ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (šestého senátu)
13. března 2014(*)
„Silniční doprava – Nařízení (ES) č. 561/2006 – Povinnost používat tachograf – Výjimka pro vozidla používaná v souvislosti s údržbou silnic – Vozidlo převážející štěrk z místa nakládky na místo údržby silnice“
Ve věci C‑222/12,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Tartu ringkonnakohus (Estonsko) ze dne 4. května 2012, došlým Soudnímu dvoru dne 11. května 2012, v řízení
A. Karuse AS
proti
PolitseI‑ja Piirivalveamet,
SOUDNÍ DVŮR (šestý senát),
ve složení A. Borg Barthet, předseda senátu, E. Levits a M. Berger (zpravodajka), soudci,
generální advokát: N. Wahl,
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za estonskou vládu, M. Linntam, jako zmocněnkyní,
– za řeckou vládu I. Bakopoulosem a O. Souropani, jako zmocněnci,
– za švédskou vládu U. Persson, jako zmocněnkyní,
– za Evropskou komisi J. Hottiaux, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s C. Ginterem, advokaat,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 13 odst. 1 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, s. 1).
2 Projednávaná žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností A. Karuse AS (dále jen „Karuse“) a PolitseI‑ja Piirivalveamet (Lõuna Politseiprefektuur) (policejní prefektura jih) ve věci úředního rozhodnutí o provedení mimořádné technické kontroly vozidla patřícího této společnosti, které nebylo vybaveno tachografem.
Právní rámec
Unijní právo
3 Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (Úř. věst. L 370, s. 8; Zvl. vyd. 07/01, s. 227), ve znění nařízení č. 561/2006 (dále jen „nařízení č. 3821/85“), v čl. 3 odst. 1 a 2 stanoví:
„1. Záznamové zařízení musí být zabudováno a užíváno ve vozidlech, která jsou registrována v členském státě a používána pro silniční přepravu cestujících nebo zboží, s výjimkou vozidel uvedených v článku 3 nařízení (ES) č. 561/2006. […]
2 Členské státy mohou z oblasti působnosti tohoto nařízení vyjmout vozidla uvedená v čl. 13 odst. 1 a 3 nařízení (ES) č. 561/2006.“
4 Bod 17 odůvodnění nařízení č. 561/2006 uvádí:
„Toto nařízení usiluje o zlepšení sociálních podmínek zaměstnanců, na něž se vztahuje, a o zlepšení celkové bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. […]“
5 Článek 1 nařízení č. 561/2006 stanoví:
„Toto nařízení stanoví pravidla pro doby řízení, přestávky v řízení a doby odpočinku řidičů zajišťujících silniční přepravu zboží a cestujících za účelem harmonizace podmínek hospodářské soutěže mezi druhy pozemní dopravy, zejména v silniční dopravě, a zlepšení pracovních podmínek a bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Účelem tohoto nařízení je rovněž lepší monitorování a prosazování jednotlivými členskými státy a zlepšení pracovní praxe v silniční dopravě.“
6 Články 5 až 9 tohoto nařízení stanoví pravidla použitelná na osádky vozidel, na dobu řízení, přestávky v řízení a doby odpočinku.
7 Článek 13 odst. 1 uvedeného nařízení stanoví:
„Jestliže nejsou dotčeny cíle stanovené v článku 1, může každý členský stát na svém území nebo po dohodě s jiným členským státem na jeho území udělit výjimky z článků 5 až 9 a stanovit individuální podmínky vztahující se na tyto výjimky týkající se přepravy:
[…]
h) vozidly používanými v souvislosti s kanalizačními sítěmi, ochranou před povodněmi, údržbou rozvodů vody, plynu a elektřiny, údržbou a kontrolou silnic, odvozem [sběrem] a likvidací domovního odpadu, telegrafními a telefonními službami, rozhlasovým a televizním vysíláním a detekcí rozhlasových nebo televizních vysílačů nebo přijímačů;
[…]“
Estonské právo
8 Zákon o provozu na pozemních komunikacích ze dne 14. prosince 2000 (RT I 2001, 3, 6), ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen „LS“), v článku 203 stanoví:
„Zvláštní požadavky v oblasti doby práce a doby odpočinku řidiče
(1) Doba řízení a doba odpočinku řidiče vozidla nebo vozidla s přívěsem, které má více než devět míst k sezení (včetně místa řidiče) a je určené pro přepravu osob, nebo jehož maximální přípustná hmotnost přesahuje 3 500 kilogramů, jež je učeno k přepravě zboží, výčet výjimek z povinnosti splňovat požadavky v oblasti silniční dopravy, jakož i povinnosti řidiče a jeho zaměstnavatele, jsou stanoveny v nařízení [č. 561/2006].
