ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
(druhý senát)
8. července 2010
Věc F‑17/08
Andrzej Wybranowski
v.
Evropská komise
„Veřejná služba – Všeobecné výběrové řízení – Nezapsání na seznam úspěšných uchazečů – Vyhodnocení ústní zkoušky – Oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/60/06 – Odůvodnění – Pravomoci výběrové komise – Posouzení uchazečů“
Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se A. Wybranowski v podstatě domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 20. prosince 2007, jímž nebyl zapsán na seznam uchazečů vhodných k přijetí v rámci otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/60/06.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Žalobci se ukládá náhrada nákladů řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Výběrové řízení – Výběrové řízení na základě kvalifikačních předpokladů a na základě zkoušek – Uplatňování kritérií hodnocení a jejich vážení
(Služební řád úředníků, příloha III)
2. Úředníci – Přijímání – Výběrové řízení – Výběrové řízení na základě kvalifikačních předpokladů a na základě zkoušek – Hodnocení způsobilosti uchazečů
(Služební řád úředníků, příloha III)
3. Úředníci – Výběrové řízení – Výběrová komise – Zamítnutí kandidatury – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah
(Služební řád úředníků, články 90 a 91; příloha III, článek 6)
1. Výběrová komise má při své činnosti široké uvážení. Nezakotvuje-li oznámení o výběrovém řízení kritéria hodnocení, může proto taková kritéria výběrová komise stanovit, anebo pokud oznámení tato kritéria stanoví, aniž by ale uvádělo jejich příslušnou váhu, může stanovit jejich váhu.
(viz bod 32)
Odkazy:
Soudní dvůr: 26. února 1981, Authié v. Komise, 34/80, Recueil, s. 665, bod 14
Tribunál: 13. prosince 1990, González Holguera v. Parlament, T‑115/89, Recueil, s. II‑831, zveřejnění ve výňatcích, bod 53; 14. července 1995, Pimley-Smith v. Komise, T‑291/94, Recueil FP, s. I‑A‑209 a II‑637, bod 48
Soud pro veřejnou službu: 11. září 2008, Coto Moreno v. Komise, F‑127/07, Sb. VS s. I‑A‑1‑295 a II‑A‑1‑1563, bod 47
2. Pokud jde o posouzení subjektivních vlastností, jako jsou „vlohy“, „motivace“ nebo „způsobilost“ uchazečů, může komise s ohledem na šíři svého uvážení brát v úvahu okolnosti specifické pro každého uchazeče, ať jde například o odborné zkušenosti nebo zvláštní jazykové znalosti.
Faktická situace uchazečů s odbornými zkušenostmi a jazykovými znalostmi jdoucími nad rámec požadavků vyžadovaných oznámením o výběrovém řízení není srovnatelná se situacemi dalších uchazečů, a protože lepší hodnocení na prvním místě uvedených uchazečů je nikoli důsledkem toho, že by komise přidala kritérium, které není v oznámení o výběrovém řízení stanoveno, nýbrž důsledkem přihlédnutí ke schopnostem uchazečů naplnit stanovená kritéria, je toto hodnocení nejen v souladu se zásadou rovného zacházení, ale ta k němu nadto zavazuje. Zohlednění zkušeností a znalosti dalších jazyků, než které vyžaduje oznámení o výběrovém řízení, tedy není diskriminační.
(viz body 54 až 56)
Odkazy:
Soudní dvůr: 16. června 1987, Kolivas v. Komise, 40/86, Recueil, s. 2643, bod 11
Tribunál: 26. ledna 2005, Toccato v. Komise, T‑267/03, Sb. VS s. I‑A‑1 a II‑1, bod 41; 5. dubna 2005, Christensen v. Komise, T‑336/02, Sb. VS s. I‑A‑75 a II‑341, bod 25
3. Povinnost odůvodnit rozhodnutí, které nepříznivě zasahuje do právního postavení osoby, má za účel poskytnout zaprvé dotčené osobě dostatečné údaje k tomu, aby mohla posoudit, zda je rozhodnutí opodstatněné a zda je vhodné podat soudní žalobu směřující ke zpochybnění jeho platnosti, a zadruhé umožnit soudu Unie, aby vykonával svůj přezkum.
