Věc T‑454/13
Société nationale maritime Corse Méditerranée (SNCM)
proti
Evropské komisi
„Státní podpory – Námořní kabotáž – Podpory poskytnuté Francií ve prospěch společností Société nationale maritime Corse Méditerranée (SNCM) a Compagnie méridionale de navigation – Služba obecného hospodářského zájmu – Vyrovnání za službu doplňkovou ke službě základní, která má pokrýt období špiček během turistické sezóny – Rozhodnutí, kterým se prohlašují podpory za neslučitelné s vnitřním trhem – Pojem ‚státní podpora‘ – Zvýhodnění – Rozsudek Altmark – Stanovení výše podpory“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (šestého senátu) ze dne 1. března 2017
1. Podpory poskytované státy – Pojem – Opatření k vyrovnání nákladů na úkoly prováděné podnikem v oblasti veřejných služeb – Vyloučení – Podmínky stanovené v rozsudku Altmark
(Článek 107 odst. 1 SFEU)
2. Hospodářská soutěž – Podniky poskytující služby obecného hospodářského zájmu – Definice služeb obecného hospodářského zájmu – Posuzovací pravomoc členských států – Meze – Přezkum Komise omezený na případ zjevně nesprávného posouzení – Možnost posouzení na základě pokynů dříve přijatých Komisí
(Článek 106 odst. 2 SFEU a čl. 107 odst. 1 SFEU; nařízení Rady č. 3577/92, články 1 a 4; sdělení Komise 2012/C 8/02, bod 46)
3. Podpory poskytované státy – Pojem – Posouzení z hlediska čl. 107 odst. 1 SFEU – Zohlednění předchozí praxe – Vyloučení
(Článek 107 odst. 1 SFEU)
4. Podpory poskytované státy – Rozhodnutí Komise konstatující neslučitelnost podpory s vnitřním trhem – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah
(Článek 107 odst. 1 SFEU a článek 296 SFEU)
5. Podpory poskytované státy – Pojem – Opatření k vyrovnání nákladů na úkoly prováděné podnikem v oblasti veřejných služeb – První podmínka stanovená v rozsudku Altmark – Odvětví námořní kabotáže – Definice služeb obecného hospodářského zájmu – Skutečná potřeba veřejné služby – Rozsah – Povinnost vnitrostátních orgánů prokázat existenci nedostatku soukromých podnikatelských podnětů
(Článek 107 odst. 1 SFEU; nařízení Rady č. 3577/92, články 1 a 4)
6. Podpory poskytované státy – Pojem – Opatření k vyrovnání nákladů na úkoly prováděné podnikem v oblasti veřejných služeb – Čtvrtá podmínka stanovená v rozsudku Altmark – Zadávací řízení umožňující vybrat zájemce schopného poskytovat služby za nejnižší cenu pro společnost – Dosah
(Článek 107 odst. 1 SFEU)
7. Podpory poskytované státy – Navrácení protiprávní podpory – Obnovení předchozí situace – Porušení zásady proporcionality a zákazu bezdůvodného obohacení – Neexistence
(Článek 106 odst. 2 SFEU a čl. 107 odst. 1 SFEU)
8. Podpory poskytované státy – Navrácení protiprávní podpory – Povinnost – Příjemci podpory v obtížích nebo v úpadku – Neexistence vlivu
(Článek 108 odst. 2 SFEU)
9. Podpory poskytované státy – Navrácení protiprávní podpory – Obnovení předchozí situace – Výpočet částky, která má být vrácena
(Článek 108 odst. 2 SFEU; nařízení Rady č. 659/1999, čl. 14 odst. 1 a 2)
10. Podpory poskytované státy – Navrácení protiprávní podpory – Podpora poskytnutá v rozporu s procesními pravidly dle článku 108 SFEU – Případné legitimní očekávání příjemců – Ochrana – Podmínky a omezení – Mimořádné okolnosti – Neexistence
(Článek 108 odst. 2 a 3 SFEU)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 84–90)
2. S ohledem jednak na širokou diskreční pravomoc, kterou členský stát disponuje při definování úkolu služeb obecného hospodářského zájmu (SOHZ) a podmínek jeho provádění, a jednak na dosah přezkumu, který má Komise z tohoto důvodu právo vykonávat, omezený na zjevné pochybení, nemůže přezkum, který musí Tribunál provést, co se týče posouzení Komise v tomto ohledu, překročit ani tyto meze, a proto se musí tento přezkum omezit na přezkoumání skutečnosti, zda Komise právem zjistila nebo odmítla existenci zjevného pochybení členského státu.
