Žaloba podaná dne 4. května 2007 - General Technic-Otis v. Komise
(Věc T-141/07)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobkyně: General Technic-Otis Sàrl (Howald, Lucemburské velkovévodství) (zástupce: M. Nosbusch, advokát)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání žalobkyně
zrušit na základě článku 230 ES rozhodnutí přijaté Komisí dne 21. února 2001 v řízení podle článku 81 Smlouvy o ES a článku 53 EHP ve věci COMP/E-1/38.823 - Elevators and Escalators v rozsahu, v němž se týká GTO;
podpůrně zrušit či snížit na základě článku 229 ES výši pokuty, která jí byla tímto rozhodnutím uložena;
uložit Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně se touto žalobou domáhá zrušení rozhodnutí Komise K(2007) 512 konečné ze dne 21. února 2007 v řízení podle článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP (ve věci COMP/E-1/38.823 - Elevators and Escalators) ohledně kartelové dohody v oblasti instalace a údržby výtahů a eskalátorů v Belgii, Německu, Lucembursku a Nizozemsku týkající se manipulování s nabídkovým řízením, rozdělování trhů, stanovování cen, zadávání projektů a kupních smluv, smluv o instalaci, údržbě a modernizaci zařízení a výměny informací v rozsahu, v němž se jí toto rozhodnutí týká. Žalobkyně se podpůrně domáhá zrušení nebo snížení pokuty, která jí byla napadeným rozhodnutím uložena.
Žalobkyně vznáší na podporu svých návrhů sedm žalobních důvodů.
Žalobkyně v rámci svého prvního žalobního důvodu uplatňuje, že Komise se dopustila právního a skutkového omylu při použití pravidel o výpočtu pokut, co se týče její úvahy, že předmětné praktiky představují "velmi závažné" porušení. Žalobkyně tvrdí, že základní částka pro stanovení pokuty měla být tedy snížena vzhledem k omezenému zeměpisnému rozsahu dotčeného trhu, jakož i k omezenému dopadu předmětných praktik na dotčený trh.
Ve svém druhém žalobním důvodu žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila právního a skutkového omylu, neboť nepřihlédla ke skutečným hospodářským možnostem žalobkyně způsobit škodu. Rovněž tvrdí, že Komise měla při stanovení výše pokuty zohlednit její postavení malého či středního podniku s autonomním vedením, který v důsledku toho nemůže vytvořit značnou škodu na trhu.
Žalobkyně ve svém třetím žalobním důvodu uplatňuje, že se Komise dopustila právního a skutkového omylu, neboť neomezila výši pokuty na 10 % jejího obratu a nebyla oprávněna zohlednit obrat mateřských společností při výpočtu maximální výše pokuty, která měla být žalobkyni uložena.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila zásadu rovného zacházení, neboť nepoužila zásady odpovědnosti stejně na všechny účastníky dotčené kartelové dohody. Žalobkyně tvrdí, že Komise přičítala předmětné praktiky jejím mateřským společnostem, zatímco takto neučinila u jiné společnosti, v jejíž neprospěch svědčilo téže rozhodnutí, přestože se tato společnost nacházela v situaci srovnatelné se situací žalobkyně, pokud jde o výkon kontroly mateřskými společnostmi.
Žalobkyně v rámci pátého žalobního důvodu uplatňuje, že Komise se dopustila skutkového omylu, neboť jí nepřiznala snížení ve výši 50 % pokuty na základě oznámení o shovívavosti
1. Žalobkyně tvrdí, že její spolupráce se službami Komise byla úzká, stálá a zvláště rozsáhlá a odůvodňuje maximální snížení pokuty stanovené oznámením o shovívavosti, a sice ve výši 50 %.
Šestý žalobní důvod, jehož se žalobkyně dovolává, vychází z porušení zásady legitimního očekávání, jelikož Komise nepřiznala žalobkyni dodatečné snížení ve výši 10 % pokuty z důvodu, že nezpochybňovala skutečnosti. Žalobkyně tvrdí, že oznámení námitek, jakož i rozhodovací praxe Komise u ní vzbuzuje oprávněnou naději získat z tohoto důvodu snížení ve výši 10 %, a nikoliv pouze 1 %, jak bylo stanoveno v napadeném rozhodnutí.
Sedmý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality trestů, neboť pokuta uložená žalobkyni není odůvodněná s ohledem na dotyčné porušení, a zejména vzhledem k jeho údajně omezenému dopadu na trh a k tomu, že se jej dopustila společnost menší velikosti.
____________1 - Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů, Úř. věst. 2002, C 45, s. 3.