ROZSUDEK TRIBUNÁLU (kasačního senátu)

20. května 2010

Věc T‑261/09 P

Evropská komise

v.

Antonello Violetti a další

„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Rozhodnutí OLAF o předání informací o fyzických osobách italským soudním orgánům – Akt, který nepříznivě nezasahuje do právního postavení“

Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 28. dubna 2009, Violetti a další v. Komise (F‑5/05 a F‑7/05, Sb. VS s. I‑A‑1‑83 a II‑A‑1‑473), který zní na částečné zrušení tohoto rozsudku.

Rozhodnutí: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 28. dubna 2009, Violetti a další v. Komise (F‑5/05 a F‑7/05, Sb. VS s. I‑A‑1‑83 a II‑A‑1‑473), se zrušuje v rozsahu, v němž prohlašuje za přípustné návrhy na zrušení sdělení ze dne 5. srpna 2003, kterým Evropský úřad pro boj proti podvodům předal italským soudním orgánům informace o Antonellovi Violettim, Nadine Schmit, jakož i o dalších dvanácti úřednících Evropské komise, jejichž jména jsou uvedena v příloze napadeného rozsudku. Návrhy na zrušení podané Soudu pro veřejnou službu A. Violettim, N. Schmit, jakož i dalšími dvanácti úředníky Komise, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku, se odmítají. Antonello Violetti, Nadine Schmit, jakož i dvanáct dalších úředníků Komise, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku, ponesou dvě třetiny vlastních nákladů řízení před Soudem pro veřejnou službu, jakož i vlastní náklady tohoto řízení. Komise ponese vlastní náklady a třetinu nákladů vynaložených navrhovateli v řízení před Soudem pro veřejnou službu, jakož i vlastní náklady tohoto řízení. Rada Evropské unie, vedlejší účastnice v prvním stupni na podporu návrhových žádání Komise, ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Rozhodnutí Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o předání informací vnitrostátním soudním orgánům – Vyloučení

(Služební řád, články 90 a 90 a; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1073/1999, čl. 10 odst. 2)

2.      Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Rozhodnutí Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o předání informací vnitrostátním soudním orgánům – Vyloučení

(Služební řád, články 90 a 90 a; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1073/1999, čl. 8 odst. 2 druhý pododstavec; rozhodnutí Komise 1999/396, čl. 4 odst. 2)

3.      Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Rozhodnutí Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o předání informací vnitrostátním soudním orgánům – Vyloučení – Stanovisko disciplinární komise – Zahrnutí

(Služební řád, článek 90)

1.      Pouze opatření, která mají závazné právní účinky, jež mohou ovlivnit zájmy úředníka tím, že významným způsobem mění jeho právní situaci, představují akty nepříznivě zasahující do právního postavení, a proto napadnutelné akty.

Konkrétně, rozhodnutí Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o předání informací o dotyčném úředníkovi vnitrostátním soudním orgánům nemůže být považováno za akt nepříznivě zasahující do jeho právního postavení, jelikož významným způsobem nemění právní situaci dotyčné osoby, vzhledem k tomu, že uvedené orgány mají podle čl. 10 odst. 2 nařízení č. 1073/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) volnost v rámci vlastních pravomocí při posuzování obsahu a významu uvedených informací, a tedy při přijímání návazných opatření.

Skutečnost, že informace byly předány v rozporu s ustanoveními, jejichž cílem je ochrana práva na obhajobu úředníka, kterého se uvedené informace týkají, nemůže mít vliv pro účely kvalifikace rozhodnutí o předání informací jako aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení.

Důsledkem tohoto závěru není znemožnění jakéhokoliv zpochybnění tohoto porušení dotyčným úředníkem. Za jakékoliv protiprávní jednání, kterého se dopustil OLAF a jež se netýká aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení, může být uložena sankce v rámci žaloby na náhradu škody.

Kromě toho v případě, že se vnitrostátní orgány rozhodnou zahájit vyšetřování, posoudí důsledky, které je třeba vyvodit z tohoto protiprávního jednání, a toto posouzení bude moci být zpochybněno při zachování veškerých záruk stanovených vnitrostátním právem v rámci vnitrostátních procesních prostředků.

