Žaloba podaná dne 8. září 2010 - Keramag Keramische Werke a další v. Komise

(Věc T-379/10)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Keramag Keramische Werke AG (Ratingen, Německo); Koralle Sanitärprodukte GmbH (Vlotho, Německo); Koninklijke Sphinx BV (Maastricht, Nizozemí); Allia SAS (Avon, Francie); Produits Céramique de Touraine SA (PCT) (Selles sur Cher, Francie), a Pozzi Ginori SpA (Milán, Itálie) (zástupci: J. Killick, barrister, P. Lindfelt, advokát, I. Reynolds, solicitor, a K. Struckmann, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyň

zrušit napadené rozhodnutí v plném rozsahu nebo částečně;

určit, že žalobkyně nejsou odpovědné za protisoutěžní jednání v odvětví vodovodních baterií, a případně zrušit rozhodnutí v rozsahu, v němž případně shledá žalobkyně za toto jednání odpovědné;

dále či podpůrně, snížit výši pokuty;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení;

přijmout jakákoli další opatření, která bude Tribunál považovat za vhodná za okolností v projednávané věci.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhají zrušení rozhodnutí Komise K(2010) 4185 v konečném znění ze dne 23. června 2010 v řízení podle článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (věc COMP/39.092) v rozsahu, v němž se jím konstatuje odpovědnost žalobkyň za účast na trvající kartelové dohodě, nebo podílení se na trvajícím jednání ve shodě v odvětví vybavení a instalací koupelen na území Německa, Rakouska, Itálie, Francie, Belgie a Nizozemska.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňují sedm žalobních důvodů.

Zaprvé žalobkyně tvrdí, že Komise neposoudila, ani nepřezkoumala hospodářské souvislosti, a v důsledku toho neprokázala protisoutěžní cíl uváděného protiprávního jednání v souladu s vyžadovaným standardem dokazování. Žalobkyně uvádějí, že Komise nebyla oprávněna předpokládat (nebo také rozhodnout), že diskuze (i) mezi navzájem nesoutěžícími podniky (ii) o neekonomické ceně, kterou nezaplatí žádný subjekt na trhu, měly protisoutěžní cíl.

Zadruhé žalobkyně tvrdí, že by se Komise dopustila pochybení, kdyby shledala žalobkyně odpovědnými za protiprávní jednání v odvětví vodovodních baterií vzhledem k prvnímu žalobnímu důvodu a ke skutečnosti, že žalobkyně tyto baterie nevyrábí.

Zatřetí žalobkyně tvrdí, že Komise neprokázala existenci údajného protiprávního jednání v souladu s vyžadovaným standardem dokazování, zejména proto, že provedla nesprávný rozbor důkazních prostředků ve Francii, Itálii a ve vztahu ke Keramag Keramische Werke Aktiengesellschaft v Německu.

Začtvrté žalobkyně tvrdí, že Komise neprokázala zájem na konstatování protiprávního jednání v Nizozemsku, které bylo promlčeno.

Zapáté žalobkyně uvádějí, že Komise

řádně nepopsala vytýkané jednání v oznámení námitek a

nezjišťovala ani nezpřístupnila relevantní důkazy potenciálně svědčící o nevině žalobkyň.

Tato procesní selhání podle žalobkyň zasáhla do jejich práva na obhajobu.

Zašesté žalobkyně tvrdí, že vyšetřování v projednávané věci bylo svou povahou selektivní a svévolné vzhledem k tomu, že mnoho společností, které se měly údajně protiprávních schůzek a diskuzí účastnit, nebylo nikdy stíháno.

Zasedmé žalobkyně uvádějí, že pokuta je neospravedlnitelně a nepřiměřeně vysoká, zejména s ohledem na to, že dotčené jednání nebylo uskutečněno v praxi, ani nemělo žádné dopady na trhu. Žalobkyně proto vyzývají Tribunál, aby využil svou pravomoc k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci podle článku 261 SFEU, aby výši pokuty snížil.

____________