Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Gerechtshof Amsterdam (Nizozemsko) dne 13. listopadu 2023 – Smurfit Kappa Europe BV a další v. Unilever Europe BV a další
(Věc C-673/23, Smurfit Kappa Europe a další)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Gerechtshof Amsterdam
Účastnice původního řízení
Navrhovatelky v odvolacím řízení: Smurfit Kappa Europe BV, Smurfit International BV, Smurfit Kappa Italia SpA, DS Smith Italy BV, DS Smith plc, DS Smith Packaging Italia SpA, DS Smith Holding Italia SpA, Toscana Ondulati SpA
Odpůrkyně v odvolacím řízení: Unilever Europe BV, Unilever Supply Chain Company AG, Unilever Italy Holdings Srl
Předběžné otázky
a) Existuje úzké spojení ve smyslu čl. 8 bodu 1 nařízení Brusel Ia1 mezi
i) na straně jedné žalobou proti hlavnímu žalovanému, který není adresátem kartelového rozhodnutí vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž, ale jako subjekt, o němž je tvrzeno, že je součástí podniku ve smyslu unijního práva hospodářské soutěže (dále jen „podnik“), je ve vzestupné linii činěn odpovědným za zjištěné jednání porušující unijní zákaz kartelových dohod, a
ii) na straně druhé žalobou proti
(A) dalšímu žalovanému, který je adresátem tohoto rozhodnutí, a/nebo
(B) dalšímu žalovanému, který není adresátem tohoto rozhodnutí a o němž se tvrdí, že je jako právní subjekt součástí podniku, který je podle dotčeného rozhodnutí ve veřejnoprávním ohledu odpovědný za jednání porušující unijní zákaz kartelových dohod?
Je přitom relevantní,
(a) zda hlavní žalovaný, který je činěn odpovědným ve vzestupné linii, během doby trvání kartelové dohody pouze vlastnil a spravoval podíly;
(b) – v případě kladné odpovědi na otázku 4a – zda se hlavní žalovaný, který je činěn odpovědným ve vzestupné linii, podílel na výrobě, distribuci, prodeji nebo dodávkách výrobků nebo poskytování služeb dotčených kartelovou dohodou;
(c) zda hlavní žalovaný je nebo není usazený v členském státě, v němž vnitrostátní úřad pro hospodářskou soutěž konstatoval (pouze) jednání porušující unijní zákaz kartelových dohod na vnitrostátním trhu;
(d) zda další žalovaný, který je adresátem rozhodnutí, je v tomto rozhodnutí klasifikován jako
(i) skutečný účastník kartelové dohody v tom smyslu, že se skutečně podílel na dohodě (dohodách) porušujících pravidla hospodářské soutěže nebo na jednání ve vzájemné shodě, nebo
(ii) právní subjekt patřící k podniku, který je ve veřejnoprávním ohledu činěn odpovědným za porušení unijního zákazu kartelových dohod;
(e) zda další žalovaný, který není adresátem rozhodnutí, skutečně vyráběl, distribuoval, prodával nebo dodával výrobky nebo skutečně poskytoval služby dotčené kartelovou dohodou;
(f) zda hlavní žalovaný a další žalovaný jsou nebo nejsou součástí téhož podniku,
(g) žalobci přímo nebo nepřímo kupovali výrobky nebo odebírali služby od hlavního žalovaného nebo dalšího žalovaného?
b) Je pro odpověď na otázku 1a relevantní, zda lze či nelze předvídat, že dotčený další žalovaný bude žalován u soudu příslušného pro hlavního žalovaného? Pokud ano: Je tato předvídatelnost při uplatnění čl. 8 bodu 1 nařízení Brusel Ia samostatným kritériem? Je s ohledem na rozsudek Sumal ze dne 6. října 2021 (C-882/19, EU:C:2021:800) v zásadě splněna? Do jaké míry lze za okolností uvedených v otázce 1a (písm. a) až g)) v projednávané věci předvídat, že další žalovaný bude žalován u soudu příslušného pro hlavního žalovaného?
Je při určení příslušnosti nezbytné vzít v úvahu rovněž případný úspěch žaloby proti hlavnímu žalovanému? Pokud ano: Postačuje při tomto posouzení, že předem nelze vyloučit, že žaloba bude mít úspěch?
Musí nebo může být v (občanskoprávních) věcech týkajících se škod způsobených kartelovou dohodou použita domněnka určujícího vlivu (pokutované) mateřské společnosti na hospodářskou činnost dceřiných společností, která je uznána v právu hospodářské soutěže („domněnka Akzo“)?
a) Mohou být při použití čl. 8 bodu 1 nařízení Brusel Ia různí žalovaní usazení ve stejném členském státě (společně) hlavním žalovaným?
b) Určuje čl. 8 bod 1 nařízení Brusel Ia přímo a bezprostředně místně příslušný soud, má přitom přednost před vnitrostátním právem?
c) V případě záporné odpovědi na otázku 4a – hlavním žalovaným tedy může být pouze jeden žalovaný – a kladné odpovědi na otázku 4b – čl. 8 bod 1 nařízení Brusel Ia tedy přímo určuje místně příslušný soud, má tedy přednost před vnitrostátním právem:
Existuje při použití čl. 8 bodu 1 nařízení Brusel Ia možnost, aby soud věc interně postoupil soudu v bydlišti žalovaného v témže členském státě?
____________
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) (Úř. věst. 2012, L 351, s. 1).