Věc T‑189/14

Deza, a.s.

v.

Evropská agentura pro chemické látky

„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Dokumenty, které má k dispozici ECHA a které obsahují informace předložené v rámci řízení týkajícího se žádosti o povolení k používání látky bis(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP) – Rozhodnutí o zpřístupnění některých informací považovaných žalobkyní za důvěrné – Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů – Pojem ‚soukromý život‘ – Právo na vlastnictví – Povinnost uvést odůvodnění“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 13. ledna 2017

1.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Odepření přístupu – Možnost opírat se o obecné domněnky použitelné na některé kategorie dokumentů – Předmět – Existence obecné domněnky použitelné na dokumenty předložené v rámci řízení o povolení chemické látky – Neexistence – Porušení práva na vlastnictví – Neexistence

(Listina základních práv Evropské unie, článek 17; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, článek 4; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006, článek 118)

2.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana obchodních zájmů – Působnost – Soubor vědeckých studií předložených v rámci řízení o povolení chemické látky – Zahrnutí – Podmínka

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, body 4 a 11 odůvodnění a články 1 a 4; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006, článek 118)

3.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana obchodních zájmů – Odepření přístupu – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, článek 4)

4.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana obchodních zájmů určité osoby – Rozsah

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 první odrážka)

5.      Soudní řízení – Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení – Podmínky – Rozšíření existujícího žalobního důvodu – Přípustnost

(Jednací řád, čl. 48 odst. 2 první pododstavec)

6.      Sbližování právních předpisů – Registrace, hodnocení a povolování chemických látek – Nařízení REACH – Zpřístupnění některých informací o registrovaných látkách na Internetu – Údaje odpovídající hodnotám DNEL a PNEC dané látky – Rozsah povinného zveřejnění

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006, čl. 119 odst. 1 písm. f)]

7.      Sbližování právních předpisů – Registrace, hodnocení a povolování chemických látek – Nařízení REACH – Zpřístupnění některých informací o registrovaných látkách na Internetu – Informace předložené v rámci povolovacího řízení – Porušení Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) – Neexistence

(Dohoda TRIPS, čl. 39 odst. 2 a 3; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006, článek 119)

8.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana obchodních zájmů – Převažující veřejný zájem na zpřístupnění dokumentů – Poukaz na zásadu transparentnosti – Nutnost uplatnit konkrétní tvrzení týkající se daného případu

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2)

9.      Sbližování právních předpisů – Registrace, hodnocení a povolování chemických látek – Nařízení REACH – Zpřístupnění některých informací o registrovaných látkách na Internetu – Údaje odpovídající hodnotám DNEL a PNEC dané látky – Odůvodnění na základě zásady transparentnosti

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006, bod 117 odůvodnění a čl. 119 odst. 1 písm. f)]

10.    Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah

(Článek 296 SFEU)

11.    Základní práva – Listina základních práv Evropské unie – Právo na vlastnictví – Působnost – Práva zakládající nabyté právní postavení – Pojem

(Listina základních práv Evropské unie, čl. 17 odst. 1)

12.    Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana rozhodovacího procesu – Podmínky – Konkrétní, skutečné a vážné ohrožení uvedeného procesu

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 3)

1.      V oblasti přístupu veřejnosti k dokumentům v držení unijních orgánů byla uznána možnost příslušných orgánů a agentur opřít jejich rozhodnutí o obecné domněnky použitelné na některé kategorie dokumentů, protože na žádosti o zpřístupnění týkající se dokumentů téže povahy je možno použít podobné obecné úvahy.

Použití obecných domněnek je především diktováno bezpodmínečnou nutností zajistit správný průběh dotyčných řízení a zaručit, že jejich cíle nebudou ohroženy. Uznání obecné domněnky se tedy může zakládat na tom, že se přístup k dokumentům z určitých řízení neslučuje s jejich řádným průběhem, a na riziku, že tato řízení budou ohrožena, přičemž se rozumí, že obecné domněnky umožňují chránit řádný průběh řízení omezením zásahů ze strany třetích osob. Použitelnost zvláštních pravidel stanovených právním aktem upravujícím řízení vedené před některým unijním orgánem, pro jehož potřeby byly požadované dokumenty předloženy, je jedním z kritérií, jimiž lze odůvodnit uznání obecné domněnky.

