ROZSUDEK TRIBUNÁLU (prvního rozšířeného senátu)
21. února 2024(*)
„Veřejné zakázky – Jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení – Dodávka dezinfekčních robotů evropským nemocnicím – Krajní naléhavost – Covid-19 – Neúčast žalobkyň na zadávacím řízení – Žaloba na neplatnost – Nedostatek osobního dotčení – Smluvní povaha sporu – Nepřípustnost – Odpovědnost“
Ve věci T‑38/21,
Inivos Ltd, se sídlem v Londýně (Spojené království),
Inivos BV, se sídlem v Rotterdamu (Nizozemsko),
zástupci: R. Martens, L. Hoet a A. Van Laer, advokáti,
žalobkyně,
proti
Evropské komisi, zástupci: L. André a M. Ilkova, jako zmocněnkyně,
žalované,
TRIBUNÁL (první rozšířený senát),
během porad ve složení: D. Spielmann, předseda, V. Valančius, R. Mastroianni, M. Brkan (zpravodajka) a T. Tóth, soudci,
za soudní kancelář: P. Cullen, rada,
s ohledem na usnesení ze dne 21. května 2021, Inivos a Inivos v. Komise (T‑38/21 R, nezveřejněné, EU:T:2021:287),
s přihlédnutím k písemné části řízení,
po jednání konaném dne 28. února 2023,
s ohledem na článek 22 a čl. 24 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu v návaznosti na ukončení výkonu funkce soudce V. Valančiuse dne 26. září 2023,
vydává tento
Rozsudek
1 Svou žalobou se žalobkyně, společnosti Inivos Ltd a Inivos BV, domáhají na základě článku 263 SFEU zrušení rozhodnutí Evropské komise ze dne 18. září 2020 o použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení na nákup dezinfekčních robotů (dále jen „rozhodnutí použít jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení“), rozhodnutí ze dne 3. listopadu 2020 o zadání této zakázky (dále jen „napadené rozhodnutí o zadání“), jakož i rozhodnutí ze dne 19. listopadu 2020 uzavřít rámcové smlouvy se dvěma hospodářskými subjekty a prohlásit tyto rámcové smlouvy za od počátku neplatné, a dále na základě článku 268 SFEU náhrady škody, která jim z tohoto důvodu vznikla.
Skutečnosti předcházející sporu
2 Žalobkyně se sídlem ve Spojeném království a Nizozemsku působí v oblasti zdravotnických technologií a specializují se na prevenci a kontrolu infekcí.
3 V souvislosti s krizí covidu-19 se Komise rozhodla pomoci členským státům podpořením zavedení robotů pro dezinfekci vnitřních prostor pomocí nástroje na podporu mimořádných událostí do nemocnic. Po analýze dostupných technologií se Komise rozhodla pro dezinfekci UV zářením (UV) prostřednictvím samoobslužných robotů.
4 Na základě důvodu naléhavosti způsobeného krizí covidu-19 se Komise dne 18. září 2020 rozhodla použít jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle bodu 11.1 druhého pododstavce písm. c) přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. 2018, L 193, s. 1, dále jen „finanční nařízení“).
5 Za účelem přípravy zadávacího řízení a získání informací o dotčeném trhu, jakož i o potenciálních dodavatelích provedla Komise předběžnou tržní konzultaci podle článku 166 finančního nařízení tím, že zaslala dotazník zejména sdružením a dalším subjektům sdružujícím výrobce robotů.
6 Na základě uvedené tržní konzultace vytvořila Komise rozsáhlou databázi dodavatelů, kteří byli následně posouzeni na základě předem stanovených kritérií, a sice označení CE (nezbytná podmínka), výrobní kapacity (alespoň 20 jednotek měsíčně) a zkušeností se zaváděním robotů v nemocnicích (alespoň 10 robotů).
7 Šest dodavatelů, kteří tato kritéria splnili, bylo vyzváno, aby podali nabídku v rámci jednacího řízení bez předchozího uveřejnění pod číslem CNECT/LUX/2020/NP0084, ale pouze tři z nich skutečně nabídku podali.
8 Dne 30. října 2020 byla v souladu s čl. 168 odst. 4 finančního nařízení vypracována hodnotící zpráva pro účely zadání zakázky. Zařazeny byly dvě nabídky a třetí nabídka byla odmítnuta, neboť nesplňovala kritéria pro výběr.
9 Dne 3. listopadu 2020 přijala příslušná schvalující osoba napadené rozhodnutí o zadání veřejné zakázky v souladu s doporučením uvedeným v hodnotící zprávě.
10 Dne 19. listopadu 2020 byly s oběma úspěšnými uchazeči uzavřeny rámcové smlouvy na dezinfekční roboty pro evropské nemocnice (COVID-19) (dále jen „sporné rámcové smlouvy“) a jejich podpis byl oznámen v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. prosince 2020 oznámením o výsledku zadávacího řízení 2020/S 240–592299.
11 Dne 23. listopadu 2020 se žalobkyně seznámily s tiskovou zprávou Komise, ve které Komise oznámila, že plánuje zakoupit 200 dezinfekčních robotů v rámci zvláštního rozpočtu vycházejícího z nástroje mimořádné podpory.
12 V tiskové zprávě Komise uvedla, že nemocnice ve většině členských států vyjádřily potřebu a zájem o dodání těchto robotů, které mohou dezinfikovat pokoje pacientů standardních rozměrů pomocí UV záření za pouhých patnáct minut, a tak napomáhat předcházet a omezovat šíření viru. Proces bude řízen obsluhou umístěnou mimo dezinfikovaný prostor, aby se zabránilo vystavení UV záření. Na nákup těchto dezinfekčních robotů byl vyčleněn zvláštní rozpočet ve výši až dvanácti milionů eur z nástroje pro mimořádnou podporu.
13 Dne 3. prosince 2020 vzhledem k tomu, že pro dotčené zadání veřejné zakázky nebylo uveřejněno žádné oznámení o zakázce v elektronické verzi dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie věnovaného evropským veřejným zakázkám a že Komise nezveřejnila žádné informace o rozhodnutí Komise o zadání dotčené zakázky, zaslaly žalobkyně Komisi dopis, ve kterém vyjádřily obavu, že pravidla použitelná v oblasti zadávání veřejných zakázek založená na finančním nařízení nebyla použita. Požádaly rovněž Komisi, aby pozastavila sporné rámcové smlouvy nebo je ukončila a zrušila jakékoli rozhodnutí o zadání veřejné zakázky, které mohlo být přijato, a vyzvaly Komisi, aby znovu uspořádala zadávací řízení prostřednictvím vyhlášení veřejné zakázky s předchozím uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení.
