tribunálu ze dne 16. března 2005, L’Oréal v. OHIM – Revlon (FLEXI AIR), T‑112/03, Sb. rozh. s. II‑949, body 64 a 65, a ze dne 16. prosince 2008, Focus Magazin Verlag v. OHIM – Editorial Planeta (FOCUS Radio), T‑357/07, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 36], je třeba připomenout, že tyto úvahy nelze uplatnit ve všech případech a v žádném případě nemohou vyvrátit zásadu, podle níž přezkum podobnosti ochranných známek musí zohlednit celkový dojem, kterým tyto ochranné známky působí, jelikož průměrný spotřebitel vnímá obvykle ochrannou známku jako celek a nezabývá se jejími jednotlivými detaily [viz rozsudek Tribunálu ze dne 16. května 2007, Trek Bicycle v. OHIM – Audi (ALLTREK), T‑158/05, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 70 a citovaná judikatura]. I přes výskyt prvního prvku odlišujícího přihlášenou ochrannou známku od starší ochranné známky mohou tyto ochranné známky vykazovat určitou vzhledovou podobnost z důvodu výskytu společného prvku [rozsudky Tribunálu ze dne 25. listopadu 2003, Oriental Kitchen v. OHIM – Mou Dybfrost (KIAP MOU), T‑286/02, Recueil, s. II‑4953, body 39 až 44, ze dne 8. března 2005, Leder & Schuh v. OHIM – Schuhpark Fascies (JELLO Schuhpark), T‑32/03, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, body 38 až 47, a ze dne 14. dubna 2011, Lancôme v. OHIM – Focus Magazin Verlag (ACNO FOCUS), T‑466/08, Sb. rozh. s. II‑1831, body 56 až 63].
41 Odvolací senát tedy správně dospěl k závěru, že ze vzhledového hlediska jsou označení průměrně podobná z důvodu výskytu prvku „vogue“, který je v uvedených označeních společný.
– K fonetickému srovnání
42 Odvolací senát rovněž dospěl k závěru, že kolidující označení jsou z fonetického hlediska průměrně podobná, jelikož se jejich společný prvek „vogue“ vyslovuje týmž způsobem v obou případech.
43 Nejprve je nutno uvést, že výskyt prvku „teen“ v přihlášené ochranné známce zajisté přispívá k fonetickému odlišení obou kolidujících označení, jak zdůrazňuje žalobkyně. Nelze však tvrdit, že prvek „teen“, protože je krátký, má v tomto ohledu převahu nad prvkem „vogue“, který je v obou označeních společný. Lze tedy mít za to, že mezi oběma označeními posuzovanými jako celek existuje určitá fonetická podobnost [v tomto smyslu viz rozsudky Tribunálu ze dne 11. prosince 2008, Tomorrow Focus v. OHIM – Information Builders (Tomorrow Focus), T‑90/06, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 34 a výše uvedený rozsudek ACNO FOCUS, bod 64]. Žalobkyně tedy neprávem tvrdí, že se odvolací senát dopustil nesprávného posouzení, když měl za to, že kolidující označení vykazují z fonetického hlediska průměrnou podobnost.
– K pojmovému srovnání
44 Odvolací senát v bodě 31 napadeného rozhodnutí připomněl, že žádný z obou dotčených prvků („teen“ a „vogue“) nemá ve švédštině význam, což zpochybňováno není. Příslušelo mu však rovněž ověřit, zda široká veřejnost ve Švédsku, která ve značné míře hovoří anglicky, je s to rozpoznat smysl obou těchto prvků, což neučinil. Vývody, které této otázce věnoval OHIM ve vyjádření k žalobě, nemohou zhojit neexistenci analýzy odvolacího senátu, pokud jde o to, jak široká veřejnost ve Švédsku zná anglický jazyk. Je tedy nutno ověřit, zda tímto neúplným přezkumem odvolacího senátu, který nezakládá nedostatečné odůvodnění, neboť odvolací senát uvedl důvody, proč má za to, že není možné provést srovnání označení z pojmového hlediska, ale vyplývá z něj částečně nesprávné posouzení týkající se schopností relevantní veřejnosti, může být dotčena legalita napadeného rozhodnutí.