(11) Osoby uvedené v čl. 10 odst. 4 [nařízení č. 561/2006] musí splňovat požadavky stanovené právními předpisy v oblasti pracovní doby a doby odpočinku řidičů. Všechna smluvní ujednání odchylující se od požadavků výše uvedeného nařízení jsou neplatná.
[…]
(7) Požadavky tohoto článku musí splňovat nejen řidiči pracující na základě pracovní smlouvy, nýbrž též řidiči pracující na základě jiných smluv.
[…]
(8) Požadavky stanovené nařízením uvedeným v odstavci 1 tohoto článku se výjimečně neuplatní na řidiče v rámci vnitrostátní silniční přepravy, pokud
[…]
8) je vozidlo používáno v souvislosti s údržbou a opravou kanalizačních sítí, ochranou před povodněmi, údržbou rozvodů vody, plynu a elektřiny, údržbou a kontrolou silnic, sběrem a likvidací domovního odpadu, telegrafními a telefonními službami, rozhlasovým a televizním vysíláním a detekcí rozhlasových nebo televizních vysílačů nebo přijímačů;
[…]“
9 Článek 204 LS stanoví:
„Používání tachografu
(1) Výpočet doby řízení a doby odpočinku řidiče motorového vozidla se provádí podle záznamových listů mechanického tachografu uvedeného v příloze I [nařízení č. 3821/85] nebo podle údajů uložených v paměti tachografu s digitálním záznamem údajů (dále jen ‚digitální tachograf‘) uvedeného v příloze I B téhož nařízení.
[…]
(11) Pokud je použití tachografu povinné, řidič musí zaznamenávat údaje o době řízení a době odpočinku prostřednictvím tachografu v souladu s článkem 15 nařízení […] č. 3821/85.
(2) Použití tachografu není povinné pro vozidla, která:
1) byla vyrobena před 1. lednem 1985, pokud nejsou používána pro poskytování placených služeb přepravy zboží nebo osob;
2) jsou používána pro přepravu, která je podle článku 3 [nařízení č. 561/2006] a článku 203 odst. 8 tohoto zákona zbavena povinnosti splňovat stanovené požadavky.“
10 Podle článku 71 LS, nadepsaného „Vozidla určená pro zvláštní službu“:
„(1) Vozidlem používaným pro zvláštní službu je:
[…]
2) vozidlo provádějící úkoly při údržbě silnic a nezbytné práce na silnici (dále jen ‚vozidlo údržby‘);
[…]
(4) řidič vozidla údržby může, pokud má zapnutý výstražný maják žluté barvy, plnit úkoly, kterými je pověřen, aniž by musel dodržet požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1 tohoto zákona.“
11 Článek 10 zákona o pozemních komunikacích (Teeseadus) ze dne 17. února 1999 (RT I 1999, 26, 377, dále jen „TeesS“), nadepsaný „Stav pozemní komunikace“, stanoví:
„(1) Na pozemních komunikacích musí být umožněn zcela bezpečný provoz a tyto komunikace musí splňovat požadavky stanovené pro stav komunikací.
(2) Ministr hospodářství a komunikací stanoví požadavky použitelné na silniční bezpečnostní zařízení, dopravní značky, svodidla, směrové sloupky a dopravní signalizaci, jakož i na stav vnitrostátních, místních a zimních komunikací.
(3) Ministr životního prostředí stanoví požadavky použitelné na stav lesních komunikací.