14 Dne 9. prosince 2020 se žalobkyně dozvěděly v oznámení o výsledku zadávacího řízení (Úř. věst. 2020/S 240–592299), že sporné rámcové smlouvy byly již uzavřeny dne 19. listopadu 2020.
15 V tomto oznámení o výsledku zadávacího řízení je použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení odůvodněno takto:
„Krajní naléhavost vzniklá v důsledku událostí, které veřejný zadavatel nemohl předvídat, a v souladu s přísnými podmínkami stanovenými v dané směrnici.
Vysvětlení:
Onemocnění COVID-19 podrobilo systémy zdravotní péče na celém světě a v Evropě mimořádné zátěži. V této souvislosti a s cílem přispět k úsilí o zajištění co nejrychlejšího zvýšení bezpečnosti zaměstnanců a pacientů ve vybraných evropských nemocnicích a podobných zdravotnických zařízeních se Komise rozhodla podpořit zavedení autonomních robotů pro dezinfekci vnitřních prostor pomocí nástroje na podporu mimořádných událostí (viz KOM(2020)5162). Dezinfekční roboti se již používají pro dezinfekci nemocnic a Komise shromáždila řadu zpráv od nemocnic používajících tuto technologii během krize COVID-19. Počet nasazených robotů je však nedostatečný a zdaleka nezahrnuje všechny nemocnice, které se musí s touto nemocí přímo vypořádat. Komise podniká kroky k částečnému zmírnění tohoto problému.
Proto je nezbytné použít výjimečného jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, protože opatření je mimořádně naléhavé, jelikož v době vypracování tohoto oznámení se 2. vlna onemocnění COVID-19 rychle šíří, jak je uvedeno výše. Čísla v některých členských státech jsou v současné době vyšší než v době vrcholu 1. vlny a zdravotnické zdroje napříč EU jsou dle všeho vystaveny vzrůstajícímu tlaku. Proto je nezbytné rychle nasadit dezinfekční roboty na pomoc zdravotnickým pracovníkům v jejich úsilí bojovat proti pandemii.“
16 Dne 24. prosince 2020 uveřejnila Komise v návaznosti na oznámení o výsledku zadávacího řízení ze dne 9. prosince 2020 nové oznámení (Úř. věst. 2020/S 251–626998), v němž jako právní základ pro pořízení nejvýše 200 dezinfekčních robotů nahradila směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 65) finančním nařízením.
Návrhová žádání účastníků řízení
17 Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:
– zrušil rozhodnutí o použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení;
– zrušil napadené rozhodnutí o zadání veřejné zakázky;
– zrušil rozhodnutí Komise ze dne 19. listopadu 2020 o uzavření sporných rámcových smluv se dvěma dalšími hospodářskými subjekty;
– prohlásil sporné rámcové smlouvy za od počátku neplatné;
– nařídil Komisi sdělit specifikace veřejné zakázky, na jejichž základě byly sporné rámcové smlouvy uzavřeny;
– mezitímně rozhodl o odpovědnosti Komise za to, že protiprávně použila jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení;
– podpůrně uložil Komisi, aby jim zaplatila náhradu škody ve výši 3 000 000 eur z důvodu ztráty příležitosti;
– uložil žalované náhradu nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených žalobkyněmi.
18 Komise navrhuje, aby Tribunál:
– odmítl žalobu jako zjevně nepřípustnou;
– podpůrně zamítl žalobu jako zjevně neopodstatněnou;
– uložil žalobkyním náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
K návrhům na zrušení
K přípustnosti prvního bodu návrhových žádání, směřujícího ke zrušení rozhodnutí použít jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení
19 V žalobní odpovědi Komise namítá nepřípustnost prvního bodu návrhových žádání, jelikož žalobkyně nemají žádný zájem domáhat se zrušení rozhodnutí o použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. Podle Komise totiž vzhledem k tomu, že se žalobkyně neúčastnily zadávacího řízení, nemají právní zájem na podání žaloby. V tomto ohledu Komise tvrdí, že v případě zrušení rozhodnutí o použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení není zdaleka jisté, zda vyhlásí nové zadávací řízení, a nic nezaručuje, že žalobkyně budou vybrány.
20 Žalobkyně mají za to, že první bod návrhových žádání je přípustný. Tvrdí, že vůči nim nelze namítat, že se neúčastnily zadávacího řízení, ke zpochybnění přípustnosti tohoto bodu návrhových žádání, neboť jejich nepřítomnost byla způsobena tím, že Komise neuveřejnila oznámení o zahájení zadávacího řízení. Mají za to, že pokud by Tribunál měl z tohoto důvodu odmítnout první bod návrhových žádání jako nepřípustný, vedlo by to k tomu, že by konkurenti nemohli napadnout přímé zadání veřejných zakázek. Podle žalobkyň je důvodem jejich neúčasti v řízení na jedné straně to, že Komise neuveřejnila oznámení o zahájení zadávacího řízení, a na druhé straně nevylučuje, že mají právní zájem na podání žaloby.
21 Je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury mohou být předmětem žaloby na neplatnost pouze opatření vyvolávající právně závazné účinky, kterými jsou dotčeny zájmy třetích osob tím, že mění podstatným způsobem jejich právní postavení (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 31. března 1971, Komise v. Rada, 22/70, EU:C:1971:32, bod 42; ze dne 2. března 1994, Parlament v. Rada, C‑316/91, EU:C:1994:76, bod 8, a ze dne 13. října 2011, Deutsche Post a Německo v. Komise, C‑463/10 P a C‑475/10 P, EU:C:2011:656, bod 36).
22 Pro určení, zda akt, jehož zrušení je požadováno, má takové účinky, je třeba se zaměřit na jeho podstatu (rozsudek ze dne 11. listopadu 1981, IBM v. Komise, 60/81, EU:C:1981:264, bod 9), na okolnosti, za nichž byl vypracován (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 17. února 2000, Stork Amsterdam v. Komise, T‑241/97, EU:T:2000:41, bod 62), jakož i na záměr jeho autora (rozsudek ze dne 26. ledna 2010, Internationaler Hilfsfonds v. Komise, C‑362/08 P, EU:C:2010:40, bod 52; v tomto smyslu viz též rozsudek ze dne 17. července 2008, Athinaïki Techniki v. Komise, C‑521/06 P, EU:C:2008:422, body 42, 46 a 52). Naproti tomu forma, v níž je akt přijat, je pro posuzování přípustnosti žaloby na neplatnost v zásadě nerozhodná (rozsudky ze dne 11. listopadu 1981, IBM v. Komise, 60/81, EU:C:1981:264, bod 9, a ze dne 7. července 2005, Le Pen v. Parlament, C‑208/03 P, EU:C:2005:429, bod 46).