Avšak oprávnění členského státu definovat SOHZ není neomezené a nemůže být vykonáváno svévolně pouze s cílem vyhnout se použití pravidel hospodářské soutěže na určité odvětví. Zejména v případě, kdy existují zvláštní pravidla Unie, která stanoví rámec pro vymezení obsahu a oblasti působnosti SOHZ, zavazují tato pravidla posouzení členských států v souladu s bodem 46 sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu.
V projednávané věci přitom existovala taková pravidla, v daném případě ustanovení nařízení č. 3577/92, týkající se uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž), přičemž článek 1 tohoto nařízení zakotvuje zásadu volného pohybu služeb námořní kabotáže v Unii a třetí bod odůvodnění tohoto nařízení stanoví, že cílem tohoto nařízení je zrušit omezení tohoto volného pohybu. Nařízení o námořní kabotáži stanoví v článku 4 možné výjimky z této hlavní zásady, a sice možnost členských států uzavřít zakázky na veřejné služby nebo uložit závazek veřejné služby jako podmínku pro poskytování služeb kabotáže společnostem lodní dopravy podílejícím se na pravidelné dopravě na ostrovy, z ostrovů a mezi ostrovy.
(viz body 93, 112–115)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 98, 99)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 102)
5. S ohledem na úvahy Soudního dvora v rozsudku ze dne 20. února 2001, Analir a další, C‑205/99, vycházející z výkladu článků 1 a 4 nařízení č. 3577/92 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž) v závislosti na základním cíli těchto ustanovení, a sice zajistit volný pohyb služeb námořní kabotáže, a tedy souhlasit s omezeními této svobody pouze za velmi striktních podmínek, Komise v rozhodnutí, kterým se dotčené podpory prohlašují za neslučitelné s vnitřním trhem, právem shledala za účelem přezkumu dodržení prvního z kritérií Altmark, že „rozsah oblasti veřejné služby v podobě stanovené smlouvou o veřejné službě musí být potřebný a přiměřený v porovnání se skutečnou potřebou veřejné služby prokázanou nedostatečnými [pravidelnými] dopravními službami za obvyklých tržních podmínek“.
Vnitrostátní orgány se nemohou vyhnout prokázání existence nedostatku soukromých podnikatelských podnětů. Z bodu 34 výše uvedeného rozsudku Analir a další totiž jasně vyplývá, že prokázání existence skutečné potřeby veřejné služby je spojeno s prokázáním existence takového nedostatku. Jinými slovy, skutečná potřeba veřejné služby je určena na základě zjištění nedostatku soukromých podnikatelských podnětů.
K tomu, aby bylo možné stanovit služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ) v odvětví námořní kabotáže, tedy nestačí, aby se dotyčný členský stát dovolával sledování cíle územní návaznosti. Je dále třeba, aby dosažení tohoto cíle nebylo již zajištěno působením tržních sil. Pokud působení tržních sil umožňuje dosáhnout části uvedeného cíle, je vytvoření takové SOHZ odůvodněné pouze v rozsahu, v němž je reakcí na odpovídající tržní selhání.
(viz body 119, 124, 125, 172)
6. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 238)
7. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 268, 269)
8. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 270)
9. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 278)
10. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 282–284, 292, 293)