Žaloba podaná dne 4. února 2014 – PT Musim Mas v. Rada

(Věc T-80/14)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: PT Perindustrian dan Perdagangan Musim Semi Mas (PT Musim Mas) (Medan, Indonésie) (zástupci: J. García-Gallardo Gil-Fournier, advokát, C. Humpe, Solicitor a A. Verdegay Mena, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil články 1 a 2 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1194/2013 ze dne 19. listopadu 2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz bionafty pocházející z Argentiny a Indonésie (Úř. věst. L 315, s. 2) v rozsahu, v němž se vztahuje na žalobkyni, a

uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby žalobkyně předkládá dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení (i) čl. 1 odst. 1, čl. 7 odst. 2 a čl. 9 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, s. 51) Radou Evropské unie, jakož i porušení (ii) zásad řádné správy, proporcionality a zákazu diskriminace Radou Evropské unie, když nařídila konečný výběr prozatímního antidumpingového cla uloženého žalobkyni, jelikož

na základě čl. 1 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 nemůže být takovým vývozcům, jako je žalobkyně, uloženo žádné antidumpingové opatření, neboť u jejích výrobků nebyl dumping zjištěn. V důsledku toho neexistuje právní základ pro uložení prozatímního antidumpingového cla žalobkyni, a tím méně pro výběr takového cla;

Rada porušila čl. 7 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 tím že žalobkyni uložila a s konečnou platností vybrala prozatímní antidumpingové clo ve výši 2,8 %, které přesahovalo správné prozatímní dumpingové rozpětí;

článek 9 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 Komisi zakazuje uložení prozatímního cla, pokud je prozatímní dumpingové rozpětí nižší než 2 %. Rada porušila čl. 9 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 tím, že nařídila konečný výběr prozatímního cla uloženého žalobkyni;

ve světle pochybení, kterých se dopustila Evropská komise při výpočtu prozatímního dumpingového rozpětí žalobkyně, měla Rada konstatovat, že Komise nepřezkoumala řádně a nestranně všechny relevantní aspekty věci. Takové nepřezkoumání lze postavit na roveň porušení zásady řádné správy;

postup Rady při konečném výběru nesprávně uloženého prozatímního cla od žalobkyně musí být považován za nepřiměřený, a to s ohledem na cíl nařízení Rady (ES) č. 1225/2009, a v důsledku toho za porušení zásady proporcionality;

tím, že požadovala, aby bylo nesprávně stanovené prozatímní antidumpingové clo s konečnou platností vybráno, a tím, že nepožadovala, aby P.T. Cilandra Perkasa zaplatila prozatímní antidumpingové clo, Rada rozlišovala mezi dvěma podniky, jejichž situace byla srovnatelná. V důsledku toho žalobkyně tvrdí, že Rada porušila zásadu zákazu diskriminace.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 20 odst. 2, čl. 2 odst. 5, čl. 2 odst. 8 a čl. 2 odst. 10 bodu (i) nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, jelikož Rada Evropské unie

nezveřejnila podstatná fakta v souvislosti s údajnou existencí „zvláštní situace na trhu“ v rozporu s čl. 20 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009;

upravila výrobní náklady žalobkyně z důvodu údajné existence „zvláštní situace na trhu“ na základě čl. 2 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009;

nevzala v úvahu skutečnost, že žalobkyně jako surovinu používala destiláty z palmového oleje;

nevzala v úvahu dvakrát účtovanou prémii jako součást vývozní ceny žalobkyně a porušila tím čl. 2 odst. 8 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009, a

nepovažovala žalobkyni a s ní propojené společnosti za jedinou hospodářskou entitu, čímž porušila čl. 2 odst. 10 bod (i) nařízení Rady (ES) č. 1225/2009.