23 Pouze akt, kterým jeho původce vymezuje svůj postoj jednoznačným a konečným způsobem ve formě umožňující identifikovat jeho povahu, představuje rozhodnutí, které může být předmětem žaloby na neplatnost (rozsudek ze dne 13. prosince 2016, IPSO v. ECB, T‑713/14, EU:T:2016:727, bod 20; v tomto smyslu viz též rozsudek ze dne 26. května 1982, Německo a Bundesanstalt für Arbeit v. Komise, 44/81, EU:C:1982:197, bod 12).
24 Pokud jde konkrétně o akty nebo rozhodnutí, jež jsou přijímány postupem zahrnujícím několik fází, zejména po skončení interního řízení, jsou napadnutelnými akty jen ta opatření, která obsahují konečné stanovisko Komise po skončení tohoto řízení, s výjimkou mezitímních opatření, jejichž cílem je příprava konečného rozhodnutí (rozsudky ze dne 7. března 2002, Satellimages TV5 v. Komise, T‑95/99, EU:T:2002:62, bod 32, a ze dne 16. prosince 2020, Balti Gaas v. Komise a INEA, T‑236/17 et T‑596/17, nezveřejněný, EU:T:2020:612, bod 88).
25 Právě ve světle předcházejících úvah je třeba zkoumat, zda rozhodnutí použít jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení je aktem, který s konečnou platností určuje její stanovisko, nepříznivě zasahuje do právního postavení žalobkyň a může být předmětem žaloby na neplatnost.
26 V tomto ohledu je třeba analyzovat obsah tohoto rozhodnutí. Jedná se o první fázi jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení a toto rozhodnutí mělo podobu poznámky ke spisu podepsané ředitelkou ředitelství „Umělá inteligence a digitální průmysl“ ze dne 18. září 2020. Cílem tohoto dokumentu je odůvodnit použití takového postupu pro zadání zakázky nazvané „Dezinfekční roboti k boji proti krizi COVID-19“.
27 V rámci odpovědi na písemnou otázku Tribunálu Komise tvrdila, že rozhodnutí použít jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení je interním aktem, který nevyvolává žádné právní účinky mimo sféru orgánu, který toto rozhodnutí přijal. Teprve v okamžiku, kdy Komise zaslala individuální výzvy k podání nabídek, je možné si představit, že toto rozhodnutí bude mít právní účinky. Rozhodnutí použít jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení totiž nepředjímá, jaké hospodářské subjekty budou moci podat nabídky. Komise dodala, že pouze sled úkonů v zadávacím řízení může nakonec vyvolat právní účinky. Rozhodnutí o použití zadávacího řízení nemůže samo o sobě vyvolat právní účinky a může je vyvolat pouze prostřednictvím takových úkonů, které je konkrétně provádějí, skutečným provedením postupu, jako je rozhodnutí o zadání veřejné zakázky.
28 V rámci odpovědi na písemnou otázku Tribunálu žalobkyně zdůraznily, že protiprávní jednání Komise vyplývá z četných rozhodnutí, včetně rozhodnutí o použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, která jsou však nevyhnutelně vzájemně spjata, neboť rozhodnutí o použití tohoto řízení vedlo k napadenému rozhodnutí o zadání veřejné zakázky a nakonec umožnilo uzavřít sporné rámcové smlouvy. Podle žalobkyň nelze rozhodnutí použít jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení považovat za přípravný akt k napadenému rozhodnutí o zadání veřejné zakázky, neboť vyvolává citelné právní účinky, jelikož strany, které nebyly vyzvány k předložení nabídky, byly ipso facto vyloučeny z účasti na zadávacím řízení a neměly žádnou naději na to, že jim bude zakázka zadána. Kromě toho hospodářské subjekty, které nebyly vyzvány k účasti na tomto řízení, byly o uzavření rámcové smlouvy formálně informovány až dne 9. prosince 2020 prvním oznámením o výsledku zadávacího řízení. Žalobkyně proto tvrdí, že rozhodnutí použít jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení by nemělo být vyňato ze soudního přezkumu Tribunálu.
29 Je třeba konstatovat, že rozhodnutí použít jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení uvádí důvody, proč je použití tohoto řízení nezbytné. Tento dokument tak stanoví volbu řízení použitelného pro zadání dotčené zakázky. Jak Komise uvedla v odpovědi na písemnou otázku Tribunálu, tento dokument však není určen žádné konkrétní osobě a nepředjímá to, jaké hospodářské subjekty budou vyzvány k podání nabídky v rámci této zakázky. Žádný hospodářský subjekt tedy nebyl v této fázi řízení vyzván k podání nabídky, a tudíž žádný hospodářský subjekt z něj nemohl být vyloučen.
30 Žalobkyně jsou tedy poškozeny rozhodnutím nevyzvat je k podání nabídek, které má v projednávané věci podobu napadeného rozhodnutí o zadání veřejné zakázky. Žalobkyně tedy mohou podat žalobu proti poslednímu aktu dostupnému v okamžiku podání jejich žaloby, který je z řízení vylučuje, pokud se o něm dozvěděly. Rozhodnutí použít jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení přitom nepředstavuje rozhodnutí, kterým by byly dotčeny zájmy žalobkyň, jelikož nebyly tímto rozhodnutím vyloučeny z dotčeného zadávacího řízení. V době podání žaloby již Komise dne 3. listopadu 2020 přijala rozhodnutí o zadání zakázky, kterým byla s konečnou platností zakázka zadána a v jehož důsledku byly žalobkyně z dotčeného zadávacího řízení s konečnou platností vyloučeny.
31 Rozhodnutí použít jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení má tudíž přípravnou povahu.
32 Pokud jde o argument žalobkyň, podle kterého vůči nim nelze namítat, že se neúčastnily zadávacího řízení, ke zpochybnění přípustnosti jejich žaloby proti rozhodnutí použít jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, je třeba připomenout, že případné protiprávnosti, kterou jsou stižena čistě přípravná opatření, se lze dovolávat na podporu žaloby směřující proti konečnému aktu, jehož jsou přípravnou fází (viz rozsudek ze dne 16. prosince 2020, Balti Gaas v. Komise a INEA, T‑236/17 a T‑596/17, nezveřejněný, EU:T:2020:612, bod 101 a citovaná judikatura). V projednávané věci se žalobkyně svým druhým bodem návrhových žádání domáhají zrušení napadeného rozhodnutí o zadání veřejné zakázky, což jim v zásadě umožňuje dovolávat se jakékoli vady, kterou je stižena volba použít jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, pokud je bod návrhových žádání směřující ke zrušení napadeného rozhodnutí o zadání veřejné zakázky přípustný.
