Language of document :

Žaloba podaná dne 19. srpna 2009 - RapidEye v. Komise

(Věc T-330/09)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: RapidEye AG (Brandenburg an der Havel, Německo) (zástupce: T. Jestaedt, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

zrušit rozhodnutí Komise uvedené v dopisu ze dne 9. června 2009 ve věci "Státní podpora CP 183/2009 - Německo, RapidEye AG (následná kontrola MSR 1998 - N 416/2002)" v rozsahu, v němž Komise považuje podporu s intenzitou 35% ekvivalentu hrubé podpory a částku podpory ve výši 44 199 321,36 eur za nepřípustnou a pro podporu s intenzitou překračující 30,22 % ve vztahu k podpoře ve výši 37 316 000 eur, vyžaduje nové oznámení;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise svým rozhodnutím K (2002)3570 konečné ze dne 2. října 2002 schválila státní podporu ve prospěch RapidEye AG [státní podpora č. N 416/2002 - Německo (Brandenburg), Podpora pro RapidEye AG] podle multisektorového rámce regionální podpory pro velké investiční projekty2 a stanovila maximální intenzitu a maximální výšku podpory (dále jen "rozhodnutí Komise z 2. října 2002").

Žalobkyně v tomto řízení napadá dopis Komise D (2009)569 ze dne 9. června 2009, který se týká státní podpory CP 183/2009 - Německo, RapidEye AG (následná kontrola MSR 1998 - N 416/2002). V tomto dopise byly německé orgány vyzvány zejména k tomu, aby respektovaly intenzitu a částku podpory potvrzené rozhodnutím Komise z 2. října 2002 a aby potvrdily, že veškeré částky vyšší nežli stanovené hodnoty byly od všech příjemců vymáhány.

Žalobkyně k odůvodnění své žaloby uplatňuje pět žalobních důvodů.

Žalobkyně zaprvé uplatňuje porušení článků 87 ES a 88 ES a čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999, jelikož podle jejího názoru je podpora až do intenzity 35 % v souladu s rozhodnutím Komise ze dne 2 . října 2002.

Žalobkyně dále uplatňuje, že žalovaná zneužila svou posuzovací pravomoc tím, že v rozporu se svým rozhodnutím ze dne 2. října 2002 nepřipustí novou podporu do výše intenzity 35 % bez nového oznámení.

Žalobkyně zatřetí uplatňuje porušení zásady legitimního očekávání, jelikož žalobkyně při uskutečňování investice s použitím podpory důvěřovala tomu, že podpora byla schválena až do intenzity 35 %.

Nadto podpůrně uplatňuje porušení čl. 88 odst. 3 ES. Žalobkyně v této souvislosti uplatňuje, že i kdyby mělo být rozhodnutí Komise z 2. října 2002 vykládáno v tom smyslu, že připouští pouze pomoc s maximální intenzitou 30,22 %, jedná se při zvýšení na 35 % pouze o nepatrnou změnu podpory, která nevyžaduje nové oznámení.

Konečně, žalobkyně podpůrně uplatňuje porušení článku 3 nařízení (ES) č. 800/2008. Vytýká Komisi, že při zvýšení intenzity podpory na 35 % vyžaduje nové oznámení, aniž by zkoumala, zda tato podpora není podle nařízení č. 800/2008 od takové povinnosti osvobozená.

____________

1 - Úř. věst. 1998, C 107, s. 7.

2 - Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES; Zvl. vyd. 08/01, s. 339.

3 - Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách).