ROZSUDEK TRIBUNÁLU
(kasačního senátu)
23. září 2015
Věc T‑114/13 P
Maria Concetta Cerafogli
v.
Evropská centrální banka (ECB)
„Kasační opravný prostředek – Zaměstnanci ECB – Stížnost na diskriminaci a psychické obtěžování – Rozhodnutí ECB o ukončení administrativního vyšetřování zahájeného v návaznosti na podání stížnosti – Odepření přístupu k důkazům během administrativního řízení – Zamítnutí žádosti směřující k nařízení, aby byly v průběhu soudního řízení předloženy důkazy – Právo na účinnou soudní ochranu – Nesprávné právní posouzení“
Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 12. prosince 2012, Cerafogli v. ECB (F‑43/10, Sb. VS, EU:F:2012:184) a znějící na zrušení tohoto rozsudku.
Rozhodnutí: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 12. prosince 2012, Cerafogli v. ECB (F‑43/10) se zrušuje. Věc se vrací Soudu pro veřejnou službu. O nákladech řízení bude rozhodnuto později.
Shrnutí
1. Právo Evropské unie – Zásady – Právo se v řízení účinně bránit – Dodržování v rámci administrativních řízení – Rozsah
2. Právo Evropské unie – Zásady – Právo se v řízení účinně bránit – Zásada kontradiktornosti – Rozsah
3. Úředníci – Zaměstnanci Evropské centrální banky – Práva a povinnosti – Vnitřní vyšetřování týkající se údajného psychického obtěžování – Práva stěžovatele být vyslechnut a nahlížet do vyšetřovacího spisu – Meze
4. Soudní řízení – Organizační procesní opatření – Žádost o předložení dokumentů – Žádost týkající se informací obsažených ve vyšetřovací zprávě vypracované v návaznosti na stížnost na diskriminaci a psychické obtěžování – Povinnost unijního soudu poměřit zájem žalobce na účelném uplatnění svého práva na účinnou soudní ochranu s nevýhodami, které mohou vyplynout ze zpřístupnění informací obsažených ve zmíněné zprávě – Rozsah
(Listina základních práv Evropské unie, článek 47; jednací řád Soudu pro veřejnou službu, článek 47)
5. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Přezkum odmítnutí Soudu pro veřejnou službu nařídit organizační procesní opatření nebo důkazní opatření provedený Tribunálem – Rozsah
(Článek 256 odst. 2 SFEU; statut Soudního dvora, příloha I, článek 11)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 32 až 34)
Odkazy:
Soudní dvůr: rozsudky ze dne 18. prosince 2008, Sopropé, C‑349/07, Sb. rozh., EU:C:2008:746, bod 36; ze dne 10. září 2013, G. a R., C‑383/13 PPU, Sb. rozh., EU:C:2013:533, bod 32, a ze dne 22. října 2013, Sabou, C‑276/12, Sb. rozh., EU:C:2013:678, bod 38
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 35)
Odkazy:
Soudní dvůr: rozsudek ze dne 2. prosince 2009, Komise v. Irsko a další, C‑89/08 P, Sb. rozh., EU:C:2009:742, bod 50
3. Situace stěžovatele nemůže být v rámci stížnosti na psychické obtěžování postavena na roveň situaci osoby, proti které byla stížnost namířena, a procesní práva, která musí být přiznána osobě obviněné z obtěžování, se liší od těch, která má v administrativním řízení stěžovatel, jenž se považuje za oběť obtěžování, a která jsou omezenější.
(viz bod 40)
4. Právo na účinnou soudní ochranu znamená, že stěžovatel, jehož stížnost na psychické obtěžování byla zamítnuta, může před unijním soudem ve všech ohledech zpochybnit akt, který nepříznivě zasahuje do jeho právního postavení, a to případně i tvrzením, že z vyšetřovací zprávy přesně nevyplývají svědectví, na kterých je toto zamítnutí založeno. S tímto právem je spojena skutečnost, že žalobci je k účelnému uplatnění argumentů umožněno, aby sám kontroloval soulad mezi vyšetřovací zprávou a protokolem o svědectvích, na kterých je uvedená zpráva založena, nebo aby alespoň Soud pro veřejnou službu vyzval, aby se seznámil s těmito důkazy za podmínek důvěrnosti, které stanoví článek 47 jednacího řádu tohoto soudu. Přísluší tedy Soudu pro veřejnou službu, aby v souladu s čl. 47 odst. 2 svého jednacího řádu poměřil zájem žalobce na získání důkazů nezbytných k tomu, aby mohl účelně uplatnit své právo na účinnou soudní ochranu, s nevýhodami, které může s sebou nést zpřístupnění těchto důkazů.
(viz bod 43)
Odkazy:
Soudní dvůr: rozsudek ze dne 21. června 2012, IFAW Internationaler Tierschutz-Fonds v. Komise, C‑135/11 P, Sb. rozh., EU:C:2012:376, bod 73
5. Soud pro veřejnou službu má v zásadě diskreční pravomoc k posouzení toho, zda je potřebné nařídit předložení důkazů nezbytných k vyřešení sporů, které mu byly předloženy. Průkazný nebo neprůkazný charakter procesních písemností spadá do jeho svrchovaného posouzení skutkového stavu, které nepodléhá přezkumu Tribunálu v rámci kasačního opravného prostředku, s výjimkou případu zkreslení důkazů předložených soudu prvního stupně nebo případu, kdy z dokumentů založených do spisu vyplývá věcná nesprávnost zjištění soudu prvního stupně.
Avšak pokud nebylo žalobci právem umožněno, aby měl během administrativního řízení přístup k důkazům rozhodujícím pro výsledek tohoto řízení, nelze po něm požadovat, aby dostatečně prokázal nesprávná skutková zjištění, jejichž učinění závisí na posouzení důkazů, k nimž mu byl přístup odepřen. Přísluší naopak Soudu pro veřejnou službu, aby v případě, že žalobce předloží neúplný důkaz na podporu svých tvrzení, vyzval k předložení důkazů nezbytných k posouzení opodstatněnosti této argumentace.
(viz body 44 a 45)
Odkazy:
Soudní dvůr: rozsudek ze dne 16. července 2009, Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland v. Komise, C‑385/07 P, Sb. rozh., EU:C:2009:456, bod 163 a citovaná judikatura