33 První bod návrhových žádání směřující ke zrušení rozhodnutí použít jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení musí tedy být prohlášen za nepřípustný.
K přípustnosti druhého bodu návrhových žádání, směřujícího ke zrušení napadeného rozhodnutí o zadání veřejné zakázky
34 V žalobní odpovědi namítá Komise nepřípustnost druhého bodu návrhových žádání, jelikož žalobkyně nemají žádný právní zájem na podání návrhu na zrušení napadeného rozhodnutí o zadání veřejné zakázky. Podle Komise totiž vzhledem k tomu, že se žalobkyně neúčastnily zadávacího řízení, nemají právní zájem na podání žaloby. V tomto ohledu Komise tvrdí, že by zrušení napadeného rozhodnutí o zadání veřejné zakázky neznamenalo, že by žalobkyně byly vybrány, jelikož nebyly mezi uchazeči.
35 Žalobkyně mají za to, že druhý bod návrhových žádání je přípustný. Zaprvé mají za to, že vůči nim nelze namítat, že se zadávacího řízení neúčastnily, ke zpochybnění přípustnosti jejich žaloby, neboť jejich neúčast byla důsledkem toho, že Komise neuveřejnila oznámení o zahájení zadávacího řízení. Jsou toho názoru, že pokud by Tribunál druhý bod návrhových žádání z tohoto důvodu odmítnul jako nepřípustný, nemohli by konkurenti napadnout přímé zadání veřejných zakázek. Podle žalobkyň to, že se řízení neúčastnily, nevylučuje jejich právní zájem na podání žaloby. Mají totiž za to, že zrušení zejména napadeného rozhodnutí o zadání veřejné zakázky bude mít za následek obnovení rovných podmínek hospodářské soutěže ve vztahu k jejich konkurentům.
36 Zadruhé žalobkyně tvrdí, že jsou napadeným rozhodnutím o zadání veřejné zakázky bezprostředně a osobně dotčeny. Tvrdí totiž, že působí na stejném trhu jako uchazeči, kterým byla dotčená zakázka zadána, a dále že byly schopny dodat roboty odpovídající popisu kvalitativních kritérií uvedených v oznámení o výsledku zadávacího řízení. Tvrdí tedy, že byly způsobilými uchazeči k účasti v zadávacím řízení uspořádaném Komisí za účelem uzavření rámcové smlouvy.
37 Jak bylo připomenuto v bodě 21 výše, předmětem žaloby na neplatnost mohou být a napadnutelný akt představují pouze opatření vyvolávající právně závazné účinky, kterými jsou dotčeny zájmy třetích osob tím, že mění podstatným způsobem jejich právní postavení.
38 Kromě toho je třeba připomenout, že právní zájem na podání žaloby a aktivní legitimace jsou dvě odlišné podmínky přípustnosti, které musí fyzická či právnická osoba splnit kumulativně, aby mohla podat žalobu na neplatnost na základě čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU (viz rozsudek ze dne 17. září 2015, Mory a další v. Komise, C‑33/14 P, EU:C:2015:609, bod 62 a citovaná judikatura).
– K povaze napadnutelného aktu
39 Jak vyplývá z bodu 23 výše, pouze akt, kterým jeho původce vymezuje svůj postoj jednoznačným a konečným způsobem ve formě umožňující identifikovat jeho povahu, představuje rozhodnutí, které může být předmětem žaloby na neplatnost.
40 V projednávané věci, jak je uvedeno v bodě 30 výše, nebyly žalobkyně vyloučeny z jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení z důvodu rozhodnutí o použití tohoto řízení ze dne 18. září 2020, které ještě neurčilo hospodářské subjekty vyzvané k účasti v tomto řízení, a tudíž ani hospodářské subjekty, které z něj byly vyloučeny. Právě výzvy k podání nabídek zaslané Komisí šesti hospodářským subjektům určily, které subjekty byly vyzvány k účasti v tomto řízení a které subjekty vyzvány nebyly. Nicméně v rámci tohoto řízení bylo oznámení o výsledku zadávacího řízení, v němž bylo oznámeno zadání veřejné zakázky dvěma uchazečům, aktem, který svým zveřejněním umožnil žalobkyním dozvědět se o použití tohoto řízení pro zadání této zakázky. Napadené rozhodnutí o zadání veřejné zakázky mělo tedy automaticky za následek to, že žalobkyně byly s konečnou platností zbaveny možnosti účastnit se tohoto řízení, a tím byly z tohoto řízení vyloučeny. Napadené rozhodnutí o zadání veřejné zakázky tak mělo účinky na právní postavení žalobkyň tím, že s konečnou platností určilo jejich právní postavení hospodářského subjektu vyloučeného z jednacího řízení bez předchozího uveřejnění dotčeného oznámení o zahájení zadávacího řízení.
41 Napadené rozhodnutí o zadání veřejné zakázky tudíž představuje akt, který lze napadnout žalobou.
– K právnímu zájmu žalobkyň na podání žaloby
42 Podle ustálené judikatury je žaloba na neplatnost podaná fyzickou nebo právnickou osobou přípustná pouze v případě, že tato osoba má právní zájem na zrušení napadeného aktu. Předpokladem takového zájmu je, že samotné zrušení tohoto aktu může vyvolat právní následky a žaloba tak může ve výsledku přinést prospěch straně, která ji podala. Důkaz takovéhoto zájmu, který se posuzuje ke dni podání žaloby a je základní a prvořadou podmínkou každého návrhu na zahájení soudního řízení, musí podat žalobce (rozsudky ze dne 18. října 2018, Gul Ahmed Textile Mills v. Rada, C‑100/17 P, EU:C:2018:842, bod 37, a ze dne 27. března 2019, Canadian Solar Emea a další v. Rada, C‑236/17 P, EU:C:2019:258, bod 91).
43 Je tedy třeba ověřit, zda případné zrušení napadeného rozhodnutí o zadání veřejné zakázky může žalobkyním v projednávané věci přinést prospěch.
44 Komise tvrdí, že tomu tak není, jelikož takové zrušení by neznamenalo, že by žalobkyně byly vybrány, jelikož se neúčastnily zadávacího řízení.
45 V tomto ohledu je třeba připomenout, že účast v zadávacím řízení může být v zásadě oprávněnou podmínkou, jejíž splnění se vyžaduje k tomu, aby bylo doloženo, že dotčená osoba prokazuje zájem na získání dotčené zakázky nebo jí hrozí škoda kvůli údajné protiprávnosti rozhodnutí o zadání uvedené zakázky. Nicméně v případě, kdy podnik v rámci jednacího řízení bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nepředložil nabídku z důvodu, že nebyl vyzván k podání nabídky, bylo by přehnané, a dokonce rozporuplné vyžadovat, aby se účastnil uvedeného řízení, ačkoli je pro účast na takovém řízení nezbytné, aby byl veřejným zadavatelem vyzván k podání nabídky (v tomto smyslu a obdobně viz rozsudek ze dne 26. ledna 2022, Leonardo v. Frontex, T‑849/19, EU:T:2022:28, body 25 až 28).
