Language of document :

Žaloba podaná dne 29. prosince 2023 – Alessio a další v. ECB

(Věc T-1192/23)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobci: Roberto Alessio (Turín, Itálie) a dalších 77 žalobců (zástupci: F. Ferraro a A. Califano, advokáti)

Žalovaná: Evropská centrální banka

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

určil mimosmluvní odpovědnost ECB a uložil jí povinnost nahradit majetkovou a nemajetkovou újmu vyplývající z rozhodnutí o zřízení dočasné správy Banca Carige (rozhodnutí ECB ECB-SSM-2019-ITCAR-11 ze dne 1. ledna 2019), z rozhodnutí o prodloužení (rozhodnutí ECB ECB-SSM-2019-ITCAR-13 ze dne 29. března 2019, kterým se prodlužuje doba trvání dočasné správy do 30. září 2019; rozhodnutí ECB ze dne 29. září 2019, kterým se prodlužuje doba trvání dočasné správy do 31. prosince 2019; rozhodnutí ECB ze dne 19. prosince 2019, kterým se prodlužuje doba trvání dočasné správy do 31. ledna 2020), z odepření přístupu k rozhodnutím ze dne 1. ledna 2019 a 29. března 2019 (rozhodnutí ECB LS/LDG/19/182 ze dne 29. května 2019) a z výkonu jejích funkcí dohledu nad Banca Carige v období od 1. ledna 2019 do 6. prosince 2023.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci jedenáct žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z toho, že ECB závažně a zjevně porušila zásadu nemo auditur propriam turpitudinem allegans, jakož i povinnost řádné péče a řádné správy tím, že přispěla k oslabení aktiv Banca Carige v období před zřízením dočasné správy.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že ECB závažně a zjevně porušila články 27 až 29 směrnice 2014/59/EU, článek 69q a článek 70 Testo Unico Bancario italiano (konsolidované znění zákonů o bankách, dále jen „T.U.B.“), jakož i zásadu proporcionality tím, že protiprávně zřídila dočasnou správu Banca Carige, jak rozhodl Tribunál Evropské unie v rozsudku ze dne 11. října 2022 ve věci T-502/19, Corneli v. ECB. ECB rovněž závažně a zjevně porušila článek 72 T.U.B., když zabránila akcionářům-žalobcům podat žalobu na určení odpovědnosti tím, že jmenovala dočasnými správci osoby, které byly členy představenstva Banca Carige, bezprostředně před režimem dočasné správy.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že ECB dostatečně závažným způsobem porušila legitimní očekávání žalobců tím, že nejprve jasně a výslovně naznačila, že neexistuje absolutní naléhavost, pokud jde o ozdravení Banca Carige, a poté v krátkodobém horizontu zřídila dočasnou správu této banky. ECB zároveň porušila zásadu loajální spolupráce s adresáty veřejné správy při sledování cílů Unie.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že ECB závažně a zjevně porušila článek 63 SFEU a zásadu rovného zacházení, jelikož protiprávní zřízení dočasné správy Banca Carige a z toho vyplývající navýšení kapitálu bez předkupních práv pro akcionáře-žalobce je svévolně vyloučilo z možnosti následně investovat do této banky a podílet se na její restrukturalizaci, na rozdíl od ozdravných operací jiných úvěrových institucí provedených v minulosti.

Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že ECB závažně a zjevně porušila čl. 1 druhý pododstavec SEU, čl. 15 odst. 1 SFEU a článek 4 rozhodnutí 2004/258/ES1 o přístupu k dokumentům orgánů tím, že protiprávně zamítla žádosti o přístup k jejímu rozhodnutí ze dne 1. ledna 2019 o zřízení dočasné správy Banca Carige, jak bylo uvedeno v rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 29. června 2022 ve věci T-501/19, Corneli v. ECB.

Šestý žalobní důvod vycházející z toho, že ECB závažně a zjevně porušila bod 40 odůvodnění a čl. 29 odst. 5 a 8 směrnice 2014/59/UE1 , jakož i články 56 a 61 T.U.B., jelikož zaprvé nezasáhla do protiprávního rozhodnutí dočasných správců vyloučit akcionáře-žalobce z navýšení kapitálu navrženého v režimu dočasné správy, zadruhé neprověřila nesrovnalosti přenesení hlasovacích práv v souvislosti s navýšením základního kapitálu a zatřetí neprověřila účinnost použití mechanismu proticyklických kapitálových polštářů na navýšení kapitálu.

Sedmý žalobní důvod vycházející z toho, že ECB provedla protiprávní rozhodnutí o zřízení dočasné správy Banca Carige, neboť umožnila novým správcům, které jmenovala, přijímat akty bez právního základu a nepřijala opatření nezbytná ke splnění povinností vyplývajících ze zrušujícího rozsudku.

Osmý žalobní důvod vycházející z toho, že ECB závažně a zjevně porušila právo žalobců na vlastnictví (článek 17 Listiny základních práv Evropské unie).

Devátý žalobní důvod vycházející z toho, že ECB závažně a zjevně porušila právo na řádnou správu (článek 41 Listiny základních práv Evropské unie).

Desátý žalobní důvod vycházející z toho, že ECB závažně a zjevně porušila právo na přístup k dokumentům orgánů (článek 15 SFEU a článek 42 Listiny) a právo na účinnou soudní ochranu (článek 47 Listiny základních práv).

Jedenáctý žalobní důvod vycházející z toho, že v případě, že jednání ECB nebude shledáno protiprávním, je podpůrně požadováno, aby byla uznána odpovědnost unijního orgánu dohledu za legální jednání.

____________

1 Rozhodnutí evropské centrální banky ze dne 4. března 2004 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropské centrální banky (ECB/2004/3) (Úř. věst. 2004, L 80, s. 42).

1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. 2014, L 173, s. 190).