(4) Vlastník veřejné komunikace nebo osoba považovaná za osobu odpovědnou za práce související s pozemními komunikacemi jsou povinni udržovat pozemní komunikace ve stavu, který splňuje požadavky stanovené tímto zákonem nebo právními akty přijatými na jeho základě.“
12 Článek 14 TeeS, který se týká prací souvisejících s pozemními komunikacemi:
„(1) Za práce související s pozemními komunikacemi jsou považovány práce prováděné na pozemní komunikaci, plánování, správa používání silnic, údržba bezpečnostních zón, vypracování projektů pozemních komunikací a všechny ostatní činnosti související se správou pozemních komunikací.
(2) Pracemi na pozemních komunikacích se rozumí výstavba, oprava a údržba pozemních komunikací ve smyslu článku 17 tohoto zákona. Klasifikace prací v oblasti výstavby a opravy a jejich technický popis jsou upraveny normami použitelnými na projektování pozemních komunikací uvedenými v čl. 19 odst. 2 tohoto zákona.“
13 Článek 17 odst. 3 TeeS týkající se plánování výstavby, oprav a údržby pozemních komunikací, stanoví:
„(31) Cílem údržby pozemních komunikací je zajistit, aby stav pozemních komunikací odpovídal požadavkům stanoveným v čl. 10 odst. 2 tohoto zákona.“
Původní řízení a předběžná otázka
14 Dne 19. srpna 2009 příslušník Lõuna Politseiprefektuur při kontrole na veřejné komunikace zastavil nákladní vozidlo patřící společnosti Karuse, které převáželo štěrk na staveniště určené pro práce na silnici. Vozidlo bylo zastaveno přibližně 42 km od sídla uvedené společnosti a přibližně 10 km od místa těchto prací.
15 Tento příslušník uložil řidiči uvedeného nákladního vozidla pokutu ve výši 900 estonských korun (EKK) zejména za to, že řídil vozidlo, které nebylo vybaveno tachografem, který by umožňoval kontrolu dodržování doby jízdy a doby odpočinku v souladu s požadavky stanovenými LS. Ze stejného důvodu dále požadoval, aby se uvedené vozidlo podrobilo mimořádné technické kontrole.
16 Z osvědčení o registraci uvedeného nákladního vozidla vyplývá, že se jedná o sklápěcí nákladní vozidlo se třemi nápravami s maximální hmotností do 25,5 tun. V části osvědčení vyhrazené pro poznámky je uveden záznam „vozidlo údržby“.
17 Společnost Karuse podala žalobu k Tartu halduskohus (správní soud Tartu) znějící na zrušení rozhodnutí uvedeného příslušníka o nařízení mimořádné technické kontroly. V tomto ohledu zejména tvrdila, že dotčené vozidlo bylo vozidlem údržby, což bylo potvrzeno jeho osvědčení o registraci, a že v okamžiku kontroly bylo na cestě na staveniště s nákladem štěrku určeným k údržbě silnice. V důsledku toho se na toto vozidlo vztahovala výjimka z povinnosti používat tachograf stanovená v čl. 203 odst. 8 bodu 8 LS.
18 Tato žaloba byla zamítnuta rozhodnutím ze dne 9. prosince 2009 z důvodu, že pouhý záznam „vozidlo údržby“ uvedený v osvědčení o registraci nepostačuje k tomu, aby byl dotčenému vozidlu automaticky přiznán tento status a bylo z tohoto samotného důvodu vyjmuto z povinnosti používat tachograf. Tartu halduskohus byl rovněž toho názoru, že dotyčné práce nemohly být považovány za údržbu silnice ve smyslu článku 14 TeeS, v jejímž rámci jsou vozidla používaná k těmto pracím vyjmuta z povinnosti používat tachograf.
19 Společnost Karuse se dne 5. ledna 2010 proti tomuto rozhodnutí odvolala k Tartu ringkonnakohus (odvolací soud Tartu).
20 Tato společnost tvrdí, že údržba silnice předpokládá využití určitého materiálu a nezbytného vybavení, které jsou přiváženy na staveniště stejnými dopravními prostředky, které jsou rovněž používány k provádění údržby. V projednávané věci bylo dotčené vozidlo použito k rozvozu štěrku na veřejné komunikaci, na které byla prováděna údržba, a řidič uvedeného vozidla byl rovněž pověřen provedením tohoto úkolu. V důsledku toho tato společnost zastává názor, že přeprava materiálu určeného pro práce na silnici musí být považována za součást údržby silnice.
