Žaloba podaná dne 24. března 2010 - Španělsko v. Komise
(Věc T-138/10)
Jednací jazyk: španělština
Účastníci řízení
Žalobce: Španělské království (zástupce: J. Rodríguez Cárcamo)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhové žádání žalobce
zrušit rozhodnutí Komise č. 337 ze dne 28. ledna 2010, kterým byla omezena podpora Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) v operačním programu Comunidad Valenciana cíl 1 (1994-1999) ve Španělsku podle rozhodnutí K(1994) 3043/6, ERDF č. 94 11 09 011, a
uložit Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Rozhodnutím K(94) 30346 ze dne 25. listopadu 1994 Komise poskytla podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) pro operační program v regionu Valencie, jež byl součástí podpůrného rámce Společenství pro činnost strukturálních fondů ve Španělských regionech týkajícího se cíle č. 1 v období 1994-1999, v maximální výši 1 207 941 000 ECU. Rozhodnutí napadené v tomto řízení tvrdí, že ve 23 ze 38 auditovaných projektů došlo k nesrovnalostem, a snižuje původně udělenou podporu na 115 612 377,25 eur.
Na podporu svých návrhových žádání žalobkyně uplatňuje tyto žalobní důvody:
- porušení článku 24 nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 ze dne 19. prosince 1988
1 tím, že v napadeném rozhodnutí byla použita metoda extrapolace, neboť uvedený článek nestanoví možnost extrapolace nesrovnalostí zjištěných v konkrétních činnostech na veškeré činnosti zahrnuté do operačního programu financovaného ze zdrojů EFRR. Žalobce tvrdí, že opravy uplatněné Komisí v napadeném rozhodnutí nemají právní základ, neboť podle rozsudku Soudního dvora ve věci C-443/97, Španělsko
v. Komise
2 nelze mít za to, že interní pokyny Komise ze dne 15. října 1997 k čistým finančním opravám v rámci použití článku 24 nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 mají právní účinky vůči členským státům, a protože dané ustanovení předvídá snížení podpory pouze pokud přezkum dané podpory odhalí nesrovnalost, přičemž tato zásada byla použitím metody extrapolace porušena;
- podpůrně článku 24 nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 ze dne 19. prosince 1988 ve spojení s čl. 4 odst. 3 SEU (zásada řádné spolupráce), neboť oprava byla uplatněna prostřednictvím extrapolace, ačkoli v systému řízení, kontroly ani auditu nebyl zjištěn žádný nedostatek ohledně pozměněných smluv, neboť řídící orgán uplatnil španělskou právní úpravu, o které Soudní dvůr neprohlásil, že je v rozporu s právem Evropské unie. Španělské království je toho názoru, že skutečnost, že řídící orgán dodržel vnitrostátní právo, ačkoli to může vést je zjištění, ze strany Komise, nesrovnalostí či skutečných porušení práva Evropské unie, nemůže sloužit jako základ pro extrapolaci na základě pochybení v systému řízení, pokud Soudní dvůr neprohlásil, že je právo použité řídícími orgány v rozporu s právem Evropské unie a pokud Komise nepodala žalobu proti členskému státu na základě článku 258 SFEU;
- podpůrně článku 24 nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 ze dne 19. prosince 1988 tím, že vzorek použitý pro uplatnění finanční opravy metodou extrapolace nebyl reprezentativní. Komise vytvořila vzorek pro uplatnění extrapolace z velmi omezeného počtu projektů (38 ze 7 862), aniž by zohlednila všechny zásadní části operačního programu včetně výdajů předem odečtených španělskými orgány, a jako výchozí bod vzala uvedené výdaje, a nikoli udělenou podporu, a použila výpočetní program,jehož spolehlivost je nižší než 85 %. Španělské království má tedy za to, že vzorek nesplňuje podmínku reprezentativnosti požadovanou pro účely použití jako základu pro extrapolaci;
- uplynutí promlčecí lhůty pro zahájení řízení podle článku 3 nařízení Rady (EHS) č. 2988/95 ze dne 19. prosince 1995. Konečně má Španělské království za to, že oznámení zjištěných nesrovnalostí španělským orgánům (k němuž došlo v červenci 2004, a většinou se týkalo nesrovnalostí z let 1997, 1998 a 1999) musí určovat okamžik počátku běhu čtyřleté lhůty stanovené v článku 3 nařízení č. 2988/95
3 ve vztahu k daným nesrovnalostem.