Věc T-437/08
CDC Hydrogene Peroxide Cartel Damage Claims (CDC Hydrogene Peroxide)
v.
Evropská komise
„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Seznam položek tvořících obsah správního spisu týkajícího se řízení ve věci kartelových dohod – Odepření přístupu – Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů třetí osoby – Výjimka týkající se ochrany cílů inspekce, vyšetřování a auditu“
Shrnutí rozsudku
1. Evropská unie – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana obchodních zájmů určité osoby – Rozsah
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 první odrážka)
2. Evropská unie – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana cílů inspekce, vyšetřování a auditu – Časová působnost
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 třetí odrážka)
3. Evropská unie – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana cílů inspekce, vyšetřování a auditu – Rozsah
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 třetí odrážka)
1. Ne na každou informaci týkající se určité společnosti a jejích obchodních vztahů lze nahlížet tak, že se na ni vztahuje ochrana, která musí být zaručena obchodním zájmům podle čl. 4 odst. 2 první odrážky nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, neboť v opačném případě by bylo znemožněno uplatnění obecné zásady spočívající v poskytování co nejširšího přístupu veřejnosti k dokumentům v držení orgánů.
V rámci rozhodnutí Komise o kartelové dohodě nelze na obsah, který zahrnuje pouze odkazy na dokumenty obsažené ve spisu Komise, nahlížet tak, že sám o sobě spadá pod obchodní zájmy společností, které jsou v něm uvedeny, zejména jakožto autoři některých z těchto dokumentů. Pouze totiž v případě, že by některý ze sloupců předmětného obsahu obsahoval v případě jednoho či více uvedených dokumentů informace týkající se obchodních vztahů dotčených společností, cen jejich výrobků, struktury jejich výdajů, podílů na trhu nebo obdobných poznatků, by zpřístupnění předmětného obsahu mohlo být považováno za porušující ochranu obchodních zájmů uvedených společností.
Předmětný obsah je mimoto pouhým soupisem dokumentů, který má v rámci žaloby na náhradu škody podané vůči dotčeným společnostem jako takový pouze zcela omezenou důkazní sílu. Tento soupis může sice dotyčné osobě umožnit identifikovat dokumenty, které by pro ni mohly být pro účely takové žaloby užitečné, nic to však nemění na tom, že rozhodnutí nařídit, či nenařídit předložení těchto dokumentů je věcí soudu příslušného k rozhodování o takovéto žalobě. Navíc, i když skutečnost, že určitá společnost může čelit žalobám na náhradu škody, může nepochybně mít za následek vysoké náklady, již z důvodu odměny advokátů, a to i v případě, že by takovéto žaloby byly následně zamítnuty jako neopodstatněné, nic to nemění na tom, že zájem společnosti, která se podílela na kartelové dohodě, na tom, aby se vyhnula takovýmto žalobám, nelze považovat za obchodní zájem a každopádně nepředstavuje zájem hodný ochrany s ohledem zejména na právo každé osoby na uplatnění nároku na náhradu škody, která jí údajně vznikla jednáním, jež může omezit nebo narušit hospodářskou soutěž.
(viz body 44–45, 48–49)
2. Účelem výjimky stanovené v čl. 4 odst. 2 třetí odrážce nařízení č. 1049/200 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise není podle její formulace chránit vyšetřování jako takové, ale chránit cíl tohoto vyšetřování, kterým je v případě řízení ve věcech hospodářské soutěže ověřit, zda došlo k porušení článků 81 ES nebo 82 ES, a případně uložit sankce odpovědným společnostem. Na materiály ve spisu týkající se jednotlivých úkonů v rámci vyšetřování se proto může vztahovat dotčená výjimka, dokud není tohoto cíle dosaženo, a to i v případě, že konkrétní vyšetřování nebo inspekce vedoucí k vyžádanému dokumentu jsou skončeny.
Vyšetřování v konkrétní věci je však třeba považovat za skončené okamžikem přijetí konečného rozhodnutí, nezávisle na případném následném zrušení tohoto rozhodnutí soudy, neboť sám dotčený orgán považoval řízení za skončené právě v tomto okamžiku.
Připustit, že se na jednotlivé dokumenty související s vyšetřováním vztahuje výjimka podle čl. 4 odst. 2 třetí odrážky nařízení č. 1049/2001 až do té doby, než dojde ke skončení všech případných soudních řízení, a to i v případě, kdy je k Tribunálu podána žaloba, která by případně mohla vést k znovuzahájení řízení před Komisí, by totiž znamenalo, že by byl přístup k uvedeným dokumentům vázán na nejisté události, a sice na výsledek uvedeného řízení o žalobě a důsledky, které by z něj mohla Komise vyvodit. Každopádně by se jednalo o budoucí a nejisté události závisející na rozhodnutích společností, kterým je určeno rozhodnutí postihující kartelovou dohodu, a jednotlivých dotčených orgánů.
Takovéto řešení by naráželo na cíl spočívající v tom, aby veřejnosti byl zaručen nejširší možný přístup k dokumentům orgánů, s cílem poskytnout občanům možnost efektivněji kontrolovat legalitu výkonu veřejné moci.
(viz body 59, 62, 64–65)
3. Komise nemůže vykládat pojem „cíle vyšetřování“ takovým způsobem, že pod něj zahrne veškerou svoji politiku v oblasti potlačování kartelových dohod a jejich předcházení, a tak se jej nezávisle na jakémkoli konkrétním řízení obecně dovolávat za účelem odepření zpřístupnění každého dokumentu, který by mohl narušit politiku Komise v oblasti kartelových dohod, a zejména její program shovívavosti, např. v případě, kdy by se žadatelé o shovívavost museli obávat, že budou v důsledku zpřístupnění dokumentů, které předložili v rámci svých žádostí, přednostně vystaveni žalobám na náhradu škody ze strany společností poškozených kartelovou dohodou, a mohli by tudíž do budoucna upustit od spolupráce s Komisí.
Takovýto výklad by totiž znamenal, že by Komise mohla z působnosti nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise vyjmout bez časového omezení jakýkoli dokument obsažený ve spise ve věci hospodářské soutěže, na základě pouhého odkazu na případný budoucí zásah do jejího programu shovívavosti, a není tudíž slučitelný se zásadou, podle níž z důvodu cíle uvedeného nařízení, kterým je podle čtvrtého bodu jeho odůvodnění „v co nejvyšší míře posílit právo veřejnosti na přístup k dokumentům“, musí být výjimky uvedené v článku 4 tohoto nařízení vykládány a uplatňovány restriktivně.
V této souvislosti je třeba podotknout, že nic v nařízení č. 1049/2001 neumožňuje předpokládat, že by unijní politice hospodářské soutěže mělo být v rámci uplatnění tohoto nařízení vyhrazeno jiné zacházení než jiným unijním politikám. Není tedy dán žádný důvod k tomu, aby byl pojem „cíle vyšetřování“ vykládán v rámci politiky hospodářské soutěže jinak, než jak je vykládán v rámci jiných unijních politik.
(viz body 68–72)