Žaloba podaná dne 2. srpna 2012 - Evonik Degussa v. Komise

(Věc T-341/12)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evonik Degussa GmbH (Essen, Německo) (zástupci: C. Steinle, M. Holm-Hadulla a C. von Köckritz)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

na základě čl. 263 odst. 4 SFEU zrušil rozhodnutí Komise K(2012) 3534 final ze dne 24. května 2012 týkající se zamítnutí žádosti společnosti Evonik Degussa o důvěrné nakládání s údaji v rozhodnutí ve věci COMP/F/38.620 - Peroxid vodíku a perborát,

podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Soudu uložil Komisi náhradu nákladů řízení žalobkyně.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z porušení článku 8 mandátu úředníků pro slyšení² a z práva žalobkyně na řádnou správu a práva být vyslechnut.

Na tomto místě uplatňuje žalobkyně argument, že úředník pro slyšení nepřezkoumal její zásadní námitky proti zveřejnění. Tím překročil rozsah svých pravomocí a povinností a porušil článek 8 mandátu. Vzhledem k tomu, že úředník pro slyšení ani jiný orgán Komise nezohlednili žalobkyní přednesené zásadní námitky proti plánovanému zveřejnění, zastává žalobkyně stanovisko, že Komise opomenula přezkoumat veškeré relevantní aspekty jednotlivého případu. Tím Komise porušila zásadu řádné správy a účinného práva být vyslechnut (čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie).

Druhý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění.

V tomto ohledu se uvádí, že napadené rozhodnutí neobsahuje odůvodnění ve vztahu k námitkám předneseným žalobkyní proti zveřejnění rozšířeného znění rozhodnutí. Totéž platí pro odůvodnění Komise a pro veřejný zájem na zveřejnění rozšířeného znění téměř pět let po vydání původního znění, které nebylo důvěrné.

Třetí žalobní důvod vychází z nesprávného skutkového a právního posouzení porušení služebního tajemství podle článku 339 SFEU a článku 8 EÚLP jakož i z důvodu nerespektování důvěrnosti informací, které mají být zveřejněny.

Žalobkyně v rámci tohoto žalobního důvodu tvrdí, že části, jejichž zveřejnění plánuje Komise v rozšířeném nedůvěrném znění rozhodnutí, jsou chráněny služebním tajemstvím a zčásti obsahují i obchodní tajemství. Zveřejnění těchto informací na internetu porušuje práva žalobkyně na zachování služebního tajemství.

Dále žalobkyně uvádí, že plánované zveřejnění informací poskytnutých korunními svědky spadá do působnosti čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001⁴ a že nařízení ES č. 1/2003 a právní úprava shovívavosti obsahují zvláštní pravidla přístupu k takovým informacím, které byly poskytnuty korunními svědky. Podle názoru žalobkyně tudíž existuje v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora (rozsudky Soudního dvora ze dne 29. července 2010, Komise v. Technische Glaswerke Ilmenau, C-139/07 P, Sb. rozh. I-5885, a ze dne 28. června 2012, Komise v. Éditions Odile Jacob, C-404/10 P, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí) předpoklad, že zveřejnění těchto informací porušuje obchodní zájmy žalobkyně, jakož i účel vyšetřovací činnosti Komise. Zvláštní veřejný zájem na zveřejnění těchto informací je tudíž třeba prokázat zvlášť. Vzhledem k tomu, že to podle žalobkyně vyšetřovatel opomenul, dopustil se zjevně nesprávného posouzení.

4.    Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení legitimního očekávání a zásady právní jistoty

Žalobkyně na tomto místě uplatňuje argument, že Komise porušila zamítnutím žádosti o důvěrné zpracování a rozhodnutím zveřejnit sporné znění rozhodnutí zásadu legitimního očekávání. Žalobkyně se od okamžiku podání své žádosti o shovívavost spoléhala na důvěrnost poskytnutých informací. Své očekávání opírá o sdělení o shovívavosti a o ustálenou praxi Komise a zastává názor, že toto očekávání je hodné ochrany. Porušení zásady ochrany legitimního očekávání vyplývá krom toho z okolnosti, že Komise již v roce 2007 zveřejnila konečné nedůvěrné znění rozhodnutí a akceptovala v něm požadavky žalobkyně na začernění. Žalobkyně uvádí, že pro dodatečnou změnu tohoto rozhodnutí neexistuje právní základ ani věcné důvody.

5. Pátý žalobní důvod vychází z porušení zásady omezení účelu

V rámci tohoto žalobního důvodu žalobkyně uplatňuje argument, že použití informací poskytnutých korunními svědky k informování veřejnosti porušuje účelovou vázanost těchto informací stanovenou v čl. 28 odst. 1 nařízení č. 1/2003 a v bodě 43 oznámení Komise o pravidlech pro přístup do spisu. To platí zejména tehdy, jestliže se k uvedenému použití dojde více než šest let po skončení správního řízení.

____________

¹ - Rozhodnutí předsedy Evropské komise 2011/695/EU ze dne 13. října 2011 o mandátu úředníka pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže (Úř. věst. L 275, s. 29).

² - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43).

³ - Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích [101] a [102] [SFEU] (Úř. věst. L 1, s. 1).

⁴ - Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. 2002, C 45, s. 3).

⁵ - Oznámení Komise o pravidlech pro přístup do spisu Komise v případech podle článků 81 [ES] a 82 [ES], článků 53, 54 a 57 Dohody o EHP a nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (Úř. věst. 2005, C 325, s. 7).