46 V projednávané věci je nutno konstatovat, že žalobkyně nemohly vědět o jednacím řízení bez předchozího uveřejnění dotčeného oznámení o zahájení zadávacího řízení a v rámci tohoto řízení nebyly vyzvány k podání nabídek. Proto jim nelze vytýkat, že se tohoto řízení neúčastnily.
47 Dále je třeba ověřit, zda jsou žalobkyně hospodářskými subjekty působícími na trhu, na který se vztahuje jednací řízení bez dotčeného uveřejnění oznámení.
48 V tomto ohledu z oznámení o výsledku zadávacího řízení ze dne 24. prosince 2020 vyplývá, že cílem zadání dotčené zakázky bylo pořízení Komisí 200 autonomních dezinfekčních robotů používajících jako metodu dezinfekce UV záření, aby mohly být nasazeny v evropských nemocnicích. Žalobkyně v žalobě uvedly, že vyrábějí „přenosný dezinfekční robot,Ultra-V‘, inteligentní dezinfekční robot využívající technologii UVC světelných paprsků pro trvale účinnou dekontaminaci“. Žalobkyně předložily v příloze žaloby důkazy týkající se robotu „Ultra-V“, jakož i vědecká hodnocení tohoto robotu provedená pro národní zdravotní službu Spojeného království. Z těchto důkazů vyplývá, že žalobkyně vyrábějí dezinfekční robot využívající UV záření.
49 Komise nicméně na jednání tvrdila, že žalobkyně nemohly být vyzvány k účasti v dotčeném zadávacím řízení, jelikož předmětem tohoto řízení byl nákup autonomních robotů, které se mohou přemísťovat samostatně, což není případ robotu „Ultra-V“, který vyrábějí žalobkyně.
50 V tomto ohledu je třeba uvést, že tento požadavek není uveden ani v kritériích uplatněných Komisí pro výběr podniků, kterým zašle výzvu k podávání nabídek, ani v kritériích pro zadání zakázky zveřejněných v oznámení o výsledku zadávacího řízení ze dne 24. prosince 2020. Podle Komise však tento požadavek představuje samotný předmět zadání dotčené zakázky, jelikož toto oznámení o výsledku zadávacího řízení v hlavě II.1.4 nadepsané „Stručný popis“ uvádí, že Komise zakoupí až 200 snadno použitelných samoobslužných robotů s UV zářením.
51 Z důkazů předložených žalobkyněmi vyplývá, že robot „Ultra-V“, který vyrábějí, vyžaduje zásah obsluhy pouze ve fázi přípravy předcházející procesu dezinfekce. Tento robot totiž funguje díky šesti snímačům zvaným „Spectromes“, které jsou obsluhou umístěny do místnosti před dezinfekcí. Když byly žalobkyně na jednání dotázány, upřesnily, že obsluha musí pouze umístit snímače do místnosti před dezinfekcí a robot se následně sám přesunuje k těmto snímačům, což umožňuje přizpůsobit se každé místnosti a zefektivňuje účinnost tohoto řešení dezinfekce na bázi UV záření. Kromě toho jsou snímače umístěny pouze jednou a nemusí být přemísťovány před jakoukoli jinou dezinfekcí téže místnosti. Z toho vyplývá, že robot „Ultra-V“ nevyžaduje během samotného procesu dezinfekce žádný lidský zásah.
52 S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že oznámení o výsledku zadávacího řízení ze dne 24. prosince 2020 neupřesňuje požadovaný stupeň autonomie robotů, je třeba dovodit, že robot „Ultra-V“ vyráběný žalobkyněmi je samoobslužným a snadno použitelným robotem, jak to vyžaduje oznámení o výsledku zadávacího řízení.
53 Z toho vyplývá, že žalobkyně předložily dostatek důkazů k prokázání, že působily na trhu autonomních dezinfekčních robotů využívajících UV záření, které byly předmětem jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.
54 Kromě toho je třeba připomenout, že žalobce má právní zájem na navržení zrušení aktu, za účelem určení unijním soudem protiprávnosti, ke které vůči němu došlo, takže takové určení může sloužit jako podklad případné žaloby na náhradu škody určené k odpovídajícímu odškodnění újmy způsobené napadeným aktem (viz rozsudek ze dne 5. září 2014, Éditions Odile Jacob v. Komise, T‑471/11, EU:T:2014:739, bod 44 a citovaná judikatura).
55 V rámci prvního žalobního důvodu přitom žalobkyně zpochybňují právě volbu použít toto výjimečné řízení a tvrdí, že podmínky pro použití tohoto řízení stanovené v bodě 11.1 druhém pododstavci písm. c) přílohy I finančního nařízení nebyly splněny.
56 Z toho vyplývá, že návrhová žádání směřující ke zrušení předložená žalobkyněmi mají za cíl určit protiprávnost, které se vůči nim dopustila Komise v rámci dotčeného zadávacího řízení, takže takové určení může sloužit jako základ pro jejich návrhová žádání směřující k náhradě škody. Žalobkyně to potvrdily na jednání, když upřesnily, že by získání náhrady škody od Komise umožnilo obnovit rovnováhu na trhu.
57 Ze všech výše uvedených skutečností vyplývá, že žalobkyně prokázaly právní zájem na zrušení napadeného rozhodnutí o zadání veřejné zakázky.
– K aktivní legitimaci žalobkyň
58 Podle čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU může každá fyzická nebo právnická osoba podat žalobu proti aktům, které jsou jí určeny nebo se jí bezprostředně a osobně dotýkají, jakož i proti nařizovacím aktům, jež se jí bezprostředně dotýkají a nevyžadují přijetí prováděcích opatření.
59 Vzhledem k tomu, že je třeba konstatovat, že adresáty napadeného rozhodnutí o zadání veřejné zakázky jsou úspěšní uchazeči, a nikoli žalobkyně, a že takové rozhodnutí o zadání veřejné zakázky nepředstavuje nařizovací akt, je třeba ověřit, zda jsou žalobkyně tímto rozhodnutím bezprostředně a osobně dotčeny.
