Žaloba podaná dne 28. září 2023 – Německo v. ACER

(Věc T-612/23)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a R. Kanitz, jakož i R. Bierwagen, advokát)

Žalovaná: Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí odvolacího senátu agentury A-003-2019 R ze dne 7. července 2023 v rozsahu, v němž ponechává v platnosti čl. 5 odst. 8 a 9 přílohy I a čl. 5 odst. 8 a 9 přílohy II rozhodnutí žalované č. 02/2019,

podpůrně pro případ, že by Tribunál dospěl k závěru, že ustanovení příloh I a II, jejichž zrušení je navrhováno, jsou neoddělitelná od ostatních ustanovení článku nebo přílohy, jejichž součástí jsou, nebo od celého rozhodnutí žalované č. 02/2019 ze dne 21. února 2019 ve znění rozhodnutí odvolacího senátu, zrušil dotčené články či přílohy nebo celé rozhodnutí,

ještě podpůrněji pro případ, že by měl Tribunál za to, že ustanovení příloh I a II, jejichž zrušení je navrhováno podpůrně, jsou neoddělitelná od ostatních ustanovení článku nebo přílohy, jejichž součástí jsou, nebo od celého rozhodnutí žalované č. 02/2019 ze dne 21. února 2019 ve znění rozhodnutí odvolacího senátu, zrušil dotčené články či přílohy nebo celé rozhodnutí, a

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládá žalobkyně pět důvodů.

První žalobní důvod vychází z porušení článků 14 až 16 nařízení o vnitřním trhu s elektřinou¹ .

Zavedení další analýzy účinnosti pro zohlednění kritických síťových prvků při výpočtu přeshraničních obchodních kapacit porušuje články 14 až 16 nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, především proto, že kritické prvky sítě by měly být vymezeny subjektem pro výpočet koordinované kapacity, a nikoli agenturou. Plyne to z výkladu těchto ustanovení na základě jejich znění, historie vzniku, systematiky i bodů odůvodnění nařízení o vnitřním trhu s elektřinou. Unijní normotvůrce zvolil minimální hodnotu 70 %, a nikoli kritérium účinnosti. Mimo to je splnění kritéria účinnosti prakticky nemožné, a to tak obchází minimální kapacitu ve výši 70 %. Krom toho jsou obcházena pravidla týkající se nového vymezení nabídkových zón, neboť členský stát je de facto nucen nově koncipovat svou nabídkovou zónu, pokud již nemůže při výpočtu kapacity zohledňovat vnitřní síťové prvky.

Distribuční faktor přenosu elektřiny (power transfer distribution factor, dále jen „faktor PTDF“) ve výši 10 % nebo více uvedený v čl. 5 odst. 8 písm. b) příloh I a II rozhodnutí je rovněž v rozporu s čl. 16 odst. 4 a 8 nařízení o vnitřním trhu s elektřinou. Vzhledem k tomu, že samotná agentura v rozhodnutí uznává, že od začátku používání metody výpočtu kapacit v roce 2020 jsou za kritické prvky sítě považovány již ty, které mají faktor PTDF vyšší než 5 %, je vyžadování faktoru ve výši alespoň 10 % od poloviny roku 2022 svévolné.

Druhý žalobní důvod vychází z rozporu s kritériem účinnosti ve vztahu k nařízení (EU) 2015/1222¹ .

Kritérium účinnosti stanovené v čl. 5 odst. 8 písm. c) příloh I a II rozhodnutí je v rozporu s postupem pro přezkum nabídkových zón stanoveným v článku 32 a násl. nařízení (EU) 2015/1222, s právem provozovatelů soustavy v souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2015/1222 individuálně určit dostupná nápravná opatření, která mají být zohledněna při výpočtu kapacity, a s pravidlem (ne)zohledňování síťových prvků uvedeným v čl. 29 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2015/1222.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení pokynu týkajícího se provozování přenosové soustavy.

Povinnost provozovatelů soustav zvolit podle čl. 21 odst. 2 písm. a) pokynů při volbě vhodných nápravných opatření pro provoz přenosových soustav ta nejúčinnější a nejhospodárnější je obcházena prostřednictvím čl. 5 odst. 8 písm. b) příloh I a II rozhodnutí.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality.

Kritérium účinnosti a faktor PTDF uvedené v čl. 5 odst. 8 písm. b) a c) příloh I a II rozhodnutí porušují zásadu proporcionality, jelikož ohrožují bezpečnost systému v regionu Core a jsou nákladově neefektivní. Odstranění téměř všech kritických prvků sítě z výpočtu kapacity vede k dodatečným rizikům pro bezpečnost systému a ke zvýšení nákladů.

Pátý žalobní důvod vychází z formální protiprávnosti rozhodnutí.

Žalovaná nemá pravomoc k vymezení kritických prvků sítě prostřednictvím kritéria efektivity a ke stanovení povinnosti včasného zohlednění nápravných opatření.

Rozhodnutí porušuje články 2 a 4 nařízení Rady č. 1¹ , jelikož bylo zveřejněno a oznámeno pouze v angličtině.

____________

¹     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění) (Úř. věst. 2019, L 158, s. 54).

¹     Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení (Úř. věst. 2015, L 197, s. 24).

¹     Nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 1958, 17, s. 385; Zvl. vyd. 01/01, s. 3).