21 Lõuna Politseiprefektuur naproti tomu navrhuje, aby bylo potvrzeno rozhodnutí Tartu halduskohus.
22 Tartu ringkonnakohus v předkládacím rozhodnutí zejména připomíná, že Estonská republika výjimku stanovenou v čl. 13 odst. 1 písm. h) nařízení č. 561/2006 provedla do vnitrostátního práva prakticky doslovně, což je důvod, proč je při zkoumání pojmu „vozidla používaná v souvislosti s údržbou silnic“ uvedené v čl. 203 odst. 8 bodu 8) LS třeba vzít v úvahu aplikační pravidla unijního práva.
23 Předkládající soud v tomto ohledu uvádí, že kromě rozsudků Soudního dvora ze dne 25. června 1992 British Gas (C‑116/91, Recueil, s. I‑4071), který se týká výkladu pojmu „vozidla používaná v souvislosti s údržbou rozvodů plynu“, a rozsudku ze dne 21. března 1996, Mrozek a Jäger (C‑335/94, Recueil, s. I‑1573), který se zabývá výkladem pojmu „vozidla používaná pro odvoz odpadků“, neexistuje judikatura Soudního dvora, která by za okolností projednávané věci umožnila jednoznačný výklad pojmu „vozidla používaná v souvislosti s údržbou silnic“ ve smyslu čl. 13 odst. 1 písm. h) nařízení č. 561/2006.
24 Za těchto podmínek se Tartu ringkonnakohus rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:
„Je třeba vykládat slovní spojení ‚v souvislosti s údržbou silnic‘ použité v definici výjimky povolené ustanovením čl. 13 odst. 1 písm. h) [nařízení č. 561/2006] v tom smyslu, že se vztahuje na sklápěcí nákladní vozidla s celkovou hmotností do 25,5 tun, která po veřejné komunikaci převážejí štěrk z lomu [kde byl vytěžen] až do místa, kde se provádí oprava a údržba silnice?“
K předběžné otázce
25 Podstatou předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda pojem „vozidla používaná v souvislosti s údržbou silnic“ uvedený v čl. 13 odst. 1 písm. h) nařízení č. 561/2006, která mohou být vyňata z povinnosti používat tachograf, musí být vykládán v tom smyslu, že se tento pojem vztahuje na vozidlo převážející štěrk z místa nakládky na místo údržby silnice.
26 Úvodem je třeba připomenout, že ustanovení čl. 13 odst. 1 písm. h) nařízení č. 561/2006 v zásadě přejímají ustanovení čl. 4 bodu 6 nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě (Úř. věst. L 370, s. 1; Zvl. vyd. 07/03, s. 113).
27 Vzhledem k tomu, že nařízení č. 561/2006 nebylo podstatným způsobem změněno, pokud jde o podmínky, kterým podléhají výjimky stanovené v čl. 4 odst. 6 nařízení č. 3820/85, a k tomu, že cíle sledované uvedenými nařízeními jsou totožné, je přitom třeba vycházet z výkladu poskytnutého Soudním dvorem ve výše uvedených rozsudcích British Gas, jakož i Mrozek a Jäger, pokud jde o výjimky stanovené v posledně uvedeném ustanovení.