45 V projednávané věci bude část uvedené široké veřejnosti, která anglický jazyk ovládá, slovo „vogue“ chápat jako výraz, který se týká módy, přičemž slovo „teen“ označuje jasně dospívající mládež. Slovo „teenager“ se ostatně do švédštiny překládá slovem, které je vytvořeno podobným způsobem, a sice „tonåring“. Z toho je třeba vyvodit, že výraz „teen vogue“ je vnímán jako prostá odvozenina výrazu „vogue“, jelikož pojem „co je módní pro dospívající mládež“ vychází přirozeně z toho, co „je módní“. Tato zjevná pojmová podobnost tedy mohla pouze posílit závěr odvolacího senátu týkající se nejprve podobnosti kolidujících označení a následně nebezpečí záměny. Z toho důvodu toto pochybení, pokud jde o znalosti relevantní veřejnosti, na legalitu napadeného rozhodnutí dopad nemá, přičemž je třeba připomenout, že pro relevantní veřejnost, která anglicky nehovoří, je závěr odvolacího senátu týkající se neexistence vlivu pojmového srovnání na posouzení podobnosti označení, správný [viz rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013, Gitana v. OHIM – Teddy (GITANA), T‑569/11, bod 67 a citovaná judikatura].
– Závěr týkající se srovnání označení
46 Odvolací senát měl tedy právem za to, že pro relevantní veřejnost jsou kolidující označení ze vzhledového i fonetického hlediska podobná. Naproti tomu tvrzení, podle něhož mezi starší švédskou slovní ochrannou známkou a přihlášenou ochrannou známkou nelze konstatovat žádnou pojmovou odlišnost, jelikož prvky tvořící uvedené ochranné známky ve švédštině nemají význam, je správné pouze pro relevantní veřejnost, která nehovoří anglicky. Zohlednění relevantní anglicky hovořící veřejnosti by však mohlo vést pouze k závěru, že kolidující označení jsou z pojmového hlediska podobná.
47 Žalobkyně tudíž není oprávněna tvrdit, že kolidující označení byla neprávem považována za podobná. Podle ustálené judikatury totiž platí, že dvě ochranné známky jsou podobné, jestliže z hlediska relevantní veřejnosti mezi nimi existuje alespoň částečná rovnost, pokud jde o vzhledový, fonetický a pojmový aspekt [v tomto smyslu viz rozsudek Tribunálu ze dne 23. října 2002, Matratzen Concord v. OHIM – Hukla Germany (MATRATZEN), T‑6/01, Recueil, s. II‑4335, bod 30 a citovaná judikatura].
K nebezpečí záměny
48 Globální posouzení nebezpečí záměny předpokládá určitou vzájemnou závislost mezi zohledněnými faktory, a zejména mezi podobností ochranných známek a podobností výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje. Nízký stupeň podobnosti mezi výrobky nebo službami, na které se ochranná známka vztahuje, tak může být vyvážen vysokým stupněm podobnosti mezi ochrannými známkami a naopak [rozsudek Soudního dvora ze dne 29. září 1998, Canon, C‑39/97, Recueil, s. I‑5507, bod 17 a rozsudek Tribunálu ze dne 14. prosince 2006, Mast-Jägermeister v. OHIM – Licorera Zacapaneca (VENADO s rámečkem a další), T‑81/03, T‑82/03 a T‑103/03, Sb. rozh. s. II‑5409, bod 74].
49 S ohledem na vzhledovou a fonetickou podobnost kolidujících označení a s ohledem na skutečnost, že výrobky, na které se vztahuje starší švédská slovní ochranná známka VOGUE a přihlášená ochranná známka, jsou zčásti totožné a zčásti podobné, se odvolací senát nedopustil nesprávného posouzení, když dospěl k závěru, že mezi těmito ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny, a potvrdil tak rozhodnutí námitkového oddělení zamítající zápis ochranné známky přihlášené pro „oděvy; obuv; pokrývky hlavy; díly a součásti pro všechny výše uvedené výrobky“ spadající do třídy 25.
50 Vzhledem k tomu, že jediný žalobní důvod žalobkyně vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, uplatněný na podporu jejích návrhových žádání směřujících jak ke zrušení, tak ke změně rozhodnutí, opodstatněný není, je třeba žalobu zamítnout v plném rozsahu.
K nákladům řízení
51 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.
52 Vzhledem k tomu, že OHIM a vedlejší účastnice požadovaly náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (osmý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Společnosti Advance Magazine Publishers, Inc., se ukládá náhrada nákladů řízení.
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 27. února 2014.
Podpisy.