(viz body 46, 47, 58 a 59)

Odkazy:

Soudní dvůr, 19. dubna 2005, Tillack v. Komise, C‑521/04 P(R), Sb. rozh. s. 3103, body 32 a 34

Soud, 15. července 1993, Camara Alloisio a další v. Komise, T‑17/90, T‑28/91 a T‑17/92, Recueil, s. II‑841, bod 39; Tribunál, 19. října 1995, Obst v. Komise, T‑562/93, Recueil FP, s. I‑A‑247 a II‑737, bod 23; Tribunál, 13. července 2004, Comunidad Antónoma de Andalucía v. Komise, T‑29/03, Sb  rozh. s. II‑2923, bod 29; Tribunál, 15. října 2004, Tillack v. Komise, T‑193/04 R, Sb. rozh. s. II‑3575, body 43 a 44; Tribunál, 4. října 2006, Tillack v. Komise, T‑193/04, Sb. rozh. s. II‑3995, bod 70

2.      Rozhodnutí OLAF o předání informací vnitrostátním soudním orgánům nemá závazné právní účinky pro služební postup ani majetkovou situaci úředníka, kterého se předmětné informace týkají.

Je třeba konstatovat, že nařízení č. 1073/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) ve svém čl. 8 odst. 2 stanoví, že informace týkající se vnitřních vyšetřování nemohou být sděleny jiným osobám než těm, které se s nimi mají seznámit ze své funkce a nemohou být použity k jiným účelům než k boji proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti. Vzorové rozhodnutí, které je přílohou dohody ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a pokud jde o úředníky Komise, rozhodnutí 1999/396, která se týkají podmínek a postupů vnitřního vyšetřování pro boj proti podvodům, úplatkářství a jiné nedovolené činnosti poškozující zájmy Společenství, vyžadují v jejich čl. 4 odst. 2 pouze to, aby generální tajemník orgánu souhlasil s tím, že povinnost vyslechnout dotyčnou osobu bude odložena, pokud to vyžadují potřeby vyšetřování. Z toho vyplývá, že použitelná ustanovení nestanoví, aby hierarchicky nadřízení, kteří jsou přímo pověřeni hodnocením dotyčného úředníka, byli informováni o rozhodnutí o předání informací. Případné zohlednění skutečnosti, že některé informace byly předány vnitrostátním orgánům, při hodnocení by rovněž představovalo protiprávní jednání, které by mohlo odůvodnit zrušení zprávy o vývoji služebního postupu, a nikoli nutný právní následek vyplývající z rozhodnutí o předání informací.

Za těchto okolností samotná možnost, že skutečnost, že došlo k předání informací vnitrostátním orgánům, může být neprávem sdělena hierarchicky nadřízeným, kteří jsou pověřeni hodnocením dotyčného úředníka, a může být protiprávně zohledněna při uvedeném hodnocení, nemůže být považována za relevantní účinek rozhodnutí o předání informací pro kvalifikaci tohoto rozhodnutí jako aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení.

(viz body 62 až 64)

Odkazy:

Soudní dvůr, 8 března 2007, Strack v. Komise, C‑237/06 P, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 66

Tribunál, 22. března 2006, Strack v. Komise, T‑4/05, Sb. VS s. I‑A‑2‑83 a II‑A‑2‑361, bod 49

3.      Je třeba vyloučit analogii mezi rozhodnutím OLAF o předání informací o úředníkovi vnitrostátním soudním orgánům a stanoviskem disciplinární komise, které představuje akt nepříznivě zasahující do právního postavení. Zatímco disciplinární komise se vyjadřuje k případnému nesplnění zejména povinností vyplývajících ze služebního řádu a obecněji z práva Unie dotyčným úředníkem a její stanovisko je předurčeno k tomu, aby vedlo k přijetí rozhodnutí orgánu, jehož je uvedený úředník součástí, které může být pro něj příznivé nebo nepříznivé, je tomu zcela jinak v případě rozhodnutí o předání informací, vzhledem k tomu, že OLAF se omezuje pouze na předání vnitrostátním soudním orgánům informací, jejichž posouzení z hlediska trestního práva je výlučně věcí uvedených orgánů.

(viz bod 70)

Odkazy:

Soudní dvůr, 29. ledna 1985, F. v. Komise, 228/83, Recueil, s. 275