60 Pokud jde zaprvé o otázku, zda jsou žalobkyně napadeným rozhodnutím o zadání veřejné zakázky bezprostředně dotčeny, je třeba připomenout, že požadavek stanovený článkem 263 čtvrtým pododstavcem SFEU – podle nějž musí fyzická nebo právnická osoba být opatřením, které je předmětem žaloby, dotčena bezprostředně – vyžaduje, aby byly splněny dvě kumulativní podmínky, a sice aby toto opatření zaprvé vyvolávalo bezprostřední účinky na právní postavení této osoby a zadruhé neponechávalo adresátům pověřeným jeho provedením žádnou posuzovací pravomoc, přičemž toto provedení je čistě automatické povahy a vyplývá výlučně z unijní právní úpravy, aniž je třeba použít další zprostředkující pravidla [viz rozsudek ze dne 14. července 2022, Itálie a Comune di Milano v. Rada a Parlament (Siège de l’Agence européenne des médicaments), C‑106/19 a C‑232/19, EU:C:2022:568, bod 61 a citovaná judikatura].
61 Je třeba postupně zkoumat, zda žalobkyně splňují oba tyto požadavky.
62 Zaprvé je třeba zkoumat, zda napadené rozhodnutí o zadání veřejné zakázky má bezprostřední účinky na právní postavení žalobkyň.
63 V tomto ohledu vyplývá z bodu 40 výše, že napadené rozhodnutí o zadání veřejné zakázky mělo za následek, že žalobkyně byly s konečnou platností zbaveny možnosti účastnit se jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, a tím je z tohoto řízení vyloučily. Napadené rozhodnutí o zadání veřejné zakázky tak mělo bezprostřední účinky na právní postavení žalobkyň tím, že s konečnou platností určilo jejich právní postavení hospodářského subjektu vyloučeného z jednacího řízení bez předchozího uveřejnění dotčeného oznámení o zahájení zadávacího řízení.
64 Právní postavení žalobkyň však může být napadeným rozhodnutím o zadání veřejné zakázky bezprostředně dotčeno pouze tehdy, pokud mohou prokázat, že jsou hospodářskými subjekty působícími na dotčeném trhu.
65 Jak vyplývá z bodů 47 až 53 výše, žalobkyně předložily v projednávané věci dostatek důkazů k prokázání, že působily na trhu autonomních dezinfekčních robotů využívajících UV záření.
66 Zadruhé napadené rozhodnutí o zadání veřejné zakázky s konečnou platností určilo dva hospodářské subjekty jako úspěšné uchazeče o dotčenou zakázku s okamžitým a závazným účinkem. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí o zadání veřejné zakázky vyvolává v tomto ohledu právní účinky, aniž je vyžadováno jakékoli doplňující opatření, je druhý požadavek zmíněný v bodě 60 výše splněn.
67 Z toho vyplývá, že žalobkyně byly napadeným rozhodnutím o zadání veřejné zakázky bezprostředně dotčeny.
68 Pokud jde zadruhé o otázku, zda jsou žalobkyně napadeným rozhodnutím o zadání veřejné zakázky osobně dotčeny, z ustálené judikatury vyplývá, že jiné subjekty než adresáti rozhodnutí mohou tvrdit, že jsou osobně dotčeny, pouze pokud je toto rozhodnutí zasahuje z důvodu určitých vlastností, které jsou pro ně zvláštní, nebo faktické situace, která je vymezuje vzhledem ke všem ostatním osobám, a tím je individualizuje způsobem obdobným tomu, jakým by byl individualizován adresát rozhodnutí (rozsudek ze dne 15. července 1963, Plaumann v. Komise, 25/62, EU:C:1963:17, s. 223; v tomto smyslu viz též rozsudek ze dne 20. ledna 2022, Deutsche Lufthansa v. Komise, C‑594/19 P, EU:C:2022:40, bod 31 a citovaná judikatura).
69 Je proto třeba ověřit, zda napadené rozhodnutí o zadání veřejné zakázky zasahuje žalobkyně buď z důvodu určitých vlastností, které jsou pro ně zvláštní, nebo faktické situace, která je vymezuje vzhledem ke všem ostatním osobám.
70 V tomto ohledu z ustálené judikatury vyplývá, že pokud se rozhodnutí dotýká skupiny osob, jež byly nebo mohly být známy v okamžiku přijetí uvedeného aktu, a na základě kritérií, která jsou členům skupiny vlastní, mohou být tyto osoby tímto aktem osobně dotčeny coby osoby patřící k omezenému okruhu hospodářských subjektů (rozsudek ze dne 13. března 2008, Komise v. Infront WM, C‑125/06 P, EU:C:2008:159, body 71 a 72; v tomto smyslu viz též rozsudek ze dne 12. července 2022, Nord Stream 2 v. Parlament a Rada, C‑348/20 P, EU:C:2022:548, bod 158 a citovaná judikatura).
71 Za zvláštních okolností použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení je třeba mít za to, že hospodářský subjekt, který nebyl vyzván k účasti v uvedeném řízení, přestože byl schopen splnit kritéria použitá veřejným zadavatelem pro výběr podniků, kterým má být zaslána výzva k podání nabídek, patří do omezeného okruhu soutěžitelů, kteří jsou schopni předložit nabídku, pokud by byli vyzváni k účasti v řízení.
72 V projednávané věci Komise v žalobní odpovědi vysvětlila, že kritérii použitými pro určení subjektů vyzvaných k účasti v dotčeném řízení bylo označení EC, výrobní kapacita alespoň 20 jednotek měsíčně a zkušenosti s nasazením robotů v nemocnicích týkající se alespoň 10 robotů. Když byla Komise na jednání dotázána, potvrdila, že tato kritéria byla rovněž kritérii pro výběr použitými v rámci dotčeného řízení.
73 Kritéria použitá Komisí k posouzení, jaké hospodářské subjekty vyzvat k jednacímu řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, tak byla žalobkyním poskytnuta v rámci soudního řízení. Kromě toho žalobkyně, které byly na jednání dotázány, zda tato kritéria splňují a zda předložily důkazy v tomto ohledu, odkázaly na přílohu A.8 své žaloby.
74 Zaprvé, pokud jde o kritérium týkající se označení CE, žalobkyně na jednání tvrdily, že jejich robot „Ultra-V“ je opatřen označením CE, jelikož jedna z nich je holandskou společností, která své roboty nasazovala v Unii. Kromě toho, jak žalobkyně uvedly v žalobě, v návodu k použití robotu „Ultra-V“ je uvedeno logo označení CE. Je proto třeba dovodit, že tento robot splňuje toto kritérium.
75 Pokud jde zadruhé o kritérium týkající se výrobní kapacity, žalobkyně na jednání uvedly, že toto kritérium splňují a jsou dokonce schopny svou výrobní kapacitu zvýšit. Je však třeba podotknout, že žalobkyně nepředložily v žalobě, včetně její přílohy A.8, ani v replice žádný důkaz, jenž by prokázal, že jejich výrobní kapacita mohla dosáhnout 20 robotů měsíčně.