Pokud jde o nařízení č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, na rozdíl od případů, v nichž bylo připuštěno uplatnění obecných domněnek nezpřístupňování dokumentů, toto nařízení výslovně upravuje vztah mezi ním a nařízením č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Článek 118 nařízení č. 1907/2006 totiž stanoví, že na dokumenty v držení Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) se vztahuje nařízení č. 1049/2001. Užívání dokumentů obsažených ve spise týkajícím se řízení o povolení k používání chemické látky neupravuje restriktivním způsobem. Uvedené nařízení ve skutečnosti nestanoví, že by byl přístup ke spisu omezen pouze na dotčené účastníky nebo stěžovatele. Z ustanovení nařízení č. 1907/2006 proto nevyplývá obecná domněnka. Nelze tedy připustit, že by v rámci povolovacího řízení podle tohoto nařízení bylo možné na dokumenty poskytnuté agentuře ECHA pohlížet tak, že jako celek zjevně spadají pod výjimku týkající se ochrany obchodních zájmů žadatelů o povolení.

V tomto ohledu nelze článek 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a článek 17 Listiny základních práv Evropské unie vykládat tak, že stanoví automatickou výjimku ze zásady zpřístupňování pro dokumenty vytvořené v rámci podnikatelské činnosti soukromým subjektem. V případě žádosti o přístup k takovým dokumentům podané třetí osobou je totiž nezbytné konkrétní a skutečné posouzení každého z nich, s výjimkou případů, kdy unijní soud připustil existenci obecné domněnky nezpřístupňování daných dokumentů.

(viz body 34, 37, 39, 40, 163)

2.      Řízení týkající se žádosti o povolení k používání chemické látky je upraveno nařízením č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, které stanoví unijní postup pro povolení k používání chemických látek. Článek 118 uvedeného nařízení stanoví, že na dokumenty v držení Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) se vztahuje nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Z toho vyplývá, že v případě dokumentů v držení ECHA musí být zásada co nejširšího přístupu veřejnosti k dokumentům, uvedená v bodě 4 odůvodnění a v článku 1 nařízení č. 1049/2001, v zásadě dodržena. Zásada co nejširšího přístupu veřejnosti k dokumentům nicméně podléhá některým omezením z důvodu veřejného či soukromého zájmu. Nařízení č. 1049/2001, zejména bod 11 jeho odůvodnění a jeho článek 4, totiž upravuje režim výjimek, který orgánům a jiným subjektům ukládá nezpřístupňovat dokumenty v případě, kdy by tímto zpřístupněním došlo k porušení některého z těchto zájmů.

V případě žádosti o přístup k informacím týkajícím se vědeckých studií a jejich obsahu, předloženým v rámci žádosti o povolení, nic nenasvědčuje tomu, že by zpřístupnění pouhého souboru popisných údajů, které jsou v nich obsaženy a které jsou přístupné veřejnosti, mohlo samo o sobě porušovat ochranu obchodních zájmů žadatele o povolení. Ten přitom musí prokázat, jak by tento soubor vědeckých údajů mohl v projednávané věci tvořit citlivý obchodní údaj a jak by jeho zpřístupněním byly porušeny jeho obchodní zájmy. I když je třeba připustit, že by práce tohoto žadatele spočívající v systematizaci informací mohla mít určitou obchodní hodnotu, hodnocení provedená takovým žadatelem v průběhu této kompilační práce by byla předmětem obchodních zájmů, jejichž ochranu zajišťuje čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001, pouze v případě, kdy by přinášela přidanou hodnotu – to znamená, kdy by šlo například o nové vědecké závěry nebo úvahy o inovativní strategii, jež by mohla podniku zajistit obchodní výhodu nad jeho konkurenty.

(viz body 50, 51, 60, 67)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 52–54)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 55, 56)

5.      Podle čl. 48 odst. 2 prvního pododstavce jednacího řádu nelze v průběhu řízení předkládat nové důvody, ledaže by se zakládaly na právních a skutkových okolnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení. Důvod, který je rozšířením důvodu dříve přímo nebo implicitně uvedeného a je s ním těsně spjat, musí být prohlášen za přípustný. Zákaz stanovený v čl. 48 odst. 2 jednacího řádu se mimoto týká pouze nových žalobních důvodů a nebrání tomu, aby žalobci předkládali nové argumenty na podporu žalobních důvodů již obsažených v žalobě.

viz bod 91)

6.      Z článku 119 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek i z jeho přílohy I vyplývá, že s ohledem na význam údajů odpovídajících hodnotám DNEL (odvozená úroveň, při které nedochází k nepříznivým účinkům) a PNEC (odhad koncentrace, při které nedochází k nepříznivým účinkům) pro ochranu veřejného zdraví a životního prostředí se posouzení chemické bezpečnosti látky a výsledné údaje musí týkat všech určených použití a musí zahrnovat všechny fáze životního cyklu uvedené látky a tyto údaje musí být zveřejněny. Povinné zveřejnění podle shora uvedeného ustanovení se na hodnoty DNEL a PNEC obsažené ve zprávě o chemické bezpečnosti přiložené k žádosti o povolení vztahuje.

