Věc T-243/05

Řecká republika

v.

Komise Evropských společenství

„EZOZF – Záruční sekce – Výdaje vyloučené z financování Společenství – Plodiny na orné půdě – Olivový olej – Finanční audit – Lhůta 24 měsíců“

Shrnutí rozsudku

1.      Zemědělství – EZOZF – Schválení účetní závěrky

(Nařízení Rady č. 729/70, čl. 5 odst. 2 písm. c), a nařízení Rady č. 1258/1999, čl. 7 odst. 4 pátý pododstavec; nařízení Komise č. 1663/95, ve znění nařízení č. 2245/1999, čl. 8 odst. 1 první a třetí pododstavec)

2.      Zemědělství – EZOZF – Schválení účetní závěrky

3.      Akty orgánů – Nařízení – Nařízení, které stanoví specifická kontrolní opatření

1.      Jak podle čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení č. 729/70 o financování společné zemědělské politiky, tak i podle čl. 7 odst. 4 pátého pododstavce nařízení č. 1258/1999 o financování společné zemědělské politiky, kterými jsou časově omezeny výdaje, na které se může vztahovat zamítnutí financování ze strany EZOZF, musí být lhůta 24 měsíců počítána od okamžiku, kdy Komise dotyčnému členskému státu oznámí výsledky svého ověřování, tedy výsledky šetření na místě uskutečněného v členských státech jejími službami. Procesní záruka poskytnutá, ve formě lhůty 24 měsíců, v uvedených ustanoveních je proto vázána pouze na toto oznámení výsledků ověřování, a nikoli na posouzení výdajů, které má Komise v úmyslu vyloučit. Tyto výsledky ověřování Komise totiž představují základ všech oprav a musejí být členskému státu neprodleně oznámeny, aby tento stát mohl co nejrychleji zjištěné nedostatky odstranit, a tudíž se napříště novým opravám vyhnout.

Z toho vyplývá, že i když posouzení výdajů, které má Komise v úmyslu vyloučit, bude uskutečňováno ve druhém oznámení Komise zaslaném dotyčnému členskému státu po ukončení dvoustranného jednání, v souladu s čl. 8 odst. 1 třetím pododstavcem nařízení č. 1663/95, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 729/70 týkající se postupu schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF, ve znění nařízení č. 2245/1999, je lhůta 24 měsíců podle nařízení č. 729/70 a č. 1258/1999 stále počítána od prvního oznámení, v němž jsou sděleny výsledky ověřování, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 1 prvním pododstavci nařízení č. 1663/95.

Tento názor se nedotýká procesních práv členských států. Rozhodnutí v oblasti schvalování účetní závěrky EZOZF jsou totiž přijímána při ukončení kontradiktorního řízení, v jehož průběhu dotyčné členské státy disponují všemi zárukami nezbytnými k předložení svého stanoviska.

(viz body 41–44)

2.      V oblasti financování společné zemědělské politiky EZOZF Komise není povinna za účelem prokázání existence porušení předpisů společné organizace zemědělských trhů vyčerpávajícím způsobem prokázat nedostatečnost kontrol uskutečněných vnitrostátními správními orgány nebo nesprávnosti v číselných údajích jimi předložených, ale musí předložit důkaz o vážných a rozumných pochybnostech, které má vzhledem k těmto kontrolám nebo číselným údajům. Toto zmírnění důkazního požadavku kladeného na Komisi vysvětluje skutečnost, že členský stát je v nejlepším postavení ke shromáždění a ověření údajů nezbytných pro schválení účetních závěrek EZOZF, a jemu tedy přísluší předložit co nejpodrobnější a nejúplnější důkaz o reálnosti jeho kontrol nebo číselných údajů a popřípadě o nesprávnosti tvrzení Komise.

(viz bod 57)

3.      V případech, kdy určité nařízení zavádí specifická kontrolní opatření, jsou členské státy povinny je uplatňovat, aniž by bylo nezbytné posuzovat opodstatněnost teze, podle níž by jiný kontrolní systém byl účinnější, a to i za předpokladu, že by tyto alternativní kontroly již byly provedeny.

(viz body 59–60)