28 Soudní dvůr v uvedených rozsudcích rozhodl, že vzhledem k tomu, že uvedené ustanovení nařízení č. 3820/85 obsahuje výčet některých kategorií vozidel, které jsou vyloučeny z působnosti tohoto nařízení, a představuje tak výjimku z obecného režimu, nemůže být vykládáno tak, aby jeho účinky byly rozšířeny nad rámec toho, co je nezbytné k zajištění ochrany zájmů, kterou má zaručit. Navíc rozsah výjimek, které stanoví, musí být určen s ohledem na cíle dotčené právní úpravy (viz výše uvedené rozsudky British Gas, bod 12, a Mrozek a Jäger, bod 9, a rozsudek ze dne 21. března 1996, Goupil, C‑39/95, Recueil, s. I‑1601, bod 8). Soudní dvůr rozhodl totožně, pokud jde o výjimky stanovené v čl. 13 odst. 1 písm. d) a v čl. 13 odst. 3 písm. h) nařízení č. 561/2006 (rozsudky ze dne 17. března 2005, Raemdonck a Raemdonck‑Janssens, C‑128/04, Sb. rozh. s. I‑2445, bod 19; ze dne 28. července 2011, Seeger, C‑554/09, Sb. rozh. s. I‑7131, bod 33, a ze dne 3. října 2013, Lundberg, C‑317/12, bod 20).
29 V tomto ohledu je třeba připomenout, že nařízení č. 561/2006 má za cíl, jak vyplývá zejména z bodu 17 jeho odůvodnění a jeho článku 1, harmonizaci podmínek hospodářské soutěže v silniční dopravě, zlepšení pracovních podmínek a bezpečnosti provozu; tyto cíle se projevují zejména v povinnosti vybavit vozidla pro silniční přepravu schváleným tachografem umožňujícím kontrolu dodržování doby řízení a odpočinku řidičů (viz výše uvedený rozsudek Lundberg, bod 31 a citovaná judikatura).
30 Pokud jde o zájmy, jejichž ochranu má čl. 13 odst. 1 písm. h) nařízení č. 561/2006 zajistit, je třeba uvést, že výjimky stanovené v tomto ustanovení jsou založeny na povaze služeb, k nimž jsou vozidla určena. Z výčtu uvedeného v tomto ustanovení vyplývá, že všechny služby, na které se toto ustanovení vztahuje, jsou veřejnými službami obecného zájmu (v tomto smyslu viz, pokud jde o čl. 4 bod 6 nařízení č. 3820/85, výše uvedené rozsudky British Gas, bod 13, Mrozek a Jäger, bod 10, a Goupil, bod 9).
31 Když byl Soudní dvůr žádán, aby vyložit konkrétně pojem „vozidla používaná pro údržbu rozvodu plynu“ uvedený v čl. 4 bodu 6 nařízení č. 3820/85, rozhodl, že se výjimka stanovená v tomto ustanovení týká pouze vozidel používaných v rámci přepravy zcela a výlučně související s výrobou, přepravou nebo distribucí plynu nebo k údržbě zařízení nutných k tomuto účelu, takže se uvedená výjimka neuplatní na vozidla, která jsou zcela nebo zčásti používána pro přepravu domácích plynových spotřebičů (výše uvedený rozsudek British Gas, bod 21).
32 Jiný výklad by ohrožoval zejména cíl spočívající v odstranění rozdílů, které by mohly narušovat hospodářskou soutěž v oblasti silniční dopravy. Kdyby byl totiž podnik, který působí v oblasti výroby, přepravy a distribuce plynu, ale rovněž dodává domácí plynové spotřebiče, zproštěn povinnosti používat tachograf ve vozidlech používaných pro přepravu takových spotřebičů, těžil by z konkurenční výhody ve srovnání s podniky, které dodávají pouze takové spotřebiče, jelikož by mu vznikla úspora na nákladech souvisejících s instalací a údržbou uvedených přístrojů do vozidel, které musejí hradit ostatní podniky dodávající domácí plynové spotřebiče (viz výše uvedený rozsudek British Gas, bod 19).
33 Pokud jde o pojem „odvoz [sběr] odpadků“ uvedený v čl. 4 bodu 6 nařízení č. 3820/85, Soudní dvůr rozhodl, že se tento pojem vztahuje pouze na odvoz odpadků z místa, kde byly uloženy. Soudní dvůr konstatoval, že se vozidla určená k této činnosti pohybují v omezené vzdálenosti a po krátkou dobu a že přeprava je ke sběru odpadků akcesorická. Z toho vyplývá, že přeprava odpadků, která tato kritéria nesplňuje, nemůže těžit z vynětí z povinnosti používat tachograf (viz výše uvedený rozsudek Mrozek a Jäger, bod 12).