Pokud jde o rozsah povinnosti zveřejnit informace uvedené v čl. 119 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1907/2006, tato povinnost zahrnuje minimální informace o způsobu odvození nebo predikce hodnot DNEL a PNEC a o tom, k jakým dalším hodnotám se vztahují. Tyto minimální informace jsou totiž nezbytné pro pochopení toho, co hodnoty DNEL a PNEC představují, a pro určení, k čemu se vztahují. Je tedy nutno připustit, že pokud by měly být zveřejňovány pouze samotné hodnoty bez vysvětlení toho, na co poukazují, ztratilo by shora uvedené ustanovení prakticky smysl.

(viz body 105, 108)

7.      Existuje-li v oblasti, které se dotýká Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Dohoda TRIPS), unijní právní úprava, použije se unijní právo, což znamená povinnost provést výklad v co největším možném rozsahu v souladu s touto dohodou, avšak bez přiznání přímého účinku dotčenému ustanovení této dohody.

V tomto ohledu musí být nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise a nařízení č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek vykládána tak, aby byl zajištěn jejich soulad s obsahem čl. 39 odst. 2 a 3 Dohody TRIPS. Posledně uvedené ustanovení však nemůže znamenat, že by ochrana přiznaná právům k duševnímu vlastnictví měla absolutní přednost před domněnkou zpřístupňování informací předložených v rámci žádosti o povolení k používání chemické látky. V tomto smyslu by přístup, podle kterého informace předložené v rámci řízení o povolení chemické látky jsou obchodním tajemstvím (důvěrnými informacemi) ve smyslu čl. 39 odst. 2 Dohody TRIPS, znamenal totéž jako ponechat článek 119 nařízení č. 1907/2006 neuplatněný. S takovým přístupem se přitom nelze ztotožnit, neboť ve skutečnosti vede ke zpochybnění legality tohoto ustanovení z hlediska čl. 39 odst. 2 a 3 Dohody TRIPS.

(viz body 116, 149, 151)

8.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 123, 124)

9.      V případě žádosti o zpřístupnění hodnot DNEL (odvozená úroveň, při které nedochází k nepříznivým účinkům) a PNEC (odhad koncentrace, při které nedochází k nepříznivým účinkům) uvedených ve zprávě o chemické bezpečnosti a v analýze alternativ předložených v rámci řízení o povolení k používání chemické látky platí, že i kdyby tyto hodnoty byly předmětem obchodního zájmu žadatele o povolení, čl. 119 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek stanoví, že se automaticky zveřejní. Tato povinnost zpřístupnit tyto informace je v bodě 117 odůvodnění téhož nařízení zdůvodněna nutností poskytnout občanům Unie informace o chemických látkách, jejichž účinkům mohou být vystaveni, aby mohli přijímat informovaná rozhodnutí o používání chemických látek.

Z článku 119 odst. 1 nařízení č. 1907/2006 a z bodu 117 jeho odůvodnění je zřejmé, že podle názoru unijního normotvůrce je zpřístupnění v nich uvedených informací věcí silného zájmu. Unijní normotvůrce provedl sám poměření zájmů a dospěl k závěru, že se misky vah přiklánějí na stranu zpřístupnění informací o hodnotách DNEL a PNEC oproti zájmu žadatele o povolení na jejich nezpřístupnění, neboť se tyto informace týkají jedněch z nejdůležitějších zájmů vůbec, a sice zájmů dotýkajících se lidského zdraví a životního prostředí. Tyto úvahy jsou s to prokázat, že zásada transparentnosti má zvláštní význam, který by mohl převážit nad případnými závěry odůvodňujícími odepření přístupu k těmto informacím. Totéž platí pro hodnoty expozice NOAEL – tzn. pro hodnoty uvádějící maximální koncentraci bez pozorovaného nepříznivého účinku – obsažené v postojích, metodách a úvahách.

(viz body 127–129)

10.    Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 133)

11.    Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 161)

12.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 172, 173)