Co se týče rozhodnutí přijatých výběrovou komisí, musí být povinnost odůvodnění uvedena do souladu se zachováním tajnosti, která provází činnost komise. Tato zásada zakotvená ve článku 6 přílohy III služebního řádu umožňuje zaručit nezávislost a objektivitu činnosti komise tím, že ji chrání před všemi zásahy a tlaky zvenčí, ať by pocházely od samotných orgánů, dotčených uchazečů anebo třetích osob.
Rozhodnutí komise nepřipustit uchazeče ke zkouškám je důsledkem uplatnění objektivních hodnotících kritérií stanovených oznámením o výběrovém řízení nebo upřesněných samotnou komisí na uchazečovu přihlášku. Jakkoli se s ohledem na taková rozhodnutí může komise v řízeních s početnou účastí v první fázi omezit na to, že uchazečům sdělí pouze kritéria a výsledky výběru, je následně povinna poskytnout uchazečům, kteří o to požádají, individuální vysvětlení upřesňující důvody, pro které nebyli připuštěni k účasti ve výběrovém řízení.
Rozhodnutí, kterým komise konstatuje, že uchazeč u zkoušky neuspěl, je naopak výrazem posouzení srovnávací povahy, které komise provedla. S ohledem na tajnost, která musí provázet činnost komise, a s ohledem na široké uvážení, které má výběrová komise k vyhodnocení výsledků zkoušek v rámci určitého řízení, není tedy povinna při odůvodňování neúspěchu uchazeče ve zkoušce upřesňovat, které uchazečovy odpovědi byly posouzeny jako nedostatečné, ani vysvětlovat, proč byly tyto odpovědi považovány za nedostatečné. Sdělení hodnocení dosaženého při jednotlivých zkouškách představuje tedy v zásadě dostatečné odůvodnění rozhodnutí komise.
Tajnost činnosti komise a široké uvážení, které komise má, však s sebou nenese, aby uchazečům v řízení, kteří o to požádají, nemohla být případně sdělena hodnocení dosažená v rámci každého hodnotícího kritéria při ústní zkoušce zmíněná v oznámení o výběrovém řízení.
Požádal-li o to uchazeč, musí ke sdělení informací nutných ke splnění povinnosti uvést odůvodnění v zásadě dojít před uplynutím lhůty zakotvené články 90 a 91 služebního řádu. Pokud byla nicméně první část odůvodnění uchazeči poskytnuta před podáním žaloby, může komise původně podané informace doplnit v průběhu řízení a tím učinit důvod vycházející z nedostatku odůvodnění bezpředmětným.
(viz body 94, 95 a 97 až 100)
Odkazy:
Soudní dvůr: 26. listopadu 1981, Michel v. Parlament, 195/80, Recueil, s. 2861, bod 27; 4. července 1996, Parlament v. Innamorati, C‑254/95 P, Recueil, s. I‑3423, body 24, 30 a 31; 23. září 2004, Hectors v. Parlament, C‑150/03 P, Sb. rozh. s. I‑8691, bod 39
Tribunál: González Holguera v. Parlament, uvedeno výše, bod 43; 21. května 1992, Fascilla v. Parlament, T‑55/91, Recueil, s. II‑1757, bod 35; 6. listopadu 1997, Berlingieri Vinzek v. Komise, T‑71/96, Recueil FP, s. I‑A‑339 a II‑921, bod 79; 23. ledna 2003, Angioli v. Komise, T‑53/00, Recueil FP, s. I‑A‑13 a II‑73, bod 82; 25. června 2003, Pyres v. Komise, T‑72/01, Recueil FP, s. I‑A‑169 a II‑861, bod 70; 17. září 2003, Alexandratos a Panagiotou v. Rada, T‑233/02, Recueil FP, s. I‑A‑201 a II‑989, body 30 a 31
Soud pro veřejnou službu: 13. prosince 2007, Van Neyghem v. Komise, F‑73/06, Sb. VS s. I‑A‑1‑441 a II‑A‑1‑2515, bod 78