Kasační opravný prostředek podaný dne 22. února 2013 Maria Concetta Cerafogli proti rozsudku vydanému dne 12. prosince 2012 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-43/10, Cerafogli v. ECB
(Věc T-114/13 P)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Maria Concetta Cerafogli (Frankfurt nad Mohanem, Německo) (zástupce: L. Levi, advokát)
Další účastnice řízení: Evropská centrální banka
Návrhová žádání
Navrhovatelka navrhuje, aby Tribunál:
zrušil napadený rozsudek;
v důsledku toho
zrušil rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 24. listopadu 2009, kterým byly zamítnuty stížnosti navrhovatelky na diskriminaci a znevážení její důstojnosti z důvodu jednání ředitelství, kterému podléhá a v rozsahu, v němž je to nezbytné, zrušil rozhodnutí ze dne 24. března 2010, kterým byl zamítnut zvláštní opravný prostředek;
vyhověl požadavkům navrhovatelky uvedeným v její žádosti o administrativní přezkum a konkrétně:
nařídil ukončení jakékoliv formy diskriminace navrhovatelky a jejího psychického obtěžování, ať již na základě slovních projevů nebo přidělování pracovních úkolů;
nařídil, aby pan G. písemně odvolal svá urážlivé a výhružné výroky;
v každém případě nařídil náhradu utrpěné nemajetkové a majetkové újmy stanovené ex aequo et bono ve výši 50 000 eur (nemajetková újma) a ve výši 15 000 eur (majetková újma);
uložil ECB, aby předložila úplnou zprávu o vnitřním administrativním vyšetřování se všemi přílohami, včetně zápisů ze slyšení. Krom toho uložit ECB, aby předložila veškerou korespondenci mezi vyšetřovací komisí a ředitelstvím ECB;
nařídil předvolání bývalého sociálního pracovníka jako svědka;
uložil odpůrkyni náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku, jakož i řízení v prvním stupni.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka pět důvodů kasačního opravného prostředku.
První důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení práva na obhajobu, zkreslení skutečností uvedených ve spisu, porušení zásady proporcionality, porušení článku 20 nařízení (ES) č. 45/2001 a porušení práva na účinný procesní prostředek. Navrhovatelka v tomto ohledu tvrdí, že Soud pro veřejnou službu se dopustil nesprávného právního posouzení a že porušil její právo na obhajobu, když měl za to, že se nemohl opřít o povinnost ECB respektovat právo na obhajobu. Rozhodnutí, kterým byla zamítnuta její žádost o pomoc, vážně poškodilo její zájmy a navíc bylo proti ní zahájeno řízení ve smyslu judikatury (rozsudek Komise v. Lisrestal). Vzhledem k tomu, že nemohla být seznámena s obsahem spisu, navrhovatelka nemohla náležitě hájit svá práva před evropským soudem, takže její právo na účinný procesní prostředek bylo rovněž porušeno.
Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z práva na účinný procesní prostředek a porušení povinnosti soudu uvést odůvodnění. Navrhovatelka v tomto ohledu navrhovala, aby v souladu s článkem 55 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu tento soud uložil ECB předložit dokumenty týkající se vyšetřování, včetně příloh zprávy o vyšetřování a zápisů ze slyšení. Soud pro veřejnou službu v napadeném rozsudku odmítl přijmout tato organizační procesní opatření v rozporu s právem navrhovatelky na účinný procesní prostředek a povinnosti soudu uvést odůvodnění.
Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení rámce zmocnění vyšetřovací komise a její povinnosti poskytnout pomoc, jelikož zjištění vyplývající ze dvou přezkumů (a sice vyšetřování a posouzení Soudu pro veřejnou službu) jsou velmi omezená, neboť jen prokazují skutečnost, že někteří její kolegové záporně posuzovali navrhovatelku a její práci. Neodpovídá to však cíli sledovanému její žádostí o pomoc (a proto poslání vyšetřovací komise), kterým bylo zejména posoudit zjištění související s výroky, které ji záporně hodnotily. Navíc napadený rozsudek nezohledňuje nespravedlnost situace, v níž se navrhovatelka ocitla, a sice, situace, kdy navrhovatelka nebyla informována o výrocích, které ji záporně hodnotily, takže nemohla obhajovat svou pověst.
Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení čl. 6 odst. 5 administrativního oběžníku ředitelství ECB 1/2006 ze dne 21. března 2006, který se týká vnitřních administrativních vyšetřování, jelikož Soud pro veřejnou službu měl v napadeném rozsudku za to, že zpráva o vyšetřování a celý spis musí být předán pouze osobě odpovědné za vyšetřování.
Pátý důvod kasačního opravného prostředku vychází ze zjevně nesprávného posouzení a porušení povinnosti soudu uvést odůvodnění, jelikož definice zjevně nesprávného posouzení v napadeném rozsudku není v souladu s judikaturou Tribunálu Evropské unie, takže napadený rozsudek je nesprávný v rozsahu, v němž se týká přezkumu zjevně nesprávného posouzení.
____________1 - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, s. 1).