Sdělení v Úř. věst.

 

Žaloba podaná dne 27. června 2005 AEPI A.E. proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-242/05)

(Jednací jazyk: řečtina)

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 27. června 2005 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Elliniki Etaireia pros Prostasian tis Pnefmatikis Idioktisias, se sídlem v Marrousi Attikis (Řecko), zastoupenou T. Asprogerakas-Grivasem, advokátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

zrušil napadená opatření;

přijal původní stížnost a jednal o ní;

vyhověl původní stížnosti v celém rozsahu;

uložil Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení a zaplacení odměny jejího advokáta.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně, která je společností kolektivní správy k hudebnímu duševnímu vlastnictví v Řecku, podala u Evropské komise na základě článku 226 ES stížnost s návrhem, aby Evropská komise určila, že řecký ministr kultury porušil pravidla hospodářské soutěže (článek 81 ES) tím, že vytvořil monopolistické poměry při udělování povolení subjektům kolektivní správy práv k duševnímu vlastnictví a s nimi souvisejících práv.

Dopisem ze dne 7. prosince 2004 č.j. COMP/C2/PK/pm/D/906(2004) jí Komise sdělila, že má v úmyslu řízení zastavit, a vyzvala ji, aby jí případně sdělila nové informace, které dokládají sporné porušení právních předpisů. Následujícím dopisem ze dne 20. dubna 2005 č.j. Comp/C2/PK/LVP/D/219/2005 jí Komise sdělila, že stížnost s konečnou platností zamítá.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud tato rozhodnutí zrušil. Nejprve uplatňuje, že rozhodnutí ze dne 20. dubna 2005 postrádá odůvodnění, jež by zohlednilo informace, které uvedla v odpovědi na dopis ze dne 7. prosince 2004. Dále žalobkyně uvádí, že ji řecký ministr kultury diskriminoval tím, že udělil povolení všem ostatním subjektům kolektivní správy pro všechny oblasti uvedené v jejich žádostech, zatímco v jejím případě udělil povolení pouze pro práva k duševnímu vlastnictví, a nikoliv také pro práva s těmito právy souvisejícími, jak žádala. Žalobkyně uplatňuje, že se tak stalo úmyslně, za účelem vytvoření monopolistických poměrů. Žalobkyně dále uplatňuje, že byl také porušen zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti, neboť majitelé práv souvisejících s právy k duševnímu vlastnictví, kteří nejsou Řekové, si nemohou v Řecku zvolit společnost, kterou by pověřili správou těchto souvisejících práv. Konečně má žalobkyně za to, že praxe, proti níž směřuje její stížnost, se týká velké části trhu duševního vlastnictví, a nikoliv omezené části, jak je uváděno v napadených opatřeních.

____________