Language of document :

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Augstākā tiesa (Senāts) (Lotyšsko) dne 11. ledna 2021 – Sabiedrisko pakalpojumu regulēšanas komisija, Ekonomikas ministrija, Finanšu ministrija v. SIA GM

(Věc C-17/21)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Augstākā tiesa (Senāts)

Účastníci původního řízení

Žalovaná a navrhovatelka: Sabiedrisko pakalpojumu regulēšanas komisija

Žalobkyně a odpůrkyně: SIA GM

Další účastníci řízení: Ekonomikas ministrija, Finanšu ministrija

Předběžné otázky

1)    Je třeba mít za to, že povinnost veřejného poskytovatele vykupovat elektřinu za vyšší než tržní cenu od výrobců, kteří vyrábějí elektřinu z obnovitelných zdrojů, na základě povinnosti konečných spotřebitelů platit úměrně své spotřebě, představuje zásah státu nebo ze státních prostředků ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie?

2)    Má se pojem „liberalizace trhu s elektřinou“ vykládat v tom smyslu, že liberalizace má být považována za uskutečněnou v okamžiku, kdy se objeví určité znaky volného trhu, jako například smlouvy, jež uzavírá veřejný poskytovatel s dodavateli z jiných členských států? Lze mít za to, že liberalizace trhu s elektřinou začíná v okamžiku, kdy právní předpisy přiznávají některým uživatelům elektřiny (například uživatelům elektřiny připojeným k dopravní síti nebo uživatelům elektřiny jiným než domácnostem, připojeným k distribuční síti) právo na změnu distributora elektřiny? Jaký dopad má vývoj regulace trhu s elektřinou v Lotyšsku, konkrétněji situace existující před rokem 2007, na posouzení podpor poskytnutých výrobcům elektřiny ve světle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (pro účely odpovědi na první otázku)?

3)    Pokud z odpovědí na první a druhou otázku vyplyne, že podpora poskytnutá výrobcům elektřiny nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, znamená skutečnost, že žalobkyně působí v současnosti na liberalizovaném trhu s elektřinou a že zaplacení náhrady škody jí v současnosti přiznává výhodu v porovnání s ostatními hospodářskými subjekty působícími na dotčeném trhu, že náhrada škody musí být považována za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie?

4)    Pokud z odpovědí na první a druhou otázku vyplyne, že podpora poskytnutá výrobcům elektřiny představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, je třeba mít za to, v rámci kontroly státních podpor stanovené ve výše uvedeném ustanoven, že návrhové žádání, jímž se žalobkyně domáhá toho, aby jí byla poskytnuta náhrada škody, kterou utrpěla v důsledku neúplného naplnění zákonného práva na získání vyšší platby za vyrobenou elektřinu, představuje žádost o novou státní podporu nebo žádost o část státní podpory, která nebyla předtím vyplacena?

5)    Pokud bude čtvrtá předběžná otázka zodpovězena v tom smyslu, že žádost o náhradu škody musí být s přihlédnutím k předchozím okolnostem posuzována jako žádost o poskytnutí části státní podpory, která nebyla předtím vyplacena, vyplývá z čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, že v současnosti musí být o vyplacení výše uvedené státní podpory rozhodnuto na základě analýzy současného stavu trhu a s ohledem na platnou právní úpravu (včetně omezení, jež v současnosti existují s cílem zamezit nadměrným vyrovnávacím platbám)?

6)    Je pro účely výkladu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie relevantní skutečnost, že větrným elektrárnám, na rozdíl od vodních elektráren, byla v minulosti vyplácena státní podpora v plné výši?

7)    Je pro účely výkladu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie relevantní skutečnost, že náhrada škody je v současnosti vyplácena pouze některým z vodních elektráren, jež nezískaly státní podpory v plné výši?

8)    Musí se čl. 3 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis1 vykládat v tom smyslu, že je třeba mít za to, že podpora dotčená v projednávané věci splňuje podmínky stanovené pro podpory de minimis, neboť její výše nepřesahuje práh stanovený pro podpory de minimis? Musí se čl. 5 odst. 2 nařízení č. 1407/2013 vykládat v tom smyslu, že v projednávaném případě může skutečnost, že by bylo vyplacení náhrady utrpěné škody považováno za podporu de minimis, vést ke vzniku nepřípustné kumulace, s přihlédnutím k podmínkám pro zamezení nadměrných vyrovnávacích plateb uvedeným v rozhodnutí Komise SA.43140?

9)    Pokud se v projednávané věci bude mít za to, že byla poskytnuta/vyplacena státní podpora, musí se čl. 1 písm. b) a c) nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie2 , vykládat v tom smyslu, že takové okolnosti, jako jsou okolnosti projednávaného případu, odpovídají nové státní podpoře a nikoli existující státní podpoře?

10)    Pokud bude devátá předběžná otázka zodpovězena kladně, musí se pro účely posouzení, zda je situace žalobkyně slučitelná s podporami, jež jsou považovány za existující podpory, na něž odkazuje čl. 1 písm. b) bod iv) nařízení 2015/1589, zohlednit jako počátek běhu promlčecí lhůty ve smyslu čl. 17 odst. 2 nařízení 2015/1589 jedině den, kdy došlo ke skutečnému vyplacení podpory?

11)    Pokud se bude mít za to, že byla poskytnuta/vyplacena státní podpora, musí se čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie a čl. 2 odst. 1 a 3 nařízení 2015/1589 vykládat v tom smyslu, že takový postup oznámení státní podpory, jako je postup dotčený v projednávané věci, je považován za přiměřený, pokud vnitrostátní soud vyhoví žádosti o náhradu utrpěné škody pod podmínkou, že bude vydáno rozhodnutí Komise, jímž bude podpora schválena a jímž bude ministerstvu hospodářství nařízeno předat Komisi do dvou měsíců od vydání rozsudku příslušné prohlášení o podpoře obchodní činnosti?

12)    Je pro účely výkladu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie relevantní skutečnost, že je náhrada utrpěné škody vymáhána na subjektu veřejného sektoru (Komise pro regulaci veřejných služeb), který v minulosti nemusel takové náklady nést, jakož i skutečnost, že je rozpočet tohoto subjektu tvořen státními poplatky, jež platí poskytovatelé veřejných služeb patřící do regulovaných odvětví a které musí být určeny výhradně k pokrytí regulační činnosti?

13)    Je takový režim náhrady škody, jako je režim dotčený v projednávané věci, slučitelný se zásadami zakotvenými v unijním právu, jež jsou použitelné na regulovaná odvětví, konkrétně s článkem 12 a s bodem 30 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice)3 , ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 20094 ?

____________

1 Úř. věst. 2013, L 352, s. 1.

2 Úř. věst .2015, L 248, s. 9. 

3 Úř. věst. 2002, L 108, s. 21. 

4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (Úř. věst. 2009, L 337, s. 37).