Žaloba podaná dne 7. května 2007 - Otis SA a další v. Komise

(Věc T-145/07)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Otis SA (Dilbeek, Belgie), Otis GmbH & Co. OHG (Berlín, Německo), Otis BV (Amersfoort, Nizozemsko) a Otis Elevator Co. (Farmington, Spojené státy) (zástupci: A. Winckler, lawyer, a J. Temple Lang, Solicitor)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyní

zrušit nebo podpůrně snížit pokutu uloženou Otis na základě rozhodnutí;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení a

přijmout jakákoliv jiná opatření, jež uzná Soudní dvůr za vhodná.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se touto žalobou domáhají na základě článku 230 ES částečného zrušení rozhodnutí Komise K(2007) 512 konečné ze dne 21. února 2007 (ve věci COMP/E-1/38.823 - PO/Elevators and Escalators), kterým bylo rozhodnuto, že se žalobkyně společně s dalšími podniky dopustily ve čtyřech samostatných, komplexních a trvajících porušení článku 81 ES odst. 1 ES na základě kartelové dohody rozdělením trhu, zadáváním veřejných zakázek a kupních smluv, smluv o instalaci, údržbě a modernizaci výtahů a eskalátorů.

Žalobkyně vznáší na podporu svých návrhů devět žalobních důvodů, aniž by zpochybňovaly skutková zjištění v napadeném rozhodnutí.

Komise učinila nesprávného právní posouzení, když shledala Otis Elevator Company odpovědnou za jednání místních subjektů, neboť Otis Elevator Company neměla rozhodující vliv na každodenní obchodní jednání místních dceřinných společností a nemohla si být vědoma jejich protiprávního jednání.

Komise nesprávně použila pokyny o pokutách¹ a porušila zásadu proporcionality:

když zvýšila pokutu za odrazení vycházející z obratu celé skupiny a

když určila počáteční částku týkající se Německa, neboť Komise nezohlednila skutečnost, že se protiprávní dohody týkaly pouze eskalátorů a vysokorychlostních výtahů, které přestavují pouze malou část celkového počtu výtahů.

Komise porušila oznámení o shovívavosti².

když neposkytla Otis ochranu za protiprávní dohody v Německu, neboť Otis byla jedinou společností, která předložila důkazy a informace o celkovém rozsahu a trvání dohod týkajících se výtahů a eskalátorů; nebo

když neposkytla částečnou ochranu týkající se eskalátorů a výtahů v určité době a neuvedla důvody, proč tak neučinila.

Komise měla popřípadě poskytnout snížení ve výši 50% a v každém případě snížení výrazně přesahující 25%. Žalobkyně tvrdí, že Komise neposoudila rozsah a značnou přidanou hodnotu důkazu, jež Otis poskytla.

Komise dále porušila zásadu legitimního očekávání a zásadu proporcionality:

když neposkytla obvyklé snížení ve výši 10% za nezpochybňování skutkových okolností týkajících se Belgie, Německa a Lucemburska; a

když neposkytla snížení za předložení objasňujících a doplňujících informací.

Konečně, Komise porušila oznámení o shovívavosti a pokyny o pokutách při stanovení pokuty týkající se Belgie, Německa a Lucemburska.

____________

¹ - Pokyny o metodě stanovování pokut udělených podle s čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO (Úř. věst. 1998, C 9, s. 3).

² - Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů, Úř. věst. 2002, C 45, s. 3.