76 Zatřetí je třeba uvést, pokud jde o kritérium týkající se jejich zkušeností s nasazením robotů v nemocnicích, že žalobkyně předložily studie provedené univerzitními nemocnicemi ve Spojeném království a zprávu vypracovanou dvěma odborníky na hygienu North West Anglia NHS Foundation Trust, z nichž zejména vyplývá, že přinejmenším od dubna 2015 nasadily roboty do nemocnic zdravotnické služby Spojeného království. Tyto důkazy však neumožňují určit přesný počet nasazených robotů.
77 I za předpokladu, že by žalobkyně nasadily do nemocnic alespoň deset robotů, nemění to nic na tom, že neprokázaly, že měsíční objem jejich výrobní kapacity pro robota „Ultra-V“ dosáhl hodnoty definované Komisí za účelem výběru hospodářských subjektů vyzvaných k podání nabídek.
78 Z toho vyplývá, že žalobkyně nepředložily dostatek důkazů, které by prokázaly, že byly schopny splnit kritéria použitá Komisí pro výběr hospodářských subjektů, kterým byly zaslány výzvy k podání nabídek v rámci jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. Žalobkyně tudíž nepodaly důkaz, že patří k omezenému okruhu hospodářských subjektů, které mohou být vyzvány k podání nabídek a nabídky podat. Z toho vyplývá, že žalobkyně nejsou napadeným rozhodnutím o zadání veřejné zakázky osobně dotčeny.
79 Druhý bod návrhových žádání směřující ke zrušení napadeného rozhodnutí o zadání veřejné zakázky je tudíž nepřípustný.
K přípustnosti třetího a čtvrtého bodu návrhových žádání, směřujících ke zrušení rozhodnutí Komise uzavřít sporné rámcové smlouvy a k jejich prohlášení za od počátku neplatné
80 Komise uvádí, že třetí a čtvrtý bod návrhových žádání jsou nepřípustné v rozsahu, v němž směřují ke zrušení rozhodnutí Komise uzavřít sporné rámcové smlouvy a k tomu, aby Tribunál prohlásil tyto rámcové smlouvy za od počátku neplatné. Komise tvrdí, že zrušení napadeného rozhodnutí o zadání veřejné zakázky nepovede k tomu, že by již podepsané smlouvy byly od počátku neplatné, jelikož tyto smlouvy jsou předkládány pouze soudu příslušnému pro rozhodování sporů ze smluv a unijní soud je nemůže zrušit v rámci žaloby na neplatnost podané na základě článku 263 SFEU.
81 Pokud jde o otázku, zda rozhodnutí o uzavření rámcových smluv je napadnutelným aktem, je třeba připomenout, že podle článku 263 SFEU přezkoumává unijní soud pouze legalitu aktů přijatých orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, které mají závazné právní účinky vůči třetím osobám.
82 Z ustálené judikatury vyplývá, že návrhová žádní znějící na zrušení v rámci článku 263 SFEU aktů přijatých orgány v rámci ryze smluvního rámce, od kterého jsou neoddělitelné, jsou nepřípustná (viz usnesení ze dne 3. října 2018, Pracsis a Conceptexpo Project v. Komise a EACEA, T‑33/18, nezveřejněné, EU:T:2018:656, bod 62 a citovaná judikatura; v tomto smyslu viz též rozsudky ze dne 17. června 2010, CEVA v. Komise, T‑428/07 a T‑455/07, EU:T:2010:240, bod 52, a ze dne 29. ledna 2013, Cosepuri v. EFSA, T‑339/10 a T‑532/10, EU:T:2013:38, bod 26).
83 V projednávané věci se žalobkyně domáhají zrušení rozhodnutí Komise ze dne 19. listopadu 2020 uzavřít sporné rámcové smlouvy a prohlášení uvedených rámcových smluv uzavřených mezi Komisí a úspěšnými uchazeči za od počátku neplatné. V tomto ohledu stačí konstatovat, že podpis rámcových smluv je z povahy věci vlastní smluvnímu procesu, aniž by v tomto ohledu bylo možné v projednávané věci identifikovat rozhodnutí oddělitelné od uvedeného procesu, a dále že uvedené rámcové smlouvy vyvolávají a vyčerpají veškeré své účinky v rámci smluvního vztahu mezi dotčenými smluvními stranami, ve vztahu k nimž jsou žalobkyně třetími osobami.
84 Z výše uvedených úvah vyplývá, že třetí a čtvrtý bod návrhových žádání jsou v rozsahu, v němž směřují ke zrušení rozhodnutí uzavřít rámcové smlouvy, jakož i uvedených rámcových smluv uzavřených mezi Komisí a úspěšnými uchazeči, nepřípustné.
85 S ohledem na výše uvedené musí být návrhová žádání znějící na zrušení odmítnuta jako nepřípustná.
K návrhu na náhradu škody
86 Žalobkyně se domáhají náhrady škody za ztrátu příležitosti ucházet se o veřejnou zakázku z důvodu protiprávního použití jednacího řízení Komisí bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. Podle žalobkyň musí být tato škoda považována za skutečnou a určitou, neboť s konečnou platností ztratily příležitost, aby jim zakázka byla zadána. Tvrdí, že z důvodu odmítnutí Komise zveřejnit technická kritéria a kritéria pro zadání zakázky, na jejichž základě byla zakázka zadána, nemohou doložit skutečnost, že by zakázku skutečně získaly. Žalobkyně se tak primárně domáhají toho, aby bylo Komisi nařízeno sdělit specifikace zakázky, na jejichž základě byly sporné rámcové smlouvy uzavřeny, a mezitímně rozhodnout o odpovědnosti Komise za protiprávní použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, aby mohla být následně určena výše náhrady škody. Podpůrně se domáhají zaplacení náhrady škody ve výši 3 000 000 eur.
87 Komise s těmito argumenty nesouhlasí.
88 Úvodem je třeba připomenout, že podle čl. 340 druhého pododstavce SFEU nahradí Unie v případě mimosmluvní odpovědnosti v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené jejími orgány nebo jejími zaměstnanci při výkonu funkce.
89 Z ustálené judikatury vyplývá, že ke vzniku mimosmluvní odpovědnosti Unie ve smyslu čl. 340 druhého pododstavce SFEU za protiprávní jednání jejích orgánů musí být splněn souhrn podmínek, a to protiprávnost jednání vytýkaného orgánům, existence skutečné škody a příčinná souvislost mezi tímto jednáním a uplatňovanou škodou. Není-li jedna z těchto podmínek splněna, musí být žaloba v plném rozsahu zamítnuta, aniž by bylo nutné zkoumat ostatní podmínky (viz rozsudek ze dne 15. října 2013, Evropaïki Dynamiki v. Komise, T‑474/10, nezveřejněný, EU:T:2013:528, bod 215 a citovaná judikatura; v tomto smyslu viz též rozsudek ze dne 9. září 2008, FIAMM a další v. Rada a Komise, C‑120/06 P a C‑121/06 P, EU:C:2008:476, body 106 a 164 až 166 a citovaná judikatura).
