Žaloba podaná dne 30. září 2008 - STEF v. Komise

(Věc T-428/08)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Samband tónskálda og eigenda flutningsréttar (STEF) (Reykjavík, Island) (zástupce: H. Melkorka Óttarsdóttir, advokátka)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

zrušit článek 3 rozhodnutí Komise K(2008)3435 konečné ze dne 16. července 2008 o řízení podle článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/C2/38.698 - CISAC); a

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou žalobkyně usiluje, na základě článku 230 ES, o částečné zrušení rozhodnutí Komise K(2008)3435 konečné ze dne 16. července 2008 (věc COMP/C2/38.698 - CISAC) o řízení podle článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP. Žalobkyně zpochybňuje tvrzení Komise v článku 3 napadeného rozhodnutí, podle kterého územní vymezení pověření pro vzájemné zastupování udělované jednou společností autorů druhé společnosti, představuje jednání ve vzájemné shodě porušující článek 81 ES a článek 53 EHP.

Žalobkyně na podporu své žaloby uvádí čtyři důvody:

Zaprvé, žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila nesprávného posouzení a porušení článku 81 ES tím, že rozhodla, že paralelní územní vymezení uvedené v dohodách o vzájemném zastoupení, uzavřených žalobkyní a ostatními členy CISAC, je výsledkem jednání ve vzájemné shodě. Tvrdí, že úroveň důkazů předložených Komisí v jejím rozhodnutí je nedostatečná k prokázání toho, že paralelní jednání není výsledkem obvyklé hospodářské soutěže, ale představuje jednání ve vzájemné shodě. Žalobkyně dále tvrdí, že přítomnost doložky o vymezení ve všech jejích vzájemných dohodách je nezbytná k efektivní a dostatečné ochraně zájmů autorů zastoupených žalobkyní a ostatními členy CISAC.

Zadruhé, žalobkyně tvrdí, že na rozdíl od konstatování napadeného rozhodnutí není územní vymezení provedené společnostmi CISAC v jejich dohodách o vzájemném zastoupení, není omezením hospodářské soutěže ve smyslu čl. 81 odst. 1 ES, jelikož vytvoření a ochrana soutěže mezi organizacemi autorů by nebylo v souladu s povahou účelu společnosti organizace pro kolektivní správu práv, kterým je ochrana práv jeho členů a fungování výlučně pro své členy.

Zatřetí, podpůrně, žalobkyně tvrdí, že i kdyby územní vymezení představovalo jednání ve vzájemné shodě ve smyslu čl. 81 odst. 1 ES, jsou splněny podmínky čl. 81 odst. 3 ES. Uvádí, že zpochybněná praxe zlepšuje distribuci hudby, umožňuje spotřebitelům sdílet z toho vyplývající výhody, neukládá omezení podnikům, které nejsou nezbytné pro dosažení cíle ani jim neumožňuje, aby eliminovaly hospodářskou soutěž pokud jde o podstatnou část produktů. Tato praxe musí být považována, ve smyslu čl. 81 odst. 1 ES, za nezbytnou a přiměřenou k legitimním cílům ochrany práv členů společností a autorů.

Žalobkyně konečně tvrdí, že Komise ve svém rozhodnutí nepoužila čl. 151 odst. 4 ES, který stanoví, že Komise měla při svém postupu podle jiných ustanovení Smlouvy vzít v úvahu kulturní aspekty, zejména za účelem respektovaní a podpory kulturní různorodosti.

____________