34 Je třeba, aby Soudní dvůr na otázku položenou předkládajícím soudem odpověděl ve světle této judikatury.
35 Zaprvé, pokud jde o výlučnost dopravy dotčené v původním řízení, ze spisu vyplývá, že ve věci v původním řízení byl štěrk určen pouze pro údržbu silnice. Z toho vyplývá, že tato přeprava zcela a výlučně souvisela s údržbou silnice ve smyslu čl. 13 odst. 1 písm. h) nařízení č. 561/2006 (v tomto smyslu viz výše uvedený rozsudek British Gas, bod 21).
36 Zadruhé, pokud jde o otázku, zda dotčená přeprava měla pouze akcesorickou povahu ve vztahu k údržbě silnice, je třeba mít za to, že aby tomu tak bylo, musí být dotyčné vozidlo použito přímo pro rozvoz štěrku na poškozená místa silnice (viz obdobně výše uvedený rozsudek Mrozek a Jäger, bod 12). Naproti tomu pouhá přeprava štěrku určeného k údržbě silnic nemůže být považována za přepravu, na kterou se vztahuje výjimka stanovená v čl. 13 odst. 1 písm. h) nařízení č. 561/2006.
37 Tento výklad je v souladu s cílem sledovaným článkem 1 směrnice č. 561/2006, kterým je odstranění rozdílů, které mohou narušit hospodářskou soutěž v oblasti silniční dopravy. Soudní dvůr totiž rozhodl, že výjimka stanovená v čl. 13 odst. 1 písm. h) nařízení č. 561/2006 se může vztahovat na veřejné orgány i soukromé podniky, které pod kontrolou veřejných orgánů zajišťují veřejné služby obecného zájmu (výše uvedený rozsudek Mrozek a Jäger, bod 15). V důsledku toho přeprava materiálu nezbytného pro údržbu může být, jako ve věci v původním řízení, uskutečněna soukromým poskytovatelem, a být tak komerční činností, jež je per se vystavena hospodářské soutěži.
38 Za těchto podmínek by vynětí vozidla takového poskytovatele, které uskutečňuje pouze přepravu štěrku na staveniště, z povinnosti používat tachograf, tomuto poskytovateli poskytlo soutěžní výhodu ve srovnání s poskytovateli z téhož odvětví, jelikož by mu vznikla úspora na nákladech souvisejících s instalací a údržbou uvedených kontrolních zařízení v těchto vozidlech (v tomto smyslu viz rozsudek British Gas, bod 19).
39 Ačkoliv nařízení č. 561/2006 dále nestanoví, že vozidla používaná v souvislosti s údržbou a kontrolou silnic smí být používána pouze v blízkosti místa údržby silnice, aby mohla využít výjimku stanovenou v čl. 13 odst. 1 písm. h) uvedeného nařízení, jedná se nicméně o hledisko, které je třeba vzít v úvahu při posouzení akcesorické povahy přepravy ve vztahu k uvedeným pracím (viz obdobně rozsudek Mrozek a Jäger, bod 12).
40 Vozidla, jejichž pohyb je časově a místně omezen, mohou být zproštěna povinnosti mít tachograf, aniž by přitom byly ohroženy cíle nařízení č. 561/2006 směřující ke zlepšení pracovních podmínek a bezpečnosti silničního provozu.
41 Naproti tomu rozšíření výjimky stanovené v čl. 13 odst. 1 písm. h) tohoto nařízení na vozidla, která jezdí na relativně dlouhou vzdálenost, by mělo za následek, že by řidiči takových vozidel mohli řídit po dlouhou dobu bez odpočinku, což by mohlo ohrozit uvedené cíle (v tomto smyslu viz výše uvedený rozsudek Seeger, bod 36).
42 V tomto kontextu je nicméně nutné připomenout, že, jak vyplývá z judikatury citované v bodě 28 tohoto rozsudku, rozsah výjimky stanovené v čl. 13 odst. 1 písm. h) nařízení č. 561/2006 musí být určen s ohledem na cíle sledované uvedeným nařízením, a to včetně cíle týkajícího se bezpečnosti silniční dopravy.
43 V tomto rámci je třeba vzít v úvahu skutečnost, že činnosti související s údržbou silnic zahrnují širokou škálu různých prací, například opravy škod na silnici, odstraňování námrazy nebo odklízení sněhu. Tyto práce jsou zejména charakterizovány obtížností plánování, která se liší podle událostí, které vedly ke vzniku škod na veřejných komunikacích, a podle nutnosti jejich rychlého provedení. Navíc frekvence těchto prací do značné míry závisí na meteorologických podmínkách a na vzdálenosti, kterou používaná vozidla mají ujet mezi různými místy prováděných prací, jelikož tyto podmínky se mohou mezi různými regiony Evropské unie lišit. Tak je tomu v případě větších vzdáleností mezi aglomeracemi těch členských států, které mají malou hustotu obyvatelstva, jako například v členských státech nacházejících se na severu Unie, na rozdíl od některých regionů v členských státech střední Evropy.
44 V projednávané věci z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že dotčené vozidlo bylo zastaveno přibližně 42 kilometrů od sídla společnosti Karuse a přibližně 10 kilometrů od místa prací. Naproti tomu vzdálenost mezi místem prací a místem, kde byl štěrk na toto vozidlo naložen, nebylo uvedeno.
45 V důsledku toho předkládajícímu soudu přísluší, aby s přihlédnutím ke všem okolnostem sporu, který mu byl předložen a k výše uvedeným úvahám týkajícím se zeměpisných a klimatických zvláštností převládajících v dotyčném regionu, posoudil, zda pohyb vozidla dotčeného v původním řízení respektuje požadavek omezené vzdálenosti a krátké doby, aby přeprava, o niž se jedná, neohrožovala cíle sledované nařízením č. 561/2006.
46 Konečně je třeba konstatovat, že čl. 13 odst. 1 písm. h) nařízení č. 561/2006 nestanoví, že vozidla používaná v rámci činností, které v něm jsou vyjmenovány, podléhají omezení maximální hmotnosti nebo technických specifikací, aby se na ně vztahovala výjimka stanovená v tomto ustanovení. V důsledku toho není namístě, aby bylo v rámci odpovědi na položenou otázku přihlédnuto k maximální hmotnosti vozidla použitého v projednávané věci, jež činí 25,5 tun, ani ke skutečnosti, že se jedná o sklápěcí nákladní vozidlo.
47 Ostatně je třeba uvést, že v takto definovaných mezích se na jízdu prázdných vozidel používaných v souvislosti s údržbou silnic, jakož i na jejich přesun v rámci přípravy uvedené přepravy rovněž vztahuje čl. 13 odst. 1 písm. h) nařízení č. 561/2006 (v tomto smyslu viz výše uvedený rozsudek Mrozek a Jäger, bod 14).
48 S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba odpovědět na položenou otázku tak, že pojem „vozidla používaná v souvislosti s údržbou silnic“ uvedený v čl. 13 odst. 1 písm. h) nařízení č. 561/2006, která mohou být vyňata z povinnosti používat tachograf, musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na vozidla přepravující materiál na místo údržby silnice, a to za podmínky že přeprava zcela a výlučně souvisí s prováděním uvedených prací a představuje akcesorickou činnost k těmto pracím. Je na vnitrostátním soudu, aby s přihlédnutím ke všem relevantním skutečnostem věci v původním řízení posoudil, zda tomu tak je v daném případě.
K nákladům řízení
49 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto:
Pojem „vozidla používaná v souvislosti s údržbou silnic“ uvedený v čl. 13 odst. 1 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, která mohou být vyňata z povinnosti používat tachograf, musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na vozidla převážející materiál na místo údržby silnice, a to za podmínky že přeprava zcela a výlučně souvisí s prováděním uvedených prací a představuje akcesorickou činnost k těmto pracím. Je na vnitrostátním soudu, aby s přihlédnutím ke všem relevantním skutečnostem věci v původním řízení posoudil, zda tomu tak je v daném případě.
Podpisy.