90 V projednávané věci je vhodné nejprve zkoumat druhou podmínku vzniku mimosmluvní odpovědnosti Unie uvedenou v bodě 89 výše, a sice podmínku směřující k určení, zda žalobkyně prokázaly skutečnou existenci škod, které uplatňují.
91 Pokud jde o podmínku týkající se existence skutečné újmy, může být odpovědnost Unie založena pouze tehdy, když žalobci skutečně vznikla „skutečná a určitá“ újma. Žalobci přísluší, aby unijnímu soudu předložil důkazy za účelem prokázání existence a rozsahu takové újmy (viz rozsudek ze dne 8. listopadu 2011, Idromacchine a další v. Komise, T‑88/09, EU:T:2011:641, bod 25 a citovaná judikatura).
92 V tomto ohledu je třeba poznamenat, že újma dovolávaná žalobkyněmi spočívá ve ztrátě příležitosti podat nabídku pro danou veřejnou zakázku. Jak přitom tvrdí Komise, skutečnost, že uchazeč podal nabídku, mu nepřináší výhodu, neboť nezaručuje, že mu bude zakázka zadána. Ztráta příležitosti podat nabídku tedy nepředstavuje skutečnou a určitou újmu, která by mohla být předmětem náhrady, ale hypotetickou újmu.
93 V rozsahu, v němž se žalobkyně v podstatě dovolávají újmy vycházející ze ztráty příležitosti získat zakázku, je třeba připomenout, že z judikatury vyplývá, že taková ztráta příležitosti získat zakázku představuje skutečnou a určitou škodu pouze za předpokladu, že by v případě neexistence protiprávního jednání orgánu nebylo pochyb o tom, že by žalobkyně získaly uvedenou zakázku (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 22. června 2011, Evropaïki Dynamiki v. Komise, T‑409/09, EU:T:2011:299, bod 85 a citovaná judikatura).
94 Žalobkyně samy při výpočtu výše své škody uznávají, že je třeba zohlednit pravděpodobnost, zda by jim byla zakázka zadána. V tomto ohledu výše náhrady škody, kterou žalobkyně podpůrně požadují, odpovídá čistému zisku, kterého by dosáhly, kdyby jim byla zakázka zadána.
95 Je třeba přezkoumat, zda žalobkyně předložily důkazy, že v případě vyzvání k účasti na jednacím řízení bez dotčeného předchozího uveřejnění, by jim byla zakázka zadána.
96 V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že neměly k dispozici technická kritéria a kritéria pro zadání zakázky, na jejichž základě byla zakázka zadána, a ostatně se v pátém bodě návrhových žádání domáhaly, aby Tribunál nařídil Komisi sdělit specifikace zakázky, na jejichž základě byly sporné rámcové smlouvy uzavřeny. Je však třeba uvést, že žalobkyně měly k dispozici kritéria pro zadání zakázky, která byla použita v rámci dotčeného zadávacího řízení a byla zveřejněna v oznámení o výsledku zadávacího řízení ze dne 24. prosince 2020.
97 V projednávané věci oznámení o výsledku zadávacího řízení ze dne 24. prosince 2020 v položce II.1.4. nadepsané „Stručný popis“, uvádělo, že předmětem zakázky bylo, že Komise zakoupí až 200 snadno použitelných samoobslužných robotů s UV zářením. V položce II.2.5. nadepsané „Kritéria pro zadání zakázky“ obsahovalo totéž oznámení o výsledku zadávacího řízení stručný popis kritérií pro zadání dotčené zakázky. Konkrétně se jednalo o tři kvalitativní kritéria, a sice zaprvé technickou excelenci a vyspělost dezinfekčního robota (týkající se zejména kvality dezinfekčního procesu, účinnosti a rychlosti dezinfekčního procesu, robotické autonomie, rozsahu, snadnosti použití), zadruhé kvalitu přístupu k zajištění dodávky vybrané nemocnici ve lhůtě čtyř týdnů od objednávky a zajištění následné odborné přípravy nemocničního personálu, podpory a údržby a zatřetí dobu odezvy v poskytování technické podpory a údržby.
98 Žalobkyně tvrdí, že jsou mezinárodní společností působící v oblasti zdravotnických technologií, prevence a kontroly infekcí a vyrábějí přenosné dezinfekční roboty s názvem „Ultra-V“ využívající technologii světelného záření UVC. Mimoto tvrdí, že mohly poskytnout přiměřenou odpověď na každé z kritérií pro zadání zakázky popsaných v bodě 97 výše.
99 Pokud však jde o kritéria pro zadání zakázky týkající se jednak kvality a rychlosti zásobování vybrané nemocnice a následné odborné přípravy nemocničního personálu, a jednak doby odezvy v poskytování technické podpory a údržby, žalobkyně nepředložily žádný důkaz, který by mohl podepřít jejich tvrzení v bodě 20 jejich žaloby, podle kterého byly schopny tato kritéria splnit.
100 Ze všech výše uvedených skutečností vyplývá, že žalobkyně neprokázaly, že by nebylo pochyb o tom, že kdyby byly vyzvány k podání nabídek v rámci jednacího řízení bez předchozího uveřejnění dotčeného oznámení o zahájení zadávacího řízení, byla by jim uvedená zakázka zadána.
101 Není proto nutné nařídit Komisi, aby sdělila specifikace zakázky, na jejichž základě byly sporné rámcové smlouvy uzavřeny.
102 Z toho vyplývá, že podmínka týkající se skutečné existence újmy není splněna pro vznik mimosmluvní odpovědnosti Unie podle čl. 340 druhého pododstavce SFEU.
103 Vzhledem k tomu, že podmínky, kterým podléhá vznik mimosmluvní odpovědnosti Unie ve smyslu čl. 340 druhého pododstavce SFEU, jsou kumulativní, není třeba zkoumat ostatní podmínky vyžadované v tomto ohledu judikaturou.
104 Za těchto podmínek je třeba zamítnout návrh na náhradu škody a žalobu zamítnout v plném rozsahu.
K nákladům řízení
105 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměly ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedeným uložit náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení o předběžném opatření.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (první rozšířený senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Společnostem Inivos Ltd a Inivos BV se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů řízení o předběžném opatření.
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 21